Jak oslabit Kalouska

ODS nechce přijít o vliv na Českou poštu, Letiště Praha a Budějovický Budvar

Má to svou logiku. Jak se snižuje počet firem, jež stát vlastní, houstnou i davy lidí, kteří se ucházejí o jejich správu. Počet míst v dozorčích radách zdaleka nedokáže uspokojit poptávku po této práci. Odpovědní ministři se proto vehementně snaží, aby poslední rezidua erárního majetku zůstala pokud možno v jejich portfoliích. Nyní se vede diskuse o tom, kdo bude vykonávat vlastnická práva ve firmě Letiště Praha, v České poště a v Budějovickém Budvaru, které mají být přeměněny na akciové společnosti. „Není to nic nového, bylo to už za časů sociální demokracie a samozřejmě to přetrvává i do současnosti,“ říká podnikatel Milan Velek, který bývá řazen do kategorie lobbistů. Jeden nový prvek bychom v tomto meziresortním pnutí přesto nalézt mohli. Vyplývá z toho, že za delší konec provazu dnes mnohdy tahá slabší z koaličních partnerů, KDU-ČSL. Její ministr Miroslav Kalousek ovládá klíčové ministerstvo financí, pod něž dnes všechen státní akciový majetek ze zákona přechází. Ministerstvo v celém procesu nahradilo zrušený Fond národního majetku. Kalousek se tedy již může těšit, jak do jeho akciové spíže přibudou tři tučné porce a obohatí největší kousky, které už tam jsou z minula - především ČEZ, České aerolinie, MERO ČR a ČEPRO (viz Akcie u Kalouska).

To nepodepíšu!

Ministři za ODS, pod něž státní podniky nyní spadají (pošta pod ministra vnitra Ivana Langra, letiště pod ministra dopravy Aleše Řebíčka a Budvar pod šéfa resortu zemědělství Petra Gandaloviče), by z přesunu pod finance pochopitelně nijak nadšeni nebyli. „Jsou z toho všichni nervózní,“ říká jeden z vlivných členů nejsilnější vládní strany. Kalousek nicméně odmítá, že by v této oblasti hrozil nějaký konflikt. „Bude se postupovat přesně podle zákona. Tečka. Já žádný konflikt nevidím, jste první, kdo o tom mluví. Mám dokonce pocit, že se ten problém snažíte uměle vytvořit. Ano, dovedu si představit, že nějakému úředníkovi, který měl tu věc doposud na starost, teď vrtá hlavou, jak to udělat, aby o tu agendu nepřišel, ale nemyslete si, že já se třesu na to, až ty podniky získám pod sebe. Mám svých starostí dost,“ řekl týdeníku EURO lidovecký ministr a zároveň uvedl jeden příklad. „Vezměte si ČEZ, kde je dnes ministerstvo financí majoritním akcionářem. Určitě se tam nerozhoduje na základě názoru jednoho jediného politika. Vždy jde o konsenzus. A stejné to bude i v dalších firmách. My budeme vždy v souladu s tím odborným ministerstvem a zvláště v těch odborných otázkách budou odborná ministerstva hrát prim,“ říká. Soulad v názorech však pokaždé asi tak idylický není ani v případě zmíněné firmy ČEZ či třeba podniku MERO. „Párkrát se už stalo, že se náměstek z financí na něčem domluvil s náměstkem z průmyslu a Kalousek pak řekl: to nepodepíšu. Chtěl mít poslední slovo. Říman byl z toho na mrtvici,“ říká zástupce ODS.

Formálně Kalousek, neformálně ODS.

Zástupci nejsilnější vládní strany už před časem začali hledat cesty, jak Kalouskovi právo veta vzít. Sám ministr už jim údajně nabídl v této věci určité kompromisní řešení. „Pokud mám dobré informace, ministr Kalousek už někdy před prázdninami na poradě ekonomických ministrů nabídl takový princip, že by ten majetek formálně zůstal v držení ministerstva financí, ale výkonem akcionářských práv by byl pověřen příslušný resort,“ říká náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, který má na starost Českou poštu. Jak ale dodává, nic ještě není rozhodnuto. Další alternativa je prý taková, že by se akcie na příslušné resorty přímo převedly. Topolánkovou vládou nedávno schválený plán transformace České pošty kupříkladu předpokládá, že sto procent akcií bude „dočasně“ ponecháno na ministerstvu financí. Co ale znamená dočasně? Podle Zajíčka to v tuto chvíli vypadá tak, že akcie pošty by nejspíše držely finance, ale na praktickém výkonu akcionářských práv by se podílelo i vnitro.

Dle našich pokynů.

To samé se týká i Letiště Praha. Jak vypovídají informace týdeníku EURO, transformační plán předložený Alešem Řebíčkem do porady ekonomických ministrů hovoří o tom, že de iure by výkonem akcionářských práv byly pověřeny finance, ovšem Kalouskův resort by byl při výkonu těchto práv zavázán ke spolupráci s ministerstvem dopravy a musel by se řídit jeho pokyny. Resort dopravy tento model zdůvodňuje tím, že v celé problematice letecké dopravy hraje naprosto nezastupitelnou roli, jedině on disponuje odborným aparátem, a proto je žádoucí, aby jeho experti na výkonu akcionářských práv participovali a podpořili lidi z financí, kteří se takto úzce specializovanou agendou nikdy nezabývali. Má to samozřejmě svou logiku, ale je otázka, jak bude tento model v praxi vypadat. Kdo bude vlastně za co odpovědný? „Společný výkon akcionářských práv, to je to, co mě zajímá. Chceme mít na chod letiště vliv, a je mi jedno, jestli budeme akcie přímo držet, nebo to bude zařízeno nějak jinak,“ glosuje celou věc ministr Aleš Řebíček. Jeho ministerstvo by rádo získalo větší vliv na celé trio klíčových firem z oblasti letecké dopravy, kam ještě patří státní podnik Řízení letového provozu (ministerstvo je jeho zakladatelem) a České aerolinie. Co se týče ČSA, Řebíčkův resort se nedávno již dohodl s financemi, že převezme 35 procent akcií, které doposud vlastnila Česká konsolidační agentura. Převod by se měl uskutečnit ještě v tomto roce. Financím ale nadále zůstane v národním leteckém přepravci, který nyní prochází restrukturalizací a v budoucnu jej patrně čeká spojení se strategickým partnerem, největší podíl - téměř 57 procent. Drobné podíly mají ještě Česká pojišťovna a města Praha a Bratislava. Ani ministr zemědělství Petr Gandalovič se nechce vzdát „svého“ pivovaru Budějovický Budvar. „Říkám na rovinu, pokud má mít nějaké ministerstvo před veřejností odpovědnost za určitou oblast - u nás se to týká zemědělství a potravinářství - pak do té doby, dokud je nějaký podnik ve státních rukou, by na něj také mělo mít klíčový vliv,“ myslí si šéf resortu. Zlý jazyk dokonce tvrdí, že ministr chtěl celou transformaci Budvaru řešit speciálním zákonem, kde by bylo výslovně uvedeno, že držitelem akcií je ministerstvo zemědělství. Gandalovič to nepotvrzuje. Říká, že si počká, až co jim v této věci doporučí právní poradce, kterého si hodlají v dohledné době v tendru vybrat.

Pošta: Privatizace jen v teorii.

Transformace České pošty na akciovou společnost má trvat plné dva roky. Ministerstvo vnitra, zakladatel státního podniku, původně zvažovalo, že by šlo cestou speciálního zákona, jako se to stalo dříve například u Českých drah. Nakonec ale od tohoto záměru ustoupilo, vzalo v úvahu i riziko vyplývající z případných legislativních komplikací a bude postupovat podle „osvědčeného“ zákona o velké privatizaci. Znamená to v prvé řadě, že bude muset vypracovat zakladatelský privatizační projekt, ačkoli se skutečnou privatizací se v tuto chvíli vůbec nepočítá. „Kdybychom šli cestou speciálního zákona, vyjde to časově zhruba nastejno, přitom si myslíme, že použití zákona o velké privatizaci je transparentnější. Bude mimo jiné třeba, aby se prověřil veškerý majetek podniku, dohledaly nabývací tituly. Takže to bude zároveň velká inventura toho, co všechno dnes poště patří,“ uvádí náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. Zákon o velké privatizaci z roku 1992 byl původně určen pouze pro situace, kdy stát převáděl majetek na jiné osoby. Až v posledních letech jej exekutiva začala využívat i pro situace, kdy si stát nově vzniklé akcie ponechává. Zákon totiž neobsahuje žádné lhůty, do kdy si je může erár držet. Může to být jen dočasně, ale i trvale. Prostě se udělá pouze krok A - a krok B až možná někdy v budoucnu. Usnesení Topolánkovy vlády říká, že o případném prodeji státního akciového podílu v České poště bude rozhodnuto až po dokončení transformace. „Já nejsem žádný levičák, ale v tomto případě si myslím, že jde o natolik strategický podnik, že by bylo rozumné, kdyby si jej stát ponechal,“ vyjadřuje svůj osobní názor šéf dozorčí rady České pošty Jiří Hurych a poukazuje na logistickou, technologickou či jiné role podniku. Podle některých názorů je však reálné, že podnik bude rozdělen na několik divizí, přičemž do některých z nich by mohli vstoupit strategičtí investoři. V těchto dnech se již dává dohromady řídící výbor (složený ze zástupců resortů vnitra, financí, průmyslu a obchodu, Úřadu vlády ČR a samotné České pošty), který by měl transformaci kočírovat. Původním záměrem bylo přeměnit poštu na akciovou společnost do 1. ledna 2009, kdy se předpokládala úplná liberalizace evropského poštovního trhu. Práce se však poněkud zpozdily a termín se už stihnout nepodaří. Když to dobře dopadne, stane se tak o půl roku později. Ještě před tím, než bude připraven zakladatelský privatizační (transformační) projekt, má být vyhotoven ekologický audit a analýza, v jejímž rámci budou mimo jiné definovány hlavní a vedlejší podnikatelské aktivity firmy (na vypracování analýzy i auditu mají být vypsány tendry). Součástí analýzy bude i přehled o základních skupinách majetku. Půjde jednak o majetek pro poštu nezbytný, který se bude vkládat do nové akciové společnosti, dále majetek, který bude třeba vyčlenit kvůli možným restitučním nárokům (zůstane na zbytkovém státním podniku) a dále bude definován zbytný majetek, u něhož se zvažuje, že by byl bezúplatně převeden na veřejnoprávní subjekty (obce či kraje). Určitým výrazem zájmu dalších resortů o změny uvnitř pošty může být právě probíhající obměna v dozorčí radě, kam mají přijít tři noví lidé – za ministerstvo průmyslu a obchodu Petr Polák (šéf kanceláře ministra Římana) a dva lidé za finance – jmenovec Petr Polák (svého času působil v dozorčí radě Českého Telecomu) a Ján Dzvoník, který býval členem výkonného výboru Fondu národního majetku.

Budvar: Až co řekne poradce.

Jak už bylo řečeno, ministerstvo zemědělství se chystá v nejbližší době vyhlásit tendr na právního poradce, jenž by měl resortu doporučit, jak z Budějovického Budvaru, posledního národního podniku v republice, udělat bezproblémovou cestou akciovou společnost. Mnozí považují převod na novou právní formu za riskantní krok, obávají se, že český stát by tím mohl dá do rukou mocnou zbraň americkému koncernu Anheuser-Busch, který dlouhodobě s budějovickým pivovarem po celém světě bojuje o právo užívat ochrannou známku Budweiser. Ministr Gandalovič je přesto toho názoru, že celý proces lze zvládnout. Soudí, že dosavadní právní forma by mohla do budoucna přivodit podniku stagnaci, případně i útlum, protože prý fakticky neumožňuje uzavírat strategická partnerství. Připomíná též, že po vytvoření akciové společnosti by bylo možné zvažovat například emisi nových akcií, případně část umístit na burzu. Použít v tomto případě zákon o velké privatizaci, stejně jako u státních podniků, není tak jednoduché. „Budvar je prostě specifická záležitost,“ uvádí Gandalovič, přičemž podotýká, že optimální cestu by měl navrhnout poradce. „I proto bychom byli rádi, kdyby to byla nějaká renomovaná kancelář. Některá z těch pěti šesti nejuznávanějších světových firem, které jsou schopny poskytnout i garance a nést odpovědnost za svá doporučení. Jde o velmi vážnou věc, o obrovské hodnoty. Když nám řeknou, nedělejte to, pak to samozřejmě dělat nebudeme, když ale řeknou, pokud uděláte to a to, rizika budou ošetřena, pak do toho půjdeme,“ plánuje další strategii. Pod Gandaloviče spadají i další státní podniky, jde o pět vodohospodářských firem: Povodí Vltavy, Labe, Moravy, Ohře a Odry. Ty už kdysi paradoxně byly akciovými společnostmi. „Ony úplně na začátku byly příspěvkovými organizacemi, což byla naprosto nevyhovující forma. Potom byla debata udělat z nich řádné obchodní společnosti, přičemž tehdy, někdy v letech 1993 a 1994, nebyl státní podnik příliš atraktivní formou. Nakonec byla zvolena akciová společnost,“ připomíná historii Gandalovič. Posléze se však akciové společnosti staly terčem kritiky, mnozí odborníci varovali, že je to cesta, jak nenápadně zprivatizovat české vodní toky. Proto se z nich nakonec udělaly státní podniky. Gandalovič si myslí, že tato forma se v případě podniků Povodí poměrně osvědčila, a rozhodně prý nemá v úmyslu nějakou transformaci navrhovat.

Letiště: Desítky miliard pro Prahu.

Asi nejzajímavější v souvislosti s transformací pražského letiště je informace, že vlastníkem 34 procent akcií by se mělo stát hlavní město Praha. Podle zdrojů týdeníku EURO s tím počítá transformační projekt připravený ministerstvem dopravy, který byl předložen ke schválení poradě ekonomických ministrů. Zbylých 66 procent akcií by zatím mělo zůstat ve vlastnictví státu. Výkonem akcionářských práv má být pověřeno ministerstvo financí, které, jak už bylo řečeno, by však v této věci mělo úzce spolupracovat s resortem dopravy a řídit se jeho pokyny. Pokud by se podařilo vyřešit problém se soukromými pozemky v areálu ruzyňského letiště (jde především o pozemky vlastněné skupinou Penta a dále Vladimírem Beckem) a odblokovat výstavbu nové vzletové a přistávací dráhy, tržní hodnota aeroportu by dle názoru odborníků mohla přesáhnout sto miliard korun. Hlavní město by tedy do svého vlastnictví získalo akcie s hodnotou 30 až 40 miliard korun. Jestliže by se celé letiště posléze prodávalo, což se nyní zdá být pravděpodobné, mohly by se o tuto částku zvednout příjmy české metropole. Ministerstvo dopravy nechce k připravované transformaci cokoli sdělovat. „Jakékoli vyjádření by v tuto chvíli bylo předčasné, neúplné a nekonkrétní,“ reagovala na opakované žádosti týdeníku EURO o informace Ivana Jelínková z odboru vnějších vztahů. Nicméně Jiří Hodač, náměstek ministra dopravy Aleše Řebíčka, v krátkém telefonickém rozhovoru připustil, že by se převod třetiny akcií na hlavní město uskutečnit mohl. Podotkl, že podobným způsobem byli v minulosti privatizováni i regionální distributoři elektrické energie. Jak tvrdí některé zdroje, ministerstvo dopravy by si rádo ponechalo polovinu výtěžku z prodeje oněch 66 procent státních akcií. Chtělo by prý těmito příjmy vylepšit rozpočet vysychajícího Státního fondu dopravní infrastruktury.

Akcie u Kalouska Největší majetkové podíly ve firmách držené ministerstvem financí (stav k 31. červenci 2007)

Název firmy - Podíl v % - Likvidace/konkurz

• ESTRELA - 10 - konkurz

• Unimont Ostrava - 10 - konkurz

• Mittal Steel Ostrava - 13,88

• Romo -15,27 - konkurz

• Agrostroj Prostějov - 16,74

• Moravské dřevařské závody Šumperk - 18 - konkurz

• Milko - 18,38 - konkurz

• PNP Praha - 21

• ČKD Polyservis - 22,99 - likvidace

• TRAMO - 36,43 - konkurz

• Teplice - 40,78 - konkurz

• KONAX - 44,10 - likvidace

• Ormilk - 46,99 - likvidace+konkurz

• Unitex - 52

• České aerolinie - 56,92

• ČEZ -67,61

• Teplotechna Praha - 73,52 - konkurz

• SEVAC - 78,86 - likvidace

• HOLDING KLADNO - 96,85 - likvidace

• OSINEK - 100

• PPP Centrum - 100

• PAL - 100

• LETKA - 100

• Dřevařské závody Borohrádek-F . 100

• Thermal-F . 100

• Silnice Teplice - 100 - likvidace

• MERO ČR - 100

• Čepro - 100

Pramen: Ministerstvo financí ČR

Pozn.: Do tabulky byly zařazeny pouze firmy, kde má stát více než deset procent akcií. Celkem je v seznamu ministerstva uvedeno 81 společností, většina je v likvidaci či konkurzu.