Půl roku od doby, co začal fungovat registr smluv, se ukazuje, jak čile obchoduje stát s pochybnými firmami
Zákon o registru smluv běží v nouzovém režimu. Platí sice, ale za jeho porušení nehrozí sankce. Roční lhůta má dát prostor k tomu, aby se vychytaly případné chyby.
Po snaze KDU-ČSL budou poslanci na příští schůzi projednávat novelu zákona, která z povinnosti zveřejňovat své smlouvy vyjme národní podnik Budvar. Poslanci z dalších stran ale okamžik využili k tomu, aby načetli další výjimky. Je jich neuvěřitelných třiadvacet a jen ta, s níž přišel exministr průmyslu Milan Urban z ČSSD, by účinnost zákona snížila o 80 procent, a zatemnila tak přehled o obchodech z veřejných peněz v objemu 270 miliard ročně.
Další poslanci, komunista Václav Snopek a lidovec Jan Bartošek, navrhují výjimky pro městské a státní firmy v objemu 230 miliard, jiné snahy se pak týkají třeba anonymizování zdravotnických nákupů.
Registr přitom ukazuje poměrně zajímavá data. Zveřejnila je platforma Rekonstrukce státu, která zákon prosazuje a již jmenovaní poslanci viní ze služeb oligarchům. Podle dat uzavřel stát 314 smluv se subjekty, které mají anonymní akcie na majitele, 800 smluv s firmami, které mají hromadné sídlo, tedy reálně nepůsobí na deklarované adrese, a 615 smluv se společnostmi, které podle dat Českého statistického úřadu nemají žádné zaměstnance.
Obchodování s neprůhlednými firmami je přitom velmi rizikové. Může ukazovat na korupci, klientelismus nebo vyvádění peněz do daňových rájů. Mimochodem s offshory stát uzavřel za půl roku 1206 smluv. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2015 hodnotila přijetí zákona jako „pozitivní krok v boji proti modernímu organizovanému zločinu“.
