Můžu podat návrh na exekuci i proti našemu zahraničnímu obchodnímu partnerovi? Máme v ruce pravomocné soudní rozhodnutí, podle nějž je tento partner naším dlužníkem a jeho závazek je již splatný. A jak preventivně postupovat ve vztazích s obchodními partnery z nečlenských zemí Evropské unie?
Díky vstupu České republiky do Evropské unie se situace v oblasti vymáhání pohledávek v rámci Unie výrazně zjednodušila. Zjednodušeně lze říci, že soudní rozhodnutí v obchodních a občanských věcech vydané v jednom členském státě by mělo být (bez dalších podmínek) uznáno a vykonáno v druhém státě Evropské unie, a to na základě nařízení Rady č. 44/ 2001. Výjimkou je pouze Dánsko. Zmíněné nařízení se uplatňuje též ve vztazích s ostatními státy tvořící Evropský hospodářský prostor (s výjimkou Švýcarska).
V určitých případech mohou být české fyzické a právnické osoby žalovány též před soudy jiných členských států s tím, že soudní rozhodnutí bude vykonatelné na území České republiky a naopak.
S obchodními partnery z nečlenských států Evropské unie je vhodné ve smlouvách sjednávat takzvané „rozhodčí doložky“, tj. pro rozhodování sporů ze smlouvy založit příslušnost rozhodčího soudu. Na základě takzvané Newyorské úmluvy z roku 1958 jsou rozhodčí nálezy (na rozdíl od soudních rozhodnutí) bez dalších podmínek uznávány ve více než 130 zemích světa. V případě, že byste se s obchodním partnerem z nečlenské země EU neshodli na příslušnosti rozhodčího soudu, je nutné zkoumat, zda je stát, v němž má obchodní partner sídlo, vázán dvou či vícestrannou mezinárodní smlouvou, která zajišťuje uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí.
Markéta Pravdová, Pavel Pravda, advokáti bnt - pravda, noack & partner, v. o. s.
