Biologové v Institutu Laueho a Langevina ve francouzském městě Grenoble zkoumají, jak emise z dopravy škodí plicní tkáni a dostávají se do krve. Využívají při tom výzkumný reaktor, který produkuje nejsilnější proud neutronů na světě.
Co se děje s plícemi člověka, pokud jsou dlouhodobě vystaveny výfukovým plynům ve městě? Na to se snaží najít přesnější odpověď vědci z Institutu Laueho a Langevina (ILL) ve francouzském městě Grenoble.
Místní jaderný reaktor dokáže vyzařovat 5 krát 10 na patnáctou neutronů za sekundu na centimetr čtvereční, což je nejvíce na světě. Neurony mohou pronikat hluboko do hmoty, a proto mohou lépe zobrazit například plicní tkáň.
„Stále přesně nerozumíme tomu, jak škodlivé je špinavé ovzduší,“ zdůraznila britská bioložka Katherine Thomsonová, která v institutu zkoumá vliv emisí a jemného prachu na lidské plíce.
Proud neuronů funguje jako výkonný mikroskop, který ukazuje vědcům molekuly v lidské tkáni. „Pomocí neuronů zkoumáme, jaký vliv na plicní tkáň mají malé částice nečistot,“ vysvětlila Thomsonová serveru Wired.
Emotivně proti špinavému vzduchu: plyšák se v rušných ulicích rozkašle
Světová zdravotnická organizace v roce 2012 upozornila na to, že ročně kvůli smogu a znečištění vzduchu zemře celosvětově sedm milionů lidí. V České republice to je 11 tisíc lidí ročně, kvůli prachu zemře ročně 5700 lidí předčasně, uvedlo Hnutí Duha.
„Evropská města mají velký problém s kvalitou ovzduší. Většina znečištění ve městech pochází z dopravy, dodala. Pro člověka je škodlivý oxid dusičitý, ozon, ale i malé částice prachu, které se v motorech nespálí,“ dodala Thomsonová. Vědci zjišťují, jak které látky škodí lidskému tělu a jak tomu předejít.
U vznětových motorů dochází k rozdrcení částic sazí, které jsou ale ze zdravotního hlediska nejnebezpečnější. U nejmodernějších motorů má být co největší množství zachycováno ve filtrech pevných částic. Malé částice nejsou z plic vyloučeny a dostávají se do krevního řečiště, dodala britská expertka. Výsledkem jsou choroby srdce a dýchacího systému. Může dojít k infarktu myokardu nebo rakovině plic.
Zátěž pro organismus
Thomsonová zkoumá, jak znečišťující látky poškozují bílkoviny a tuky, které mají chránit plicní tkáň. I když některé enzymy v těle dokáží částečně plicní tkáň regenerovat, vytváří to další zátěž pro tělo. Lidé, kteří žijí ve znečištěném ovzduší, trpí záchvaty jako pacienti s astmatem. Minulé léto po takovém záchvatu zemřela 19letá dívka v Londýně.
Studie King´s College dospěla k tomu, že každý rok zemře předčasně v Londýně deset tisíc lidí kvůli špinavému vzduchu. Thomsonová ale tvrdí, že je obtížné jednoznačně prokázat, kolik lidí zemře kvůli znečištěnému vzduchu z dopravy. Porozumění toho, jak plíce reagují na nečistoty ve vzduchu, může vést k lepší kontrole pacientů.
Pak by také vzrostl tlak na politiky, aby se něco ve městech změnilo, pokud by se jednoznačně prokázal vliv spalovacích motorů na lidské zdraví, míní. Na druhou stranu může výzkum prokázat, že na některé nemoci nemá automobilová doprava vliv.
Související články:
Jak podpořit elektromobilitu? Půjčovnou dodávek zdarma
Volkswagen nutí Němce do nových aut. Za sešrotovaný diesel dá i čtvrt milionu
Miliardář Branson zachraňuje lidstvo. Létá na alkohol vyrobený z CO2
