Společnost White Data Center (WDC) testuje revoluční způsob ochlazování serverů. Ve městě Bibai na japonském ostrově Hokkaidó využívá veliké haldy sněhu, které aglomeraci každou zimu zaplaví. Sníh se nejprve převeze do izolovaného valu, kde ho teplo ze serverů pomalu rozpouští. Následně pak vzniklá voda spolu s nemrznoucí kapalinou ochlazuje potrubí, jež prochází přímo datovým centrem a udržuje v něm teplotu kolem 25 stupňů Celsia.
Datové centrum začalo sníh testovat v roce 2014 s pomocí grantu od japonské organizace NEDO. Podle ředitele WDC Koty Honmyse se díky použité technologii podařilo snížit náklady na chlazení o 55 procent.
„Naše prostory jsou vždy klimatizovány pouze stoprocentně přírodní energií, bez elektrického chlazení nebo tepelných paliv. Ve srovnání s náklady na pronájem serverů v Tokiu máme nižší ceny díky nižším nákladům na údržbu,“ uvedl Honma pro web CNN. WDC je komerčním subjektem, a tak doufá, že přetáhne část zákazníků právě z datových center v hlavním městě.
Přebytečné teplo poslouží úhořům
Využívání sněhu je výhodné nejen pro firmu, ale i pro samotné město Bibai. Za rok v něm totiž napadne osm až deset metrů bílé pokrývky, jejíž odklízení stojí asi 400 milionů jenů (přibližně 68 milionů korun). „To, čeho se všichni snaží zbavit, by se ve skutečnosti dalo velmi dobře využít,“ podotkl Honma. Městské úřady tak nyní spolupracují s WDC a do datového centra převážejí malou část ze zhruba 200 tisíc tun odhrnutého sněhu.
Ani skladování přitom nepředstavuje problém, v letních měsících je sněhový val izolován krytinou z dřevěných štěpků a nečistot. Ukládání ,bezplatné‘ energie padající z nebe je podle ředitelky ekonomického oddělení města Takahisy Cuchiji skvělá obchodní příležitost. „Myslím, že bychom měli změnit úhel pohledu a přimět sníh, aby byl na naší straně a pomáhal nám,“ dodala.
Chlazení sněhem je ale pouze jedním kouskem energetické skládačky datového centra. Teplo ze serverů slouží rovněž k ohřevu vzduchu a vody v přilehlém skleníku, kde společnost pěstuje houby. Energie má být navíc použita i pro výrobu dalších produktů, jako třeba japonského hořčičného špenátu, kávových zrn, mušlí či mořských ježků. Firma zároveň doufá, že se stane první komerční úhoří farmou na ostrově.
Zájem o servery zvyšují kryptoměny
Počet datových center po celém světě se neustále zvyšuje úměrně s tím, jak dochází k nárůstu streamování videí, hraní cloudových her a těžby kryptoměn. Velkým problémem je ale právě jejich vysoká energetická náročnost. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) spotřebovávají datacentra již zhruba jedno procento veškeré vyrobené energie. I kvůli tomu odborníci z agentury Arizton odhadují, že globální trh s chlazením serverů dosáhne do roku 2027 hodnoty více než 12 miliard dolarů (téměř 295 miliard korun).
Není tedy divu, že velké technologické společnosti nyní hledají a zkoušejí různé způsoby levného a ekologického chlazení. Často přitom využívají nízkých teplot a datacentra zakládají v severských zemích.
Například v dánském Odense společnost Meta Marka Zuckerberga zajišťuje optimální teplotu svých serverů pomocí studeného venkovního vzduchu a vyrobeným teplem plánuje vytápět místní nemocnice. Google pak chce díky podobným technologiím dosáhnout nulových emisí uhlíku ve všech vlastních datových centrech do roku 2030, a proto již nyní své finské servery ochlazuje studenou vodou z oceánu.
