Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem navrhuje razantně snížit podpory solárních elektráren, a ušetřit tím šest miliard korun. Úřad ale zatím neřekl, jak toho chce dosáhnout. Podle zdrojů webu Euro.cz prosazuje snížení původně navržené horní hranice ziskovosti z 8,4 na 6,3 procenta ročně. Fotovoltaika tím bude znevýhodněna oproti jiným obnovitelným zdrojům, kterým stát povolí vyšší míru ziskovosti.
Informaci o chystaném snížení ziskovosti webu potvrdil jak jeden z velkých vlastníků solárních elektráren v Česku, tak zdroj z bankovních kruhů. Banky jsou tímto návrhem zděšeny a obávají se, že majitelé elektrárny budou mít problém splácet své závazky. Solární parky z let 2009 a 2010 byly běžně ze 60 až 80 procent financovány bankovním úvěrem. Zatím je splacena jen část těchto půjček, doplaceny budou nejčastěji mezi lety 2023 a 2025.
Má stát dotovat solární elektrárny?
Na zavedení takzvaných kontrol překompenzace se dohodla Evropská komise s českými vyjednavači před třemi lety. Hranice nadměrné ziskovosti byla tehdy stanovena výší vnitřního výnosového procenta (IRR), a sice 8,4 procenta pro solární, větrné a vodní elektrárny a 10,6 procenta pro biomasu a bioplyn. Pokud někdo vykáže IRR nad tyto úrovně, stát mu zkrátí výši nebo délku proplácení podpory v podobě zvýhodněné výkupní ceny za elektřinu či zelených bonusů.
Kde mizejí solární miliardy: majitelům elektráren zůstane jen třetina z vyplacené podpory
Dobře informovaný zdroj z prostředí solárního byznysu uvedl, že IRR se v případě 95 procent solárních elektráren pohybuje od 4 do 10 procent. Jen několik málo projektů z konce roku 2010 (díky vlastnímu pozemku, umístění na jihu Moravy a podobně) vykazuje vyšší ziskovost. Zavedení horní hranice na úrovni 6,3 procenta by postihlo více než polovinu majitelů velkých solárních elektráren v Česku. Takový zásah nejspíš vyvolá novou vlnu žalob a arbitráží vůči státu.
Podpora obnovitelných zdrojů je velmi nákladná – jen loni tyto náklady přesáhly 46 miliard korun. Provozní dotace pro majitele fotovoltaických elektráren vyšly na 29 miliard korun. Ale jak týdeník Euro upozornil na konci září, solárníkům reálně zůstane jen třetina těchto plateb, velká část padne na daně a splátky bankovních úvěrů a úroků.
Dále čtěte:
Zemkova Z-Group spustila v Maďarsku soláry za 100 milionů korun
Solární byznysmen Zemek: Nechci být obětním beránkem
Velký návrat: solárníci v Německu loni instalovali zdroje o výkonu tří jaderných reaktorů
Energetická laboratoř v praxi: sever Německa chce být do roku 2035 bez emisí
Nejsilnější reaktory má Čína. Elektrárna Taišan spustila druhý zdroj o výkonu 1,66 GW
