Německé vládní strany CDU a SPD představily plány, jak ekonomicky pomoci oblastem bývalé NDR. V rámci takzvané „ofenzivy pro východní Německo" se počítá se zvýšením důchodů, posilováním veřejné dopravy či převedením úřadů. Mnozí ekonomové ale pro tyto kroky nemají pochopení. Jedná se podle nich spíše o snahu zamezit odlivu voličů od vládních stran směrem k protiimigrační AfD. Tento rok se totiž konají volby do Evropského parlamentu a také zemské volby v Braniborsku, Sasku a Durynsku.
Ve třech spolkových zemích v Německu, které tvořily před pádem komunismu východní Německo, se tento rok konají volby do místních parlamentů. Také se budou konat volby do Evropského parlamentu. Vládní strany CDU a SPD jsou nervózní z toho, že by mohly výrazně oslabit na úkor strany Alternativa pro Německo (AfD), která kritizuje benevolentní přijímání uprchlíků do největší země EU.
Proto vládní politici přišli s plánem pro východní Německo, který má obsahovat několik opatření, jak ekonomicky obyvatelům bývalé NDR pomoci. Jedním z návrhů je zvýšení důchodů. Dále navrhují přesunutí federálních úřadů na východ Německa, vytvoření vědeckých ústavů, zvýšení dostupnosti veřejné dopravy, zlepšení lékařské péče, nebo pokrytí území rychlým internetem a sítí 5G.
Ekonomové, které oslovil německý deník Die Welt, takové kroky považují za populistické. Tvrdí, že vláda nemá odvahu před volbami činit nepopulární opatření.
| Jak si vedly strany ve volbách do německého parlamentu v roce 2017 | ||
|---|---|---|
| Název strany | Zisk v % | Změna oproti volbám v roce 2013 (v p.b.) |
| CDU/CSU | 32,9 | -8,6 |
| SPD | 20,5 | -5,2 |
| AfD | 12,6 | +7,9 |
| FDP | 10,7 | +5,9 |
Zdroj: de.wikipedia.org
„Opatření, které předkládá CDU a SPD, nepovedou k tomu, aby hospodářsky východ Německa dohnal západ,“ tvrdí makroekonom Oliver Holtemöller z Institutu pro ekonomický výzkum v Halle. Podle něj takové kroky nezvýší ekonomickou výkonnost bývalého území NDR.
Profesor ekonomie na univerzitě v Magdeburgu Karl-Heinz Paqué tvrdí, že se tím neodstraní příčiny ekonomických problémů východní části Německa. „Východ za západem Německa zaostává v produktivitě práce na hlavu, rozvojem průmyslu a zejména přidanou hodnotou ve výzkumu a vývoji. Nižší mzdy jsou důsledkem, nikoliv příčinou,“ zdůraznil. Plošné přidání peněz nepomůže v tom, aby se situace zlepšila.
Předvolební populismus
Joachim Ragnitz z ekonomického Ifo-Institutu je toho názoru, že na východě Německa také chybí pracovní síla. „Proto potřebujeme více přistěhovalců, kteří pochází i ze zemí mimo Evropu. To ale může být vyřešeno jen na celoevropské úrovni,“ míní. Je ale nepravděpodobné, že by toto téma vládní strany před volbami akcentovaly.
Holtemöller tvrdí, že politici by měli být hlavně k občanům upřímní, otevřeně o problémech hovořit a vysvětlovat je. „Tyto návrhy jsou jen reakcí na to, že AfD může být úspěšná. Voliče to nepřesvědčí. Kdo slibuje více peněz, protože se bojí úspěchu Alternativy pro Německo, je neseriózní,“ zdůraznil Paqué. Ragnitz označil návrhy vládních stran za pouhý předvolební populismus, který na voliče nebude působit.
Bavlna a pryskyřice? Byli jsme světová špička, tvrdí bývalý šéf Trabantu
Produktivita východoněmeckých firem ve srovnání se západoněmeckými byla v roce 2016 na úrovni 64 procent. Od roku 1997 zůstává prakticky na stejné úrovni.
Platy se mezi východem a západem Německa liší zhruba o 25 procent. V roce 2017 byl průměrný hrubý příjem na západě Německa 3 581 eur (91 888 korun) měsíčně, na východě země to bylo 2 859 eur (73 362 korun).
Starobní důchody se v roce 2016 na západě Německa pohybovaly u mužů v průměru mezi 1250 až 1300 eur (32 075 až 33 358 korun), na východě to bylo mezi 1000 až 1100 eur (25 660 až 28 226 korun). Manželské páry měly v průměru na západě Německa k dispozici důchod ve výši 2572 eur (65 998 korun), na východě země to bylo 2257 eur (57 915 korun).
Dále čtěte:
Hackeři zveřejnili data německých poslanců, vynechali představitele AfD
Radnice nechala odstranit pomník pro uprchlíky. Extremistům se nelíbil nápis v arabštině
