Byznys v Čechách očima zahraničních ekonomických reportérů
PÁD VLÁDY, nové volby v Čechách a na sousedním Slovensku. Lepší události si novinář a zpravodaj Financial Times Robert Anderson nemohl v roce 1997 po svém příjezdu do České republiky přát. „Byly to fantastické story, vzpomíná na skvělý začátek na nové pozici Anderson, který pracuje pro britský finanční deník již jedenáct let a jen stěží si dovede představit, že by mohl přejít do jiného oboru. Štěstí jej u nás neopustilo. V Čechách se stále něco dělo. Propuklo několik sporů se zahraničními investory, jako například krach Investiční a Poštovní banky (IPB) a boj Vladimíra Železného a Ronalda Laudera o nejúspěšnější komerční televizi ve východní Evropě, které svou důležitostí minimálně snesou srovnání s prvními Andersonovými měsíci v Praze. „Po univerzitě jsem přesně nevěděl, co bych chtěl dělat. Začal jsem pracovat jako novinář. První důležité místo jsem získal ve waleském deníku Western Mail. Pak jsem v Londýně dostal šanci u Financial Times. Vždy jsem chtěl být zahraničním zpravodajem. Objevilo se volné místo tady v Praze a já jsem věděl, že tu bude hodně příležitostí a zajímavých témat. Ve skutečnosti byla situace ještě lepší, než jsem si představoval, říká Anderson, který zároveň považuje britský list za jeden z nejvlivnějších ekonomických deníků na světě podobně jako konkurenční Wall Street Journal. Česká republika v současnosti přitahuje ve srovnání s ostatními regiony největší objem investic v přepočtu na jednoho obyvatele. Zároveň je ale považována za jednu z nejneprůhlednějších ekonomik na světě. Týdeník The Economist publikoval nedávno průzkum mezi manažery z největších mezinárodních společností. Více než stovka šéfů nadnárodních koncernů známkovala země s ohledem na pravděpodobnost potenciálních investic v nich. Česká republika dopadla hůře než Polsko, Indie nebo Čína, ale předstihla Maďarsko. Síla celebrit. Poslední případy, z nichž nejvíce pozornost zahraničních médií poutá arbitrážní řízení mezi Ronaldem Lauderem a českým státem, však naši pověst ještě více ohrožují. Jak vidí Českou republiku reportéři, kteří svými články v podstatě ovlivňují osud naší ekonomiky? „Předpokládá se, že budu psát články pro zahraniční investory, kteří se rozhodují, jestli půjdou sem, nebo do nějaké jiné země. Je to také základní měřítko, podle čeho se rozhoduji, co budu psát, vysvětluje Anderson, který v nedávno otištěném článku upozorňuje: „Londýnské arbitrážní slyšení (mezi Lauderem a ČR) může zničit image země jako bezpečného místa k investování. „Na začátku sporu o televizi Nova nás kontaktovali různí analytici a ptali se nás, co si o tom myslíme. Měli například nakoupeny obligace firmy CME. Snažili se udělat si jasno, protože každá strana informuje o komplikované kauze z jiného úhlu, uvádí Lucie Bradáčová ze společnosti Bloomberg, která patří k nejznámějším světovým finančním agenturám. Její terminály jsou nejvíce rozšířeny mezi experty investičního světa, kteří je využívají k rozhodování o transakcích na kapitálových trzích. „Téměř všichni ve Spojených státech znají Ronalda Laudera, takže jeho výroky mohou pro vás mít skutečně negativní efekt, odpovídá Rick Jervis z Wall Street Journal na otázku, jakou pozornost kauza vyvolává. „Američané mají rádi celebrity a Estée Lauder je velice známá značka, připomíná Bradáčová. Dodává navíc, že Češi mylně propadají dojmu, že jsou středem světa, což z pohledu agentury Bloomberg rozhodně neplatí. Drahá publicita. „Jde o velmi zvláštní případ, protože CME nikdy nevlastnila vysílací licenci. V kauze se ale objevuje obecnější problém. Místní mocné obchodní skupiny dokážou ovlivnit zdejší právní systém a mínění politiků ve prospěch své momentální výhody a na úkor zahraničních investorů. Je evidentní, že některé cizí firmy se pokoušejí takovou hru také hrát, uvádí svůj názor na případ TV Nova Robert Anderson. „Když vláda arbitráž prohraje, bude to velmi negativní a drahá publicita, spekuluje o možnostech nepříznivého konce řízení pro český stát. Naproti tomu vydavatel společnosti Fleet Sheet Erik Best, jehož firma každý den zasílá stovkám zahraničních byznysmenů výtah z denního českého tisku v angličtině, poznamenává, že některé fáze sporu cizí manažeři vnímají s kladnou reakcí. „Samozřejmě že to má vliv na příliv investic. České soudy prokázaly schopnost reagovat poté, co Železný prohrál arbitrážní řízení v Amsterodamu. Je to spíše přijímáno pozitivně, že se něco děje s českými soudy, domnívá se Best s odvoláním na neočekávanou rychlost soudců vzhledem k předchozímu vývoji. Komerční banka láká. „Nebál bych se, že sem přestanou plynout investice. Existují tu totiž velmi dobré důvody, proč by tomu tak mělo být i nadále a proč ČR vévodí žebříčku zahraničních investic v přepoč–tu na obyvatele v regionu, říká Anderson z Financial Times. „Lidé samozřejmě vědí, že soudy by tu měly pracovat mnohem lépe, že někteří státní úředníci jsou zkorumpovaní. Když vláda prohraje, pouze to potvrdí jejich podezření a minulé předpoklady, doplňuje. Podle Ricka Jervise z Wall Street Journal ale zahraniční byznysmeny nyní zajímá spíše další vývoj bankovního sektoru po krachu IPB vzhledem k očekávané privatizaci Komerční banky. „Kauzu IPB sledují bankéři v Evropě velmi pozorně. Moc je nezajímá, co se stalo, ale co se stane a co se dělá pro to, aby se něco podobného již nikdy neopakovalo, vysvětluje Jervis a poukazuje, že české bankovnictví považuje v současné době za nejatraktivnější téma pro své články. „Všeobecný názor je, že postup vlády při kolapsu IPB byl velmi dobrý krok, sděluje zkušenosti z jednání se zahraničními finančníky Anderson. „Existují ale velké otázky nad tím, jakým způsobem transakce proběhla. Měla vláda obchod s Nomurou provést ještě před uvalením nucené správy a bylo by to efektivnější než zvolený způsob? Bylo správné prodat IPB bez vyhlášení tendru rovnou ČSOB? odhaduje Anderson hlavní body, které se octnou na pořadu mezinárodní arbitráže. Jiná úroveň. Hlavním problémem České republiky je podle mezinárodních médií především netransparentnost ekonomického prostředí. Zpravodajové vlivných ekonomických deníků ale poukazují, že se situace během posledních dvou až tří let částečně zlepšila. „Kontakty silných obchodních skupin, jako IPB, měly velkou moc, ovlivňovaly politiky, prováděly neprůhledné transakce. Taková byla vaše image, říká britský novinář, který si nepřál být jmenován. „Transparentnost ekonomiky je potřeba ještě dále zlepšit, což mi říká každý cizinec, se kterým mluvím, poznamenává Jervis. Podmínky v Čechách se podle názorů reportérů, které týdeník EURO oslovil, v poslední době spíše zlepšují. „Myslím, že se vám podařilo některá zpoždění a nedostatky na cestě do Evropské unie dohnat, míní Anderson. Zároveň vzpomíná, že v době posledních parlamentních voleb vyšel ve Financial Times komentář, který doporučoval Čechům změnu tehdejší politiky bývalé vlády Václava Klause. „Investoři často říkají, že je jim jedno, kdo vládne. Nejdůležitější je prý stabilita, uvádí Erik Best. Zahraniční novináři bývají šokováni také přístupem tuzemských firem k médiím. Kolují mezi nimi různé historky, které nesvědčí o příliš vyspělé informační politice českých společností. „Když jsem požádal sekretářku jednoho bývalého šéfa ČEZ o schůzku, odpověděla mi, že pan ředitel chodí na jednání pouze s lidmi na stejné úrovni a že je velmi nepravděpodobné, aby se sešel se mnou, vzpomíná jeden z nich. Tiskový mluvčí Škody Plzeň zase měl zahraničnímu reportérovi odpovědět na otázku, jaká je současná úroveň zadlužení, slovy: „Musel bych být blázen, abych vám to číslo řekl.
