Trest pro důchodce Jaromíra Baldu, který ohrozil životy desítek lidí, je nejvyšší možný. Otázkou zůstává, zda za jeho čin někdo ponese i politickou odpovědnost, nebo se SPD Tomia Okamury kauzou svého podporovatele promlčí.
Jednasedmdesátiletý Jaromír Balda si postupně zvyká na své nové působiště, vazební věznici Pankrác, a vyrovnává se s trestem, který mu minulý týden zatím nepravomocně vyměřil Krajský soud v Praze za pokácení stromů přímo na koleje na Mladoboleslavsku s cílem způsobit nehody vlaků a vyvolat tím nenávist vůči muslimům. Diskusi pod články a na sítích mezitím ovládlo licitování nad tím, zda je trest pro Baldu příliš vysoký nebo naopak příliš nízký. Lidová tvořivost na jedné straně agitovala za to, aby „tomu chudákovi dali maximálně podmínku“, nebo naopak, že „měl dostat exemplární trest“. Požadavky se pokaždé liší zhruba podle toho, jakému politikovi diskutující fandí a jestli se bojí migrantů podobně jako Balda.
Nicméně divoká laická licitace nad trestem nebo dokonce nad vinou Baldy a s ní související kritika údajně „podplacených“ soudců tak trochu připomíná úryvek z odposlechu rozhovoru Jaromíra Baldy a jeho nadřízené okresní koordinátorky SPD Blanky Vaňkové. Oba sympatizanti Okamurovy strany v něm taktéž neuznávají odborné autority a nejraději by vzali spravedlnost do vlastních rukou. Přesvědčení o tom, že já sám bez detailních znalostí Baldova procesu přesně vím, jaký by měl obžalovaný dostat trest, je podobně nebezpečné jako hospodské úvahy o řešení migrační krize.
Odpovědnost za úmysl
Jaromír Balda byl stejně jako každý jiný obžalovaný odpovědný za zavinění, v tomto případě za úmysl. V jeho případě tedy nehrálo při vyslovení viny to, že nikoho při svém činu neusmrtil. Stačil jen úmysl spáchat daný čin. Navíc nešlo jen o pokus, jak se psalo i v některých médiích. Šlo o dokonaný trestný čin.
Soudce Krajského soudu v Praze Jiří Wažik potrestal Baldu za teroristický útok, jelikož Balda naplnil skutkovou podstatu tohoto trestného činu, kde se mimo jiné stanoví: „Kdo v úmyslu… závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo… provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví… bude potrestán odnětím svobody na pět až patnáct let“.
K dokonání teroristického útoku by přitom stačilo, i kdyby Balda svým činem jen vyhrožoval. Dva znalci se během procesu shodli na tom, že Balda měl v době činu sníženou příčetnost. Ta je přitom důvodem pro snížení trestu. Proto Baldovi soud vyměřil trest ve výši čtyř let těsně pod dolní hranicí trestní sazby pro teroristický útok a zároveň mu uložil ochranné léčení.
Nejpřísnější varianta
Soud přitom není při snížené příčetnosti obžalovaného vázán žádnými limity a může mu snížit trest odnětí svobody klidně i na půl roku. Takže čtyři roky jsou v tomto kontextu ještě ta nejpřísnější varianta, která ovšem odpovídá závažnosti činu nejen pro jeho možné oběti, ale pro celou společnost. Zároveň při procesu jasně zaznělo, že pachatel může být pro své okolí nebezpečný.
Soudce Jiří Wažik ale v odůvodnění zatím nepravomocného rozsudku nezapomněl ani na ty, kteří v Jaromíru Baldovi nenávist vůči muslimům vyprovokovali. A to jsou především členové SPD a její vůdce Tomio Okamura. „Jaromír Balda byl určitým způsobem obětí manipulace veřejně známých lidí, kteří ve společnosti šíří extremistické názory,“ uvedl soudce. Pro trestní odpovědnost členů SPD je však velmi těžké prokázat, že Baldu přímo k tomuto činu navedli nebo ho podnítili.
A co na to Tomio?
Vedení SPD zatím působí, jako kdyby se jí Baldův proces vůbec netýkal. To, že byl odsouzen její aktivní podporovatel a agitátor, nechává Tomia Okamuru zcela chladným. Žádné překvapení. Ale pokud tento případ s SPD nebo jejími voliči nehne, riskujeme další podobný teroristický čin. A tentokrát už lidé ve vlaku nemusí mít takové štěstí.
