Trestní řízení není určeno pouze pro rozhodování o vině a trestu pachatele. Významné místo v něm náleží také poškozeným fyzickým i právnickým osobám. V případě právnických osob jde zejména o škodu majetkovou. Právnická osoba vystupuje v trestním řízení prostřednictvím zmocněnce. Má v něm významná práva, zejména navrhovat doplnění důkazů, nahlížet do spisů, zúčastnit se hlavního líčení a před skončením řízení se k věci vyjádřit. A může také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku obžalovanému uložil povinnost nahradit škodu, v jejímž důsledku nastalo zmenšení nebo úbytek majetku poškozeného. Hradí se skutečná škoda a ušlý zisk v penězích nebo uvedením do předchozího stavu.
Zajištění nároku
Byla-li škoda způsobena úmyslným trestným činem, z něhož měl pachatel majetkový prospěch, lze nárok uspokojit z věcí, které z tohoto prospěchu nabyl. Do rozhodnutí soudu však dlužník nesmí s takovými věcmi nakládat. Právnická osoba je poškozeným, i když jí byla způsobena škoda na dobré pověsti nebo na dobrém jménu. V tomto případě však náhradu škody v trestním řízení nemůže uplatnit, a musí se obrátit na řízení před jinými orgány, než je trestní soud.
Nárok na náhradu škody musí být uplatněn nejpozději u hlavního líčení - před zahájením dokazování. A musí být zřejmé, z jakých důvodů a v jaké výši se uplatňuje. V opačném případě nebude přiznán.
Poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, má právo na kopii rozsudku. A může se proti výroku o náhradě škody odvolat. Pravomocné rozhodnutí soudu o náhradě škody je exekučním titulem. A ten je rovnocenný rozhodnutí dle občanského práva.
Někdy se poškozený může obávat, že pachatel případné uspokojení jeho nároku zmaří nebo ztíží. (Pachatel se zbavuje majetku nebo jej spotřebovává.) Proto může navrhnout, aby byl jeho nárok až do pravděpodobné výše škody zajištěn na majetku obviněného. Ze zajištěného majetku lze v případě pravomocného odsouzení nárok poškozeného poměrně snadno uspokojit.
Nahlížení do spisu
Významným oprávněním je nahlížení do vyšetřovacích, respektive trestních spisů. Lze si z nich činit výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. V přípravném řízení může být toto právo odepřeno jen ze závažných důvodů. V hlavním líčení odepřeno být nesmí.
Poškozený tím může získat významné informace, které mu pomohou uplatňovat své nároky v trestním řízení. V praxi však nastávají i případy, kdy je toto práva zneužíváno. Místo civilního sporu se však situace řeší trestními oznámeními. Smyslem je zastrašit konkurenci nebo jiného účastníka hospodářské soutěže a často i snaha opatřit si jinak nedostupné informace. Orgány činné v trestním řízení sice mají v některých případech možnost odepřít nahlédnutí do spisu, ale z hlediska potřeb ochrany informací v rámci hospodářské soutěže tato opatření zpravidla nejsou dostatečná. Mnoho údajů, které musí právnická osoba na výzvu policie v trestním řízení poskytnout, této ochraně nepodléhá. Osoba poskytující údaje, například při vydání dokumentace či podávání vysvětlení u policie, by měla na toto riziko orgán činný v trestním řízení upozornit, uvést jen nezbytné informace a současně požádat o přijetí přiměřených opatření k jejich ochraně.
Posílené postavení
Koncem července 2008 Legislativní rada vlády schválila věcný záměr trestního řádu, který by měl především zjednodušit trestní řízení. Případná úprava by se dotkla i právnických osob, které by v postavení poškozeného mohly podat takzvanou soukromou žalobu, pokud soukromý zájem na trestním stíhání převyšuje veřejný - například u škody, jež vznikla v důsledku nevěrné správy. Právnické osoby by mohly také požadovat od policie součinnost. Uvažuje se také o zcela zvláštní, ucelené právní úpravě postavení obětí.
