Inovační vouchery nepředstavují nevyzkoušený experiment, ale nástroj, který v poslední době zavádí vedle Prahy čím dál více krajů
Není potřeba podrobně připomínat, že zdrojem stabilního a dlouhodobého hospodářského růstu se nestává výhradně spotřeba domácností či státu, ale především investice soukromého sektoru. Za nejvýnosnější se považují investice do vědy, výzkumu a vývoje. Z tohoto pohledu má Česká republika stále značné rezervy, i přestože byla přijata řada prorůstových opatření, jejichž účinnost se teprve projeví. Jedním z nich mohou být tzv. inovační vouchery, které jsou jako podpůrný nástroj spolupráce mezi vědeckovýzkumnou a podnikatelskou sférou úspěšně realizovány v několika krajích a v pilotní fázi je zavádí i pražský magistrát.
Na začátek uvedu několik důležitých údajů: podnikové investice do výzkumu a vývoje se u nás pohybují kolem jednoho procenta HDP, což je pod průměrem Evropské unie. Jde asi o dvojnásobně menší podíl než v Německu či Rakousku, o skandinávských státech nemluvě. Stejně tak je podprůměrný podíl těchto výdajů financovaných z podnikatelských zdrojů na celkových výdajích.
Také v dalších statistikách Česko pokulhává – od podílu zaměstnanců v odvětví výzkumu a vývoje (pouze jeden ze sta) až po mezinárodní ukazatel inovační výkonnosti.
INOVACEMI Z KRIZE Zkušenosti ze zemí podobných České republice, tedy malých a otevřených ekonomik, nasvědčují, že investice do inovací by mohly být východiskem ze současné recese. Jako příklad lze uvést skandinávské státy či Izrael. Veřejný sektor zde vytváří pro soukromé investice příznivé prostředí a zároveň je určitými nástroji přímo podporuje. Podpora nabývá různých forem, od daňových úlev, zrychlených odpisů až po cílené dotace, zvýhodněné půjčky či kapitálové vstupy.
V České republice se řada těchto opatření teprve připravuje a prosazuje. V Poslanecké sněmovně leží návrh na zrychlení odpisů. Progresivní odpočet výdajů na výzkum a vývoj (lze odečíst více, než činily skutečné náklady) i odpočet nákladů na pořízení výsledků práce veřejných vědeckých institucí vláda prosadila v roce 2011, ale až s účinností od roku 2015. Nyní se snaží posunout účinnost na rok příští, jenže současná politická krize tomu nepřeje.
Spuštění fondu rizikového kapitálu financovaného převážně z veřejných peněz, tzv. seed fondu, má již dva roky zpoždění.
Na centrální úrovni se zatím nevyužívají tzv. inovační vouchery, které se naopak prosadily u územních samospráv. V podstatě se jedná o jakýsi poukaz podnikatelům na nákup inovace u organizací specializovaných na vědu a výzkum. Díky voucherům dostanou podnikatelé určitou slevu. Právě od toho získaly svůj název – podobně, jako si lidé díky slevovému voucheru v časopise pořídí levněji např. zimní pneumatiky. Zde se tento pomyslný poukaz použije jako příspěvek na investice do inovací.
V pilotním projektu pro rok 2013 vyčlenil pražský magistrát na inovační vouchery deset milionů korun. Zájemci z řad pražských podniků se o ně mohli hlásit do poloviny července, přičemž maximální výše podpory na jednu žádost činí 200 tisíc korun za podmínky 25procentní ? nanční spoluúčasti, tj. podpora magistrátu nebude činit více než 75 procent celkových nákladů. Zapojením vlastních ? nančních zdrojů tak motivujeme podnikatele, aby se jednalo o skutečně smysluplné projekty s efektivním vynaložením prostředků. Podnikatelé mohou uplatnit vouchery u několika desítek vědeckých pracovišť, která uzavřela smlouvu s městem vlastněnou akciovou společností Rozvojové projekty Praha, jež celý projekt administruje.
MÉNĚ BYROKRACIE Vouchery oproti dotacím znamenají snížení administrativní zátěže, protože nepřinášejí tolik byrokracie jako v případě klasických dotací, zvláště u prostředků z EU. Oproti daňovým opatřením pak nekomplikují daňový systém, jsou cílenější, transparentnější a zároveň umožňují lepší kontrolu efektivity vynaložených prostředků. U daňových odpočtů a odpisů lze odepsat ledacos, co se jen tváří jako investice do vědy a výzkumu, přitom kontrola ? nančního úřadu může přijít i za mnoho let.
Inovační vouchery navíc nepředstavují žádný nevyzkoušený experiment, ale nástroj, který v poslední době zavádí čím dál více krajů. Kromě přímých efektů zvýšení podnikových investic přinášejí i další pozitivní efekty nepřímé. Vědeckým pracovištím se zvýší příjmy, které mohou použít na lepší vybavení laboratoří a na vyšší ohodnocení kvalitních zaměstnanců. Podnikatelé získají zkušenosti a mnozí z nich zjistí, že na investicích do inovací se nevyplatí šetřit. Posílí se tak vazba mezi soukromým sektorem a vědeckými pracovišti.
Jistě, inovační vouchery hlavního města nemohou výrazně změnit celorepublikový trend. Vzhledem ke koncentraci vědeckých pracovišť v Praze však mohou ukázat vhodný směr veřejné podpory podnikových investic do inovací, která bude použitelná i na celorepublikové úrovni.
O autorovi| JITKA KÁRNÍKOVÁ, generální ředitelka, Rozvojové projekty Praha
