Novým ministrem školství se stal bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity a dosavadní poradce premiéra Petra Nečase Petr Fiala. „Ministra Fialu nečeká lehká práce, ale až časem se ukáže, zda to byla dobrá volba,“ komentoval to například poslanec Paroubkových Národních socialistů Jiří Šlégr. Tak takhle pálí Guma!
Na prvomájovém mítinku sociálních demokratů v Chomutově vystoupil kromě tamních socialistických špiček včetně místopředsedkyně ČSSD Marie Benešové i šéf komunistů Vojtěch Filip. Tak už to začíná…
Po rozštěpu Věcí veřejných začaly zbytky věrných Vítu Bártovi, které byly odřezány od vládních penězovodů, propouštět. Véčkaři zrušili zaměstnanecké poměry krajským tajemníkům a navrhli jim, že mohou nadále stejnou práci vykonávat zadarmo. Přímo ve stranické centrále končí zhruba patnáctka zaměstnanců, z nichž někteří byli vyhozeni, další podali výpověď sami. Například mluvčí Pavel Reichard se rozloučil slovy: „Děkuji za spolupráci a trpělivost, protože mnohdy nebyla ze strany mého klienta jednoduchá.“ Také jsme si všimli.
„Nemalá část z nich (odborníků ministerstva spravedlnosti – pozn. red.) si myslí, že by se stížnost podávat neměla, nemalá část si myslí, že by se podávat měla,“ komentoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil postoje zaměstnanců resortu spravedlnosti k tomu, že podá stížnost pro porušení zákona ve prospěch Romana Smetany. Bývalého autobusáka, z něhož přímo čiší, jak moc mu dělá dobře situování do role oběti politické zvůle, a který si každou zmínku v médiích nebetyčně užívá. Smetana si nyní v pankrácké věznici odpykává sto dní natvrdo, které mu nesmyslně uložila soudkyně Markéta Langerová za to, že maloval politikům včetně jejího manžela Ivana na předvolební plakáty tykadla a trest v podobě veřejně prospěšných prací odmítal. „Mé rozhodnutí je, že v takovém případě je správné stížnost podat a nechat na Nejvyšším soudu, aby věc posoudil,“ dodal k případu Pospíšil. Zmínil i to, že Nejvyšší soud může rozhodnout až za několik měsíců, tedy v době, kdy už bude Smetana z vězení dávno venku a bude se snažit média zásobit pohnutými historkami ze života „politického vězně“. Od Pospíšila by tak možná bylo férovější, kdyby své rozhodnutí odůvodnil slovy: „Vím, že si veřejnost většinově přeje, aby byl Smetana propuštěn. Když podám stížnost, na jeho trestu sice nic nezměním, ale zase mohu slíznout smetanu v podobě nějakých těch kladných bodů do žebříčku popularity.“
