Menu Zavřít

Jak nezabít dinosaura. Digitalizace či mobilní checkpointy mají dostat Českou poštu z minusu

13. 7. 2019
Autor: Jan Rasch

Digitalizace a 1500 nových výdejních míst včetně „poštaboxů“. Zachrání chystané novinky prodělávající Českou poštu?

Ředitel České pošty Roman Knap zdůrazňuje, že podnik, kterému rok šéfuje, není úřad, ale firma. Když pošta oznámila ztrátu přes miliardu korun (poprvé přiznanou, minulé čtyři roky ji dorovnávala prodejem nemovitostí) při zhruba 19miliardových tržbách, přišel tedy ten správný čas složit akcionářům „účty“ a říci, co bude dál. A nutno dodat, že Roman Knap nemlží a nic moc nemaluje na růžovo. „Pokud bychom nepřikročili k systémovým změnám ve struktuře České pošty, do několika let by přestala existovat,“ tvrdí bývalý ředitel SAP pro Česko a Slovensko, který si i dnes chvílemi připadá ve firmě, kterou vede, jako archeolog. Rozhýbat státní podnik je zkrátka něco jiného než velet soukromé firmě.

Ztráty pošty se v příštích letech pravděpodobně ještě prohloubí, ke kladnému výsledku se v horizontu dvou tří let pošta jen „neproškrtá“ (hodlá sice propustit během následujících šesti let sedm tisíc zaměstnanců z třiceti tisíc, ale to nemusí nijak zvlášť bolet, když se loni „přirozená“ fluktuace pohybovala kolem osmi tisíc lidí), firma musí hodně investovat do automatizace a digitalizace. „To je takový ten paradox – na jedné straně je hezké škrtat a šetřit, ale když se nebudeme modernizovat, nikdy se z toho nevyhrabeme,“ podotýká Knap.

Státu pošle pošta fakturu

Státu hodlá do budoucna Knap účtovat služby jako jinému klientovi, který si u pošty objedná službu. „Já tady státu vystavím fakturu a jediné, co chci, aby stát tu fakturu zaplatil,“ říká Knap. Limit za takzvanou univerzální službu, který dnes činí 500 milionů korun a má se zvednout na 1,5 miliardy, bude jen tak tak stačit. Tato služba je placena z výnosů z listovních služeb, jejichž objem na rozdíl od balíků stále klesá, i když kvůli nim musí pošta držet rozsáhlou síť. Aby bylo jasné, co kolik stojí, pošta se rozdělí na divize, z nichž jedna bude vykonávat právě služby pro stát, ty další budou komerční. Ale i u univerzální služby přijdou změny, přestože revoluce by se měla nejdřív odehrát právě v zásilkách. Pošta sice bude mít dál 3200 poboček, jak jí ukládá zákon, ale už to nebudou ty klasické kamenné pošty. Část jich převede na externí partnery, časem přijdou automaty.


Pošta se chystá na modernizaci. Lidé nadávají i na konkurenci, říká Roman Knap

 Ředitel České pošty Roman Knap


„Máme v plánu zhruba polovinu z nich převést na pobočky Pošta Partner, ale vy jako zákazník to poznáte jen tak, že ta paní, která sedí za přepážkou, nemá uniformu České pošty, protože je zaměstnanec místního úřadu nebo třeba obchodu. Je to trend, který je ve světě naprosto běžný. Rakouská, slovinská, německá pošta nemají vlastní pobočkovou síť, všichni mají franšízy,“ dodává Knap. Pošta zavedla také samotnou kategorii e-partner, což je bezobslužná pošta. Ta bude dobrá třeba pro developery, budou ji moci využít pro velké rezidenční projekty, pro nové lokality. Mohou to být dva přístroje, jeden může být pro finanční a peněžní služby a ten druhý na vhození, vybrání dopisů a balíků. „My teď chystáme, že si můžete balík odbavit i zaplatit online. My musíme podporovat elektronizaci a doručování zpráv elektronickou formou, protože co udělali dinosauři proti tomu, aby nevymřeli?“ ptá se Knap.

Co tedy udělá pošta? Tam, kde bude muset zabojovat s konkurencí, se jí inspiruje. Objednané zboží si už klient bude moci vyzvednout i mimo poštu v nasmlouvaných síťových provozovnách, podobně jako má Zásilkovna, nebo v plechových skříních, jako jsou například Alzaboxy. „Řídit síť partnerů, když se na vás obrátí kdokoli třeba s pracovními oděvy, s květinářstvím nebo s večerkou potravin, je obrovsky náročné, takže my upřednostňujeme domluvu s vybraným množstvím větších partnerů, například benzinovými pumpami, Coopem – tam už nějakou dohodu máme –, sítí trafik a podobně. Pošt máme teď 3200 a plánujeme, že se rozrosteme o tisíc až 1500 výdejních míst,“ vysvětluje Knap.

Checkpoint Ondra

Další novinkou jsou mobilní checkpointy. Ne, nejde o žádný žlutomodrý mikrobus – přijede jen pošťák s notebookem a s tiskárnou. „Mladá generace může ten pojem chápat jako aplikaci v mobilu, ale tam pořád musí být to fyzické ověření a nějaké ty dokumenty. Když například ve firmě potřebujete ověřit nabídky, dokumenty, potřebujete k tomu mít nějakou konkrétní agendu, zavoláte pošťáka, on přijede s notebookem a tuto službu udělá,“ vysvětluje Knap. Interně mu přezdívají Chytrý Ondra. Tuto službu na jaře pošta testovala, jedná prý s bankami, letištěm a dalšími, kde bude možné se s mobilním checkpointem potkat a vyřídit tu základní agendu, ať už tu placenou, nebo neplacenou.

„Ideálně si to představuji tak, že Chytrý Ondra přijde k vám do firmy, ověří všechny podpisy na to, abyste podali nabídku, a zároveň zřídí všem zaměstnancům datové schránky. Trvá to dvě minuty na každého zaměstnance, nikde nestojíte frontu,“ zasní se Knap. Když vydrží, za dva tři roky mu mohou klienti vystavit účet.

Dále čtěte:

Hamáček chce České poště ztrojnásobit příspěvek z rozpočtu. Dostávala by 1,5 miliardy

Česká pošta má nového ředitele. Metnar od něj požaduje novou strategii

Podplácelo se na poště? Obžalobě čelí dva lidé a firma

bitcoin_skoleni

Česká pošta dostane od státu 800 milionů, půjdou i na platy

  • Našli jste v článku chybu?