Počítače
Ani nejodolnější notebooky nevydrží všechno. Vyjedete-li, jak se to občas stává policistům, se zapomenutým počítačem na střeše auta, vězte, že váš přístroj přežije pouze v případě, že v momentě zákonitého pádu ze střechy jede auto rychlostí menší než 48 kilometrů za hodinu. Tedy - řeč samozřejmě není o běžných počítačích.
Nejmodernější notebooky jsou odolné vůči slané vodě, vlhku či pádu z výšky, takže je s sebou můžete vzít i na pláž a polévat je kávou. Každý běžný uživatel zná situaci, kdy jako by nejlepším a jediným možným řešením bylo bezodkladně vyhodit počítač z okna. Například společnost Itronix může takovou situaci učinit zbytečnou. V rámci jejího výzkumu a testování notebooků pro drsné podmínky vzniklo zařízení, které má ničení notebooků v popisu práce. Přístroj ve svých svěrácích drží testovaný notebook, který pak pustí z výšky jednoho metru na betonovou podlahu. Nejnovější modely firmy Intronix jsou schopné normálního fungování, ačkoli jsou takovým způsobem upuštěny nejméně 54krát. Jedním z lidí, kteří se podílejí na tomto testování, je Wally Starr, senior product manager Intronixu. Tvrdí, že je velmi vzrušující vidět padat notebook z takové výšky, i když víte, že by to měl vydržet.
Škvařit, drtit, prát
Otužilé notebooky vyrábí několik menších společností. Nejvýznamnějšími jsou Fieldworks a Intronix, dále do této skupiny patří Thomson-CSF, Promark Technology, Paravant Computer Systems, Miltope, Getac, Cyberchron, Amrel Systems and GSCS.
Od běžných typů notebooků se „drsňáci odlišují vyšší vahou i cenou a ve většině případů také nižším stupněm sofistikace, podobně jako se armádní vozidla liší od rodinných vozů. Jejich mimořádné rezistenční schopnosti jsou kupujícím předváděny roztodivnými způsoby, například odolnost vůči vodě je demonstrována vypráním v pračce či umytím v myčce na nádobí. Údiv budí bezpochyby i důkazy o nerozbitnosti, které jsou poskytovány metodou přejetí notebooku těžkými automobily. Ani vystavení velmi vysokým teplotám a téměř uškvaření nezabrání těmto notebookům v práci.
„Drsňáci si za dvacetiletou dobu své existence vysloužili značný respekt. Potřeba otužilých notebooků je téměř všeobecná - tvrdí John Harris viceprezident marketingu v Panasonic Personal Computer Company; každému už notebook vypověděl službu v ten nejnevhodnější okamžik. To je také hlavní linie, po které je vedena propagace otužilých notebooků, přičemž je kalkulováno s obecnou obavou, když už ne s plně dokazatelným faktem. Seznam rizikových profesí, jejichž protagonisté si zvykli používat odolné notebooky, je kupodivu široký: Nejen horolezci užívající tyto přístroje na svých výpravách, nejen armáda či policisté, kteří je vozí na divoké automobilové honičky. Největší skupinou zákazníků se stávají řidiči nákladních vozů, pojišťovací agenti a opraváři.
Úkoly konstruktérů
První a také nejnápadnější rozdíl mezi „drsňáky a běžnými notebooky tkví v jejich obalu. U běžných typů bývá vyroben z obecně používaného PVC plastu, zatímco otužilé jsou oděny do magnézia - materiálu, který je podle odhadů firmy Panasonic 20krát silnější než nejodolnější plasty. Některé modely jsou navíc pokryty silnou vrstvou gumy.
Obal však není to, co dělá konstruktérům odolných notebooků největší starosti. Většina selhání mobilních počítačů je totiž způsobena především dlouhodobými otřesy či vlhkostí, další velmi častou příčinou je rozlitá káva. Z těchto důvodů procházejí součástky „drsňáků zvláštními zatěžkávajícími zkouškami. Na ochranu proti rozlité tekutině jsou notebooky po odsátí vzduchu zapečetěny, čímž je dosaženo vakua a následně zamezeno kondenzaci. Itronix má pro tyto testy speciální komoru, kde jsou notebooky vystaveny tlaku vody přibližně tři kilogramy na cm2 (což se rovná tlaku vody, který působí v hloubce 20 metrů).
Výroba čipů Pentium přinesla s sebou další problém. Běžné Pentium notebooky totiž mají v obalu otvory pro chlazení centrálních procesních jednotek. Otužilé typy se také musely vypořádat s vysokou teplotou, která vzniká během práce s procesorem, ale zároveň bylo třeba zachovat jejich odolnost vůči vlhku. Řešením je zmíněné používání magnéziového obalu, který funguje jako pohlcovač tepla. Z podobných důvodů některé z otužilých notebooků kompletně eliminují reproduktory. Některé z modelů firmy Panasonic mají jeden mono reproduktor umístěný na spodní straně notebooku, který používá membrány z materiálů běžně používaných při výrobě oblečení pro volný čas. Nevýhodou podle Johna Harrise však je nepříliš vysoká kvalita zvuku. Po odstranění všech problémů týkajících se vnější úpravy „drsňáků bylo nutné vyřešit ty, které souvisely s citlivým hardwarovým vybavením a displejem s tekutými krystaly, který obsahuje tenkou vrstvu skla. Obě tyto součásti jsou nejzranitelnějšími místy notebooků. U většiny modelů jsou chráněny speciálním obalem ze silikonových gelů. Většina extrémních odolných modelů je navíc z vnějšku pokryta tenkou vrstvou plastu odolného vůči střelbě.
Déle než týden
I když se neprůstřelná úprava může zdát na první pohled nadbytečná, v seznamu uživatelů otužilých notebooků najdeme několik skupin, které tuto modifikaci využijí. Mezi ně patří bezpochyby policie. Robert Ford, ředitel policie v Port Orange ve státě Florida, vyměnil běžné notebooky za „drsňáky od firmy Panasonic poté, co zjistil, že běžné typy mají životnost přibližně týden. Důvodem k tak krátké době trvanlivosti jsou především časté případy polití, pádu na zem či nárazů. Za období, co v Port Orange používají odolnější typy, se jim speciální vlastnosti „drsňáků výborně osvědčily. Jeden z nich přežil v policejních službách zvlášť drastický zátěžový test. Do zadní části stojícího policejního auta naboural spící řidič nákladního vozu jedoucího rychlostí 105 kilometrů za hodinu. Zcela zlikvidoval zadní část vozidla. Policejní důstojník Steve Braddock, který právě seděl v autě, utrpěl řadu těžkých poranění, z nichž se zotavoval velmi dlouhou dobu. Notebook, který měl u sebe v době srážky, musel být doslova vyřezán z vraku vozu. Jak říká Ford, „jen tak pro legraci jsme ho zkusili zapnout . K překvapení všech přístroj normálně fungoval. Po několika kosmetických úpravách a výměně obrazovky byl notebook záhy navrácen do služby.
Jako další příklad extrémních schopností „drsňáků může sloužit příběh Jima Brutona, bývalého producenta dokumentárních filmů, který tráví již třetí rok za sebou část května v základním táboře na Mount Everestu a zajišťuje komunikaci po internetu a telemedicínské spojení pro horolezecké expedice. V roce 1996 nechal notebook od firmy Fieldworks přes noc zapnutý venku. Ráno nalezl přístroj pokrytý sněhem a ledovými krystalky. „Nechal jsem slunce, aby rozpustilo sněhovou pokrývku, po hodině jsem notebook osušil a vše bylo v pořádku, vzpomíná Burton.
Přes všechny udivující vlastnosti „drsňáků je zřejmé, že běžný uživatel natolik odolné přístroje příliš neužije. Tak zní - pochopitelně - i stanovisko firmy Toshiba, vedoucí společnosti na poli „normálních notebooků. Podle zkušeností Toshiby je převážná většina problémů a reklamací zapříčiněna chybou v softwarovém vybavení, a nikoliv fyzickým poškozením.
Problém užitečnosti vyvstane zvláště po uvážení ceny. Firmy jako Itronix samozřejmě rády prodají své notebooky jakémukoliv zájemci, který je připraven zaplatit minimálně 6000 USD. I Matt Gerber, viceprezident marketingu Intronixu, však v rozhovoru pro New York Times připustil, že otužilé notebooky, které Intronix vyrábí, jsou pro většinu lidí neúčelně odolné. „Typický uživatel notebooku nepotřebuje náš produkt, říká.
Z tohoto faktu také vychází firma Panasonic, která uvádí na trh nové typy „drsňáků - o něco méně odolné, ale zato levnější. Jejich cena se zpravidla pohybuje od 3000 USD.
Mnoho lidí ovšem při koupi odolného notebooku uvažuje podobně jako při koupi automobilu. Jak říká Harris: „Na dojíždění do práce jsem si koupil jeep, ne proto že bych chtěl jezdit mimo silnici, ale proto, že nejméně třikrát do roka mne na cestě potká sněhová bouře. V ten okamžik si říkám, jak jsem rád, že jsem si pořídil zrovna tohle auto. Jinak to má jenom hrozně velkou spotřebu benzinu.
