ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ CIZINCŮ V ČESKU Po vstupu do EU lze očekávat zvyšování počtu cizinců, zdržujících se z nejrůznějších důvodů na našem území. I oni budou zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ CIZINCŮ V ČESKU Po vstupu do EU lze očekávat zvyšování počtu cizinců, zdržujících se z nejrůznějších důvodů na našem území. I oni budou zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění. V současné době může mít cizinec na území ČR buď trvalý, nebo přechodný pobyt, či je považován za azylanta. Cizinec s trvalým pobytem získává povolení k pobytu. Po jeho získání má přidělen průkaz o povolení k pobytu cizince, případně rozhodnutí o povolení k pobytu (například cizinci do 15 let). Cizinec se statutem přechodného pobytu může pobývat na našem území buď bez víza, nebo na základě uděleného krátkodobého či dlouhodobého víza. Zvláštní víza jsou vydávána například cizincům podléhajícím azylovému řízení. TRVALÝ POBYT NEBO ZAMĚSTNÁNÍ Ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění cizinci s trvalým pobytem na území České republiky a cizinci bez trvalého pobytu, kteří jsou zaměstnáni u zaměstnavatele se sídlem na území ČR. Za cizince s trvalým pobytem se považují ti, kteří vlastní povolení k pobytu. Za povolení k pobytu se taktéž považuje povolení k trvalému pobytu podle dřívější právní úpravy. Mezi cizince s trvalým pobytem na území ČR jsou dále zařazeni: * cizinci svěření do náhradní výchovy * azylanti * děti narozené azylantům POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANÝCH CIZINCŮ Pro podnikatele jsou nejdůležitější předpisy týkající se cizinců bez trvalého pobytu na území ČR, kteří jsou zaměstnáni u zaměstnavatele se sídlem na území ČR. Zaměstnáním se pro tento účel rozumí výkon činnosti podle § 5, písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění za předpokladu, že zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění a pracovněprávní vztah je uzavřen podle českých, příp. cizích právních předpisů. Bude-li zaměstnanec bez trvalého pobytu v ČR účasten nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění, bude i z hlediska zdravotního pojištění považován za zaměstnance. Za této situace se zaměstnanec stává pojištěncem veřejného zdravotního pojištění v ČR a na jeho zaměstnavatele se vztahují stanovené zákonné povinnosti, zejména pak oznamování veškerých změn a povinnost odvádět za tohoto zaměstnance pojistné. Pokud si zaměstnanec sám nezvolil zdravotní pojišťovnu, plní zaměstnavatel oznamovací povinnost u místně příslušných úřadoven VZP ČR. Podmínky započitatelnosti jednotlivých příjmů do vyměřovacího základu se posuzují ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění. Jsou-li zúčtovány příjmy v cizí měně, přepočítává se vyměřovací základ pro odvod pojistného z cizí měny na českou měnu podle kurzu platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. ZMĚNA A UKONČENÍ VZTAHU Pokud zaměstnanec bez trvalého pobytu změní zdravotní pojišťovnu, je povinen oznámit tuto skutečnost do osmi dnů zaměstnavateli. Ten se následně prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ odhlásí od platby pojistného za takového zaměstnance u dosavadní zdravotní pojišťovny kódem „O“. Zároveň se u nové zdravotní pojišťovny přihlásí k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem „C“. Pokud cizinec zaměstnání ukončí, odejme mu zaměstnavatel průkaz pojištěnce (kromě prokazatelných případů, kdy u takové osoby nadále trvá jiné zaměstnání) a odevzdá jej příslušné zdravotní pojišťovně. Jestliže zaměstnavatel nemá možnost průkaz odebrat, jelikož cizinec průkaz ztratil nebo se k zaměstnavateli vůbec nedostavil, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Odebráním průkazu se zajišťuje ochrana poskytovatelů zdravotní péče (lékařů) před jeho zneužitím, kdy zdravotní pojišťovna neuhradí péči za osobu, která není jejím pojištěncem. BEZ TRVALÉHO POBY TU I ZAMĚSTNÁNÍ Na cizince ze členských, ale i některých nečlenských, zemí EU (Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island), kteří nemají v ČR trvalý pobyt a ani zde nejsou zaměstnáni, se při pobytu na našem území vztahují Nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72. Na jejich základě mají tito cizinci v případě úrazu nebo náhlého onemocnění nárok na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče na účet zdravotní pojišťovny v jejich mateřské zemi. Specifické postavení zaujímají v systému veřejného zdravotního pojištění cizinci požívající dočasné ochrany, kteří se podle § 32 odst. 2 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, považují za cizince s povoleným trvalým pobytem. Jestliže se tedy na takového cizince pohlíží jako na osobu s trvalým pobytem na území České republiky, vzniká mu ze zákona účast na veřejném zdravotním pojištění. Dočasnou ochranu poskytne ČR cizincům z důvodu ozbrojeného konfliktu, občanské války, stálého násilí, živelné pohromy, soustavného nebo hromadného porušování základních lidských práv a svobod či soustavného nebo hromadného pronásledování z národnostních nebo náboženských důvodů. Pokud cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu nebo jsou za tyto považováni, nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, platí za ně pojistné stát. Cizinec požívající dočasné ochrany tedy nemůže být osobou bez zdanitelných příjmů. TYPY VÍZ Krátkodobá víza: * výjezdní vízum * průjezdní vízum * letištní vízum * vízum k pobytu do 90 dnů Dlouhodobá víza: * vízum k pobytu nad 90 dnů * vízum za účelem strpění pobytu * vízum za účelem dočasné ochrany Víza v souvislosti s řízením o získání azylu nebo trvalého pobytu:
* vízum za účelem řízení o udělení pobytu
* vízum za účelem strpění pobytu
* vízum za účelem převzetí povolení k pobytu
