Dodavatelé plastových obalů šidí kvalitu, aby vydělali, a sáčky jsou jako z pavučiny
Koho by napadlo přepočítávat svačinové sáčky, jestli jich je v roli nebo bloku přesně tolik, kolik uvádí výrobce na obalu? Nebo přeměřovat délku alobalu, potravinové fólie a pečicího papíru a kontrolovat, zda opravdu odpovídá? Asi nikoho. A na to výrobci sází. Všichni známe ultratenké mikrotenové sáčky, které se rozpadnou pod tíhou tří paprik. Existuje mnoho fíglů jak zákazníky podvádět. Šizení ve velkém je výnosné a stále populárnější. Až někoho při nákupu „vytočí“ trhající se sáčky, bude po následujících řádcích alespoň vědět proč.
Obalový chaos
Tuzemskému trhu vládne živelnost, potvrzují firmy testující kvalitu obalů. Poukazují na to, že v jiných evropských zemích, a zdaleka nejen ve vyspělých západních státech, je situace většinou mnohem konsolidovanější a materiály kvalitnější. V Česku působí desítky tuzemských a zahraničních výrobců a stovky obchodních firem. „Obyčejné sáčky coby nejjednodušší obaly se k nám vozí i z Turecka nebo Číny. Naši výrobci bědují, že je nejsou schopni vyrobit ani za cenu suroviny,“ říká Miroslav Rafaj ze zlínského Institutu pro testování a certifikaci, jenž se zabývá kontrolou plastových obalů.
Při výběru dodavatele je pro firmy nejdůležitější dodržení žádaných rozměrů, jednotková cena, tloušťka obalu, jeho druh a složení. Pro dvě třetiny firem je zásadní také váha obalu a počet kusů v paletě. Zjistil to nedávný průzkum agentury STEM/MARK zaměřený na používání obalů. Šetření ovšem také odhalilo, že polovina firem v tuzemsku ověřuje kvalitu odebraných obalových materiálů pouze namátkově. Jen nahodile měří tloušťku, váhu a kontroluje počet kusů. Kvalitu si samo testuje 27 procent odběratelů. Pouze dvanáct procent zákazníků si kontrolu zadává u nezávislých specializovaných firem.
Poptávaná vetchost
Na výsledek narážíme jako spotřebitelé každý den: mikrotenové sáčky používané v obchodech se trhají i při minimální zátěži. Na proražení vetchých pytlíků stačí pár pomerančů, které se pak rozkutálejí po zemi. Domů si potlučené ovoce odnese málokdo, rychle ho vrátí do regálu a buď po něm sáhne málo pozorný kupující, nebo zbude prodejci. Ten se na tenčích sáčcích na pečivo, ovoce a zeleninu snaží šetřit. Objednává si je na váhu, a kdyby chtěl silnější, nevešlo by se jich do požadované hmotnosti tolik. Často se používají sáčky o síle 6,5 mikronu, což je spíše na spodní hranici únosnosti. Poptávka je i po sáčcích pod šest mikronů. Ale i obchodníci, kteří si objednají sáčky kvalitnější, třeba o síle osmi mikronů, nakonec mohou mít v prodejnách slabší, aniž by to tušili. Časté jsou totiž případy, kdy dodaný materiál neodpovídá objednaným parametrům. „V České republice je to bohužel běžné u sedmdesáti procent dodávek,“ upozorňuje Filip Linek, majitel pražské firmy Oskar Plast, která obaly vyrábí a kontroluje.
Pocit, že strečová a potravinová fólie, kterou roky kupujete, se pořád zkracuje, zatímco papírová dutina je stále silnější, nemusí být vůbec lichý. Kilogramová cena polyetylenu je podstatně vyšší než papíru, kterým se ušetřený díl fólie váhově dohání. Výrobci používají spoustu fint, žádný státní dozorový orgán kvalitu obalů nehlídá. Česká obchodní inspekce vesměs kontroluje pouze správné značení a hygienickou nezávadnost obalu z hlediska obsahu těžkých kovů a nebezpečných látek. Na trhu, který u pěti hlavních druhů obalu představuje kolem deseti miliard korun, je proto velký prostor pro podvodné dodávky. „Firmy se usilovně snaží nakupovat obaly co nejlevněji. Vyvíjejí velký tlak na jejich dodavatele, aby ceny snížili. Mnoho z nich se pak uchyluje k podvodným dodávkám nekvalitních obalů,“ popisuje častou praxi Linek. Tvrdí, že marže dodavatelů obalů jsou zpravidla velmi nízké, stejně jako kvalita produktů. „Mnoho firem se uchyluje k dodávkám šizených obalů pod zadanou specifikaci i o třicet až čtyřicet procent,“ vyčísluje šéf Oskar Plastu. Jak to chodí při klamání a okrádání zákazníků? Kupříkladu obchodní řetězec vybírá v soutěži dodavatele sáčků podle přesně daných parametrů. Vyhraje firma s nejlepší cenou, kterou ovšem může nabídnout díky tomu, že už předem počítá s ošizením kvality. V horší kvalitě by ale férový dodavatel mohl sáčky zajistit levněji než neseriózní. Když ale odběratel dodané obaly nekontroluje, obchodník švindl ani neodhalí. Bohužel to pozná nakupující.
Kontrol jako šafránu
Jsou zákazníci, kteří mají jasně definované váhy obalů a snaží se je dle této hodnoty kontrolovat. Pravidelné testování bývá ale nákladné, takže zboží kontrolují pouze namátkou, nebo vůbec. Systematicky neprověřuje dodané obaly kupříkladu obchodní síť Tesco. „Sáčky a igelitové tašky kontrolujeme namátkově po celou dobu spolupráce s dodavatelem,“ uvádí mluvčí řetězce Eva Karasová. Tvrdí, že v minulosti se setkali pouze s ojedinělým případem, kdy kvalita nevyhovovala zadaným parametrům. Tesco spolupracuje s několika dodavateli, bližší informace považuje za obchodní tajemství.
S bídou jedna zakázka za měsíc – v takové frekvenci kontroluje parametry plastových obalů Institut pro testování a cerfitikaci (ITC) ve Zlíně. „Když se někomu nezdá, že obal má deklarovaných deset mikronů, parametr prověříme. Testů na objednávku děláme ale velice málo,“ uvádí Miroslav Rafaj z ITC. V institutu zkontrolují třeba i tažnost, pevnost, propustnost či zdravotní nezávadnost obalových materiálů. „Většinou nevíme, zda došlo k šizení zákazníka. Naším úkolem je zjistit, jaké parametry obal má. Netušíme ale, v jaké kvalitě si firma zboží objednala,“ vysvětluje Rafaj.
Konkurenti na trhu s obaly vytasili v poslední době novou zbraň. Rojí se nové společnosti z řad dodavatelů obalových materiálů nabízející bezplatné testování fólií, sáčků a dalších obalů. Pohaní je a vnutí zákazníkům své produkty. Tudy cesta také nevede. Cesta do nezávislých certifikovaných laboratoří bude ale zřejmě ještě dlouhá.
Klamou obalem
Příklady podvodů u dodávek obalových materiálů
- Mikrotenové sáčky jsou tenčí, než jaké si obchodník objednal.
- Paleta s fólií je o několik desítek kilogramů lehčí oproti objednávce, přitom si dodavatel fakturuje cenu za plnou váhu.
- U prodávaných svačinových sáčků je menší počet kusů, než výrobce deklaruje.
- U potravinových fólií se zvyšuje podíl váhy papírové dutiny na úkor polyetylenu, jehož kilogramová cena je výrazně vyšší.
- Šidí se délka návinu u alobalů a pečicích papírů.
- Obal je vyroben s příměsí recyklovaného materiálu, přestože odběratel výslovně požaduje použití výhradně čistého materiálu.
Plasty posilují Hospodářská krize srazila spotřebu obalů. Nejvíce zasáhla papír a vlnitou lepenku, naopak flexibilní fólie posílily. Vyplývá to ze statistiky Obalového institutu Syba. Spotřeba plastových obalů se z loňských 204 tisíc tun zvedla zhruba o dvacet tisíc tun. Obalů z papíru a lepenky se v roce 2007 využilo 574 tisíc tun, předloni necelých 500 tisíc tun a loni 340 tisíc tun. Letos má být spotřeba dle institutu Syba o tři tisíce tun vyšší. Podobně se vyvíjelo množství dřevěných obalů. Z předloňských 35 tisíc tun se jejich spotřeba snížila na loňských necelých 28 tisíc tun. V letošním roce by měla dosáhnout 28,2 tisíce tun.
