Česká republika je makroekonomicky stabilní zemí. Vláda by měla pokračovat v reformách pro posílení růstu a zvýšení odolnosti ekonomiky vůči vnějším vlivům. To jsou dvě zásadní sdělení, do kterých lze shrnout aktuální hodnocení České republiky ze strany OECD, jež přijel v polovině listopadu do Prahy představit generální tajemník této organizace Angel Gurría.
Foto: Michal Kalášek / MediaFax
Není v Praze poprvé, přesto je jeho současná návštěva pro Českou republiku mimořádně cenná. Generální tajemník OECD Angel Gurría totiž potvrdil skutečnost, že se Česko nachází v podstatě na správné cestě, avšak také to, že reformní maratón byl sotva odstartován.
Letošní Ekonomický přehled ČR, zpracovaný klubem vyspělých zemí OECD, věnuje zvýšenou pozornost především efektivitě veřejných výdajů a energetiky. Klub ekonomicky vyspělých zemí OECD hlavně znepokojuje, že i přes relativně dobré fiskální ukazatele dokáže česká vláda jen obtížně kontrolovat své výdaje. Dá se předpokládat, že v důsledku stárnutí populace a oslabování ekonomických přínosů z mezinárodní ekonomické integrace bude význam zátěže veřejných výdajů pro ekonomiku dále narůstat. Česká republika by tedy měla podle OECD stanovit střednědobý dluhový cíl pro celé volební období vlády a zřídit nezávislou fiskální radu. Mezi řadou doporučení pro oblast veřejných výdajů najdeme i posílení transparentnosti rozpočtů a průběžné hodnocení účinnosti výdajových programů na všech úrovních státní správy. Česká republika by měla také zásadně změnit zákon o veřejných zakázkách a zlepšit řízení státních podniků.
Penzijní reforma odráží dřívější doporučení OECD a organizace jí vítá. Velmi důležitý je ale i způsob komunikace o této reformě s veřejností. Ta by měla obsahovat také pravidelné informování obyvatel o jejich budoucích penzích a posilování finanční gramotnosti. OECD vyzdvihuje i nutnost udržení nízkých nákladů na správu penzijních plánů.
Energetika? Souhlas jádru i alternativním zdrojům
V oblasti energetiky si OECD všímá, že Česká republika má stále potenciál v oblasti energetické náročnosti ve srovnání s nejvyspělejšími členskými zeměmi této organizace, zároveň uznává, že se tento ukazatel v Česku neustále zlepšuje. Vládě doporučuje sladit řadu strategických dokumentů a nástrojů, které v této oblasti existují tak, aby se nepřekrývaly nebo nebyly ve vzájemném rozporu.
Jelikož zastaralé uhelné elektrárny brzo doslouží, Česká republika by měla tuto příležitost využít k přechodu na nízkoemisní zdroje a technologie. OECD přitom uznává, že díky omezenému potenciálu obnovitelných zdrojů je bezpečná jaderná energetika cestou k zajištění energetických potřeb Česka, snižování emisí a naplňování patřičných mezinárodních cílů. Musí být ovšem zohledněny veškeré náklady související s tímto odvětvím energetiky. Česká republika by měla také pokračovat v investicích do zvyšování energetické efektivity v oblasti bydlení a dopravy, ale měla by k tomu využívat spíše podporu úvěrů než přímé dotace.
Pochvala za Czech Point…
Kromě toho OECD zdůraznila, že všechna minulá doporučení stále platí. Týkala se například usnadňování podnikání. OECD chválí rozšíření nabídky služeb Czech Point a připravované sjednocování výběru daní a sociálních odvodů. Slabinou jsou naopak soudní řízení, která jsou stále nákladná a pomalá. OECD rovněž velmi diplomaticky sděluje, že boj s korupcí „zůstává prioritou“ a z vyjádření „úspěšná implementace opatření Protikorupční strategie by měla mít zásadní vliv na zlepšování podnikatelského prostředí“ si snadno dovodíme, že si OECD uvědomuje, kde mají současné reformní snahy citlivé místo.
…a výtka za školství
Zpráva se pozitivně zmiňuje o směru reforem na trhu práce a v systému daní, doporučuje však vládě vrátit se ještě k otázce omezení daňově uznatelných výdajů samostatně výdělečných osob a k majetkovým daním z nemovitostí.
Dalším ze slabých míst je oblast vzdělávání. Česká republika dosud nepodnikla nic, aby zrušila rozdělování jedenáctiletých studentů do výběrových škol. O správě vysokých škol a jejich kvalitě panují u OECD rovněž pochybnosti. A v mezinárodní srovnávací studii PISA, vydávané OECD, čeští žáci propadli.
Ekonomické přehledy OECD Jde o analytické hodnotící zprávy, které tato organizace zpracovává přibližně v intervalu 18 měsíců. Klíčovou součástí zpráv jsou doporučení vládám členských států, jak reformovat největší slabiny dané ekonomiky. Z hlediska mezinárodního práva jde o nezávazná doporučení. Důvěryhodné vlády by je však měly postupně uvést v život. Jádrem každého ekonomického přehledu je posouzení makroekonomického výhledu dané země, které je doplněno o analýzu „strukturálních“ politik (v oblastech jako trh práce, vzdělávání, zdravotnictví, podnikání, energetika). Ekonomické přehledy mají velmi obdobnou strukturu a umožňují mezinárodní srovnávání. Slouží mimo jiné i jako vodítko pro podnikatele a investory. OECD vydává své hodnotící zprávy i v souhrnné formě za celou organizaci – a to jak verzi makroekonomickou (OECD Economic Outlook), tak i verzi obsahující analýzu strukturálních reforem, nazývanou Cesta k růstu (Going for Growth). Plán konkurenceschopnosti je správným receptem**
Podle OECD představuje riziko ekonomického poklesu ekonomika závislá na zahraniční poptávce. O to víc je důležité soustředit se na střednědobé reformy pro posílení konkurenceschopnosti. Jsou to totiž právě faktory uvadající konkurenceschopnosti, které rozložily Řecko, Portugalsko a které se daleko vážněji začínají projevovat i v Itálii.
OECD ve své zprávě jednoznačně ocenila přijetí Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou vidí jako reformní plán respektující rady OECD. Oceňuje, že strategie na jedné straně přistupuje k řešení průřezových otázek ekonomiky z úrovně vlády jako celku a na straně druhé stanoví odpovědnost konkrétních ministerstev.
Konkrétních příkladů, kde jsou projekty této strategie v souladu s radami OECD, je celá řada. V oblasti transparentnosti veřejných výdajů jde například o online rozpočty veřejných institucí (takzvané klikací rozpočty). V oblasti podnikání a podpory inovací se již nyní vytváří pilotní seed fond (fond rizikového kapitálu) pro podporu začínajících inovačních podnikatelů či zřízení již zmiňovaného Jednotného inkasního místa pro sloučení výběru daní a pojistného. Přínosy z uskutečnění reformních projektů v této strategii by podle OECD měly být nejen konkrétní, ale alespoň některé z nich i rychlé. Uvedené příklady ukazují, že i zde je tato strategie s názorem OECD plně v souladu.
Za zásadní považuje OECD uvedení strategie v život, aby nezůstala pouze na papíře. OECD i zde doporučuje poučit se ze zkušeností druhých – podobné reformní koncepce jsou či byly realizovány v Nizozemí, Švédsku, Velké Británii či Austrálii. Pro úspěch reforem je potřeba především široká politická shoda i podpora sociálních partnerů, aby nezůstalo u konceptu na jedno volební období. OECD varuje i před příliš těžkopádným administrativním přístupem nebo vybíráním určitých sektorů k nápravě. V praxi se spíše osvědčilo snižování překážek pro podnikání a transformace ekonomiky působením tržních sil. Klíčové z hlediska konkurenceschopnosti jsou investice do vědy a výzkumu, vzdělání a do infrastruktury, i když zde OECD zároveň upozorňuje na nutnost sledování jejich reálných přínosů.
Ekonomický přehled je zrcadlem, do kterého je třeba nahlížet, když chceme sebevědomě čelit současným výzvám. Podněty OECD jsou proto vítanou inspirací. Pro dobrou kondici naší ekonomiky je však zásadní posilování konkurenceschopnosti českých podniků a realizace potřebných reforem. Důsledné naplnění Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti k tomu může určitě dopomoci.
Autor pracuje na oddělení mezinárodních ekonomických organizací Ministerstva průmyslu a obchodu.