Kdyby se změny sazeb daní netýkaly úplně každého, dalo by se nejnovější představení vládních politiků hodnotit jako parafráze na pohádku od Josefa Čapka a jen by se odškrtla další položka ze seznamu příkladů (ne)fungování trojkoalice a vlády pod vedením Petra Nečase.
Chceme devatenáctiprocentní sazbu DPH s některými výjimkami. Výjimky nebudou. Výjimky být musejí. Ne, ne, na přechodnou dobu budou dvě sazby, 14 a 20 procent a napřesrok jednotná sazba 17,5 procenta bez výjimek. Tato dohoda platí, nikdo ji nemůže zpochybňovat. Tak co kdyby byla sazba 19 procent a nechali jsme výjimky na knihy, léky, noviny a časopisy? Ba ne, bude tedy platit, na čem jsme se už dohodli. Ale to my nechceme. A co zavést vyšší daň pro bohaté? V žádném případě. Anebo možná ano, když bude těch 19 procent. A tak vážně ne, platit to nebude. A co tedy bude? Do srpna je ještě čas. Uvidíme…
Výše napsané věty jsou jen krátkým výčtem nejrůznějších změn stanovisek ze všech tří stran vládní koalice, které probíhají už od března a v uplynulém týdnu gradovaly. Co ve skutečnosti bude a co nebude platit, zřejmě nedokáže říct vůbec nikdo, i kdyby v sobě snoubil vlastnosti Harryho Pottera, Václava Klause a křišťálové koule. Nevědí to totiž ani sami lídři koaličních stran, kteří odvolávají, co odvolali, a slibují, co slíbili, aby do toho občas temně zavrčeli cosi o konci koalice (pokolikáté už nelze ani dopočítat). Za stávající situace si všichni mohou být jisti pouze tím, že se daně zvýší.
Všechno je jinak
Když se v březnu po krvavých přestřelkách, mystifikacích a dalších běžných projevech koaličních mechanismů ODS, TOP 09 a VV shodly na tom, že daň z přidané hodnoty bude v roce 2012 na úrovni čtrnácti a dvaceti procent a od roku 2013 se sjednotí na sedmnácti a půl procentech bez výjimek, byli koaliční lídři téměř alergičtí na jakoukoli zmínku o dalších možných změnách. S poukazem, že dohoda je spojena s hlasováním o důvěře vládě a každá změna by mohla křehký kompromis rozkolísat. Když ve druhé polovině března ekonomický „čaroděj“ VV Michal Babák v Týdnu jen tak mimochodem zmínil, že „za rok to bude opět otevřené. Díky zdravotnické reformě a tomu, že už budeme znát dopady vyvedení peněz z průběžného penzijního systému do soukromých fondů, se zjistí, kolik peněz na důchodovou reformu bude vůbec potřeba,“ pustili se do něj představitelé ODS a TOP 09 s nelíčeným naštváním. „Absolutně platí dohoda K9. Podobné výroky pokládám za nezodpovědné,“ reagoval místopředseda ODS Pavel Drobil. „Nedovedu si to představit,“ přidal se tehdy šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík.
Po několika měsících bylo vše jinak. Ministr financí Miroslav Kalousek s premiérem Petrem Nečasem začali nejprve opatrně vypouštět, že v souvislosti s krizí v Evropě by jednotná DPH přece jen mohla být 19 procent. To už nebylo daleko k tomu, aby Kalousek mohl přijít s jinou variantou s ohledem na to, že by „přidalo na důvěryhodnosti a bezpečnosti České republiky, kdyby snižovala svůj deficit rychleji a kdybychom mohli říct, že penzijní účet nefinancujeme z dluhu“. Tedy že by jednotná sazba DPH byla skutečně 19 procent s výjimkami na knihy, léky a tisk. Zvýšení DPH by mělo vynést 20 miliard korun navrch, tudíž by bylo možné snížit veřejný dluh v příštím roce ze 105 na 95 miliard. Navíc by zbylo na desetimiliardové zvýšení výdajů pro dopravní stavby a stomilionového navýšení by se dočkal i další véčkařský resort školství.
Hlavně neměnit signály
Už už se zdálo, že na takový obchod véčkaři přistoupí. Premiér a předseda ODS Petr Nečas dokonce podle informací týdeníku Euro na setkání s lídry regionálních organizací strany minulé pondělí tvrdil, že jde o definitivní stanovisko a že z devatenácti procent neustoupí. Jenže v noci z úterka na středu se „něco stalo“ (jak to nazval jeden z významných koaličních politiků), vláda schválila původní návrh se 14 a 20 procenty DPH a 17 a půl od dalšího roku, přičemž véčkařští ministři pro jistotu hlasovali i proti této v březnu na K9 domluvené dohodě. Schodek pro příští rok tedy zatím zůstává na 105, a nikoli na 95 miliardách, doprava a školství dostanou méně a za připomínání možnosti rozpadu koalice z té či oné strany se rozbíhá další kolo koaliční lidové tvořivosti. Mluví se například o plném jízdném pro děti a seniory, zpoplatnění silnic první třídy či zvýšení daní u cigaret a alkoholu.
V pátek například ministr financí Kalousek zvládl v HN připustit, že by mohli více zdanit lidi s vyššími příjmy, ačkoli v programu TOP 09 stálo: „Daně a odvody nesmějí trestat svojí progresí větší pracovitost, vzdělání, získávání nových dovedností, a odrazovat tak od nich.“ Superguru VV Vít Bárta totiž předtím mluvil o tom, že by lidé s měsíčním příjmem nad 90 tisíc korun měli být daněni třiceti procenty. Požadavek jde sice jasně proti programům a dlouhodobým postojům ODS i TOP 09, ale Kalousek tvrdil, že by to svým voličům vysvětlil dočasností a nutnou větší mírou solidarity kvůli snižování deficitu. Týž den dopoledne naopak zmínil, že diskuse o vyšším zdanění bohatých skončila tím, že VV odmítly devatenáctiprocentní DPH.
Petr Nečas věc raději nekomentoval, zřejmě musel regionálním lídrům své strany vysvětlovat, proč ještě v pondělí tvrdil, že z devatenácti procent neustoupí, a pak tak učinil. A Věci veřejné? V pátek vydaly tiskovou zprávu, že sazbu 19 procent DPH nepodpoří, „dokud si nebudeme jisti, že ještě nejde uspořit na straně státu“. Jmenovaly zdanění hazardu, audit daňových výjimek, zavedení progrese vysokopříjmových skupin či zvýšení korporátní daně. Nabízí se i možnost zdanění prostituce či dlouhodobě Věcmi veřejnými navrhovaná daňová amnestie. Řada ze zmíněných bodů jde přímo proti programu ODS a TOP 09, lze ale očekávat, že ty mohou z předestřené nabídky na něco kývnout, aby dosáhly svého. Za situace, kdy ministr financí Kalousek v HN tvrdil, že „v ekonomice je hrozně důležité, abyste nevydávali každý týden jiné signály“, si zřejmě minimálně do konce srpna užijeme ještě spoustu daňové legrace.
