Poslanci Evropského parlamentu schválili kontroverzní reformu ochrany autorských práv na internetu, jejímž cílem je přizpůsobit digitální éře evropské autorské právo z roku 2001. Nyní mají členské státy EU dva roky na to, aby směrnici – posilující postavení tvůrců obsahu – převedly do svého práva. Kritici nové normy se obávají toho, že přinese cenzuru internetu.
Norma především ukládá velkým internetovým firmám (jako jsou Google, Facebook a další) platit vydavatelům a umělcům za použití jejich děl.
Internetové platformy budou muset prověřovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Pro nová pravidla se vyslovilo 348 poslanců europarlamentu, proti hlasovalo 274 zákonodárců a 36 se zdrželo.
Europoslanci se před hlasováním odmítli zabývat pozměňovacími návrhy, které počítaly s vypuštěním sporných článků. Nejvíce kontroverzní jsou dvě části – články 11 a 13 (které jsou ve finální podobě dokumentu číslované jako 15 a 17). Silné emoce vyvolává především článek 13, jenž ukládá internetovým platformám povinnost zjišťovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Zavádí takzvané filtry, jejichž úkolem je toto kontrolovat. Odpůrci ale varují před možnou preventivní cenzurou i legálního obsahu. Obávají se, že „robot“ nebude schopný rozeznat například parodie a karikatury.
Projev svobody, nebo byznys?
Za změny či zrušení článků 11 a 13 lobboval v předchozích měsících internetový gigant Google. Podle něj povede nová směrnice v podobě, jak byla schválena, k právní nejistotě a poškodí kreativní a digitální ekonomiku EU.
Firma dodala, že se těší na spolupráci s tvůrci pravidel, vydavateli, umělci a majiteli práv při převádění směrnice do národní legislativy členských států EU.
Odlišný názor na směrnici mají i čeští europoslanci. Například Pavel Telička hlasoval proti, podle něj tato směrnice současnou situaci neřeší. Europoslanec Telička vyjádřil přesvědčení, že norma bude napadena u soudu a že o jejím osudu bude muset rozhodnout Soudní dvůr EU. Také Jiří Pospíšil lituje schválení směrnice. „TOP 09 bude ve sněmovně hlídat, aby směrnice zbytečně nenabobtnala, aby se co nejméně dotkla uživatelů internetu a zároveň hájila práva autorů,“ uvedl Pospíšil na Twitteru. Naopak Pavel Svoboda směrnici hájí s tím, že je potřebná a že o cenzuru nejde. Také podle jeho kolegy Luďka Niedermayera, který se hlasování zdržel, představuje nová úprava zlepšení současného stavu. „Nepovažuji za projev svobody, pokud někdo vydělává
peníze na něčem, co mu nepatří,“ uvedl Niedermayer.
Lidovečtí europoslanci jsou v postoji ke směrnici rozdělení. Tomáš Zdechovský ji považuje za omezení svobody internetu, naopak Michaela Šojdrová věří, že norma vyvažuje zájmy autorů, vydavatelů, spotřebitelů i internetových platforem. Z českých poslanců směrnici kritizoval například zástupce Pirátů Mikuláš Ferjenčík, podle něhož norma likviduje svobodu internetu v EU. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše směrnice poškodí internet a napomůže hlavně technologickým gigantům. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že pro europoslance jeho strany byl rozhodující článek 13, který podle něj přináší hrozbu cenzury na internetu.
David Slížek z odborného serveru Lupa.cz se domnívá, že zvítězila lobby velkých vydavatelů a části umělců, kteří nedomysleli, jaké vedlejší škody směrnice napáchá. Směrnice naopak podle výkonného ředitele Unie vydavatelů Václava Macha vytváří podmínky k tomu, aby vydavatelé mohli chránit jimi vytvořený obsah na digitálním trhu a jednat s těmi, kdo jej dále komerčně využívají, o podmínkách poskytnutí finančních kompenzací za toto používání. Na národní podobu směrnice si chce počkat tuzemská internetová jednička Seznam.cz. „Až bude známá česká podoba, budeme podle toho připravovat další kroky. A jsme připraveni se přizpůsobit jakýmkoli variantám,“ řekla mluvčí Aneta Kapucianová.
Kvalitní zpravodajství od Facebooku
Jako první z internetových gigantů reagoval na kontroverzní reformu Facebook. Zakladatel a šéf Mark Zuckerberg prohlásil, že Facebook uvažuje o vytvoření speciálního produktu v rámci své sociální sítě, který by uživatelům zprostředkoval „vysoce kvalitní zpravodajství“. Za materiály by mohla technologická společnost přímo platit vydavatelům, zatímco pro spotřebitele by služba byla bezplatná.
Detaily ohledně nového záměru Facebooku jsou v tuto chvíli značně mlhavé, jak ale podotkl technologický web Recode, uvnitř firmy se o tématu diskutuje už měsíce. „Facebook už myšlenku speciální zpravodajské záložky interně testoval,“ uvádí americký web.
Zuckerberg o projektu hovořil ve více než hodinovém rozhovoru s ředitelem vydavatelství Axel Springer Mathiasem Döpfnerem. „Hovořili jsme o roli, kterou kvalitní žurnalistika hraje v budování informovaných komunit, a o tom, jakými principy by se měl Facebook řídit při vytváření zpravodajské záložky na šíření více vysoce kvalitních zpráv,“ říká Zuckerberg. Ve zvláštní zpravodajské platformě na Facebooku vidí „skutečnou příležitost pro vydavatele, jak dosáhnout lepšího zpeněžení“ obsahu.
„Facebook by potenciálně mohl mít s vydavateli přímý vztah, aby mohl zajistit, že jejich obsah bude dostupný, pakliže bude opravdu vysoce kvalitní,“ řekl zakladatel sociální sítě. Žádné plány na účtování poplatků od uživatelů při tom nezmínil.
Světová média v této souvislosti připomněla, že ze strany Facebooku by šlo o výraznou změnu kurzu poté, co se před rokem rozhodl snížit prioritu mediálních materiálů na „hlavní stránce“ uživatelů ve prospěch příspěvků od přátel a rodinných příslušníků.
Předchozí snahy společnosti o spolupráci s médii byly navíc podle magazínu Wired rozpačité. „Sociální síť také dříve zkoumala vytvoření zvláštního feedu pro vydavatele, ale projekt zavrhla. Aniž bychom věděli více, musíme si počkat, co, jestli vůbec něco, bude tentokrát jinak,“ uvedl Wired.