První krok nové regulátorky zvýhodnil společnost ČEZ
Energetický regulační úřad, který byl zřízen 1. ledna, vydal své první rozhodnutí. Cenový výměr pro předávací ceny elektrické energie mezi výrobci a distributory. Někteří energetici se domnívají, že nové tarify jednostranně zvýhodňují jediný subjekt trhu, elektrárenskou společnost ČEZ. Distributoři energie a nezávislí výrobci navíc upozorňují, že tento krok může zlikvidovat malé ekologické zdroje. ČEZ se brání a tvrdí, že nové tarify naopak pomohly k odstranění dosavadních disproporcí. „Do předávacích cen byly poprvé zahrnuty poplatky za systémové služby tak, aby se zohlednily skutečné náklady na zajištění stability elektrárenské soustavy, uvedl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Energetický regulační úřad (ERÚ) považuje kritiku svého rozhodnutí za přirozenou. „Každé rozhodnutí bude kontroverzní, protože se dotýká subjektů s rozdílnými zájmy, vysvětluje předsedkyně úřadu Jana Novotná. V případě předávacích cen je zřejmé, že se kříží zájmy ČEZ, nezávislých výrobců a distributorů. Nezávislost. Energetický regulační úřad má být podle zákona institucí, která je nezávislá vůči účastníkům trhu energií, nepodléhá politickým tlakům a stojí mimo státní úřady. Už první rozhodnutí ovšem naznačuje, že se v něm uplatnil vliv ministerstva průmyslu a zřejmě i společnosti ČEZ. Předávací ceny dosud určovalo ministerstvo financí, a to na základě analýz ministerstva průmyslu. Mluvčí ministerstva financí Libor Vacek potvrdil, že vloni koncem roku odmítl jeho úřad vydat cenový výměr pro letošní rok, protože návrh ministerstva průmyslu příliš nahrával společnosti ČEZ. „Věděli jsme, že předchozí výměr nebyl vyvážený, ale zdálo se nám, že nový návrh tu nerovnováhu překlopí opačným směrem. Protože jsme měli pochybnosti hlavně ve vztahu k malým výrobcům, pro něž by mohl být likvidační, vyžádali jsme si další podklady. Ty však ministerstvo průmyslu do konce roku nedodalo, uvedl Vacek. Sporný cenový výměr, který nakonec vydal ERÚ, protože to od Nového roku patří do jeho kompetence, se od původního návrhu ministerstva průmyslu liší jen nepatrně. Kontroverzní poplatek za systémové služby byl stanoven na 169 korun za megawatthodinu, v původním návrhu Grégrova úřadu bylo 165 korun nebo více. Celkové platby za přenos se naopak snížily zhruba na 93 místo původně navrhovaných 100 korun (EURO 44/2000). Systémový spor. „Předávací ceny a poplatky za systémové služby byly stanoveny ve prospěch společnosti ČEZ, uvádí mluvčí energetického sdružení Evropské fórum pro efektivní využití energie (EFEE) Marta Heveryová. Kritika ze strany sdružení není pro Energetický regulační úřad ani pro ČEZ překvapením. Sdružení EFFE stojí v čele odpůrců spuštění Jaderné elektrárny Temelín a neustále poukazuje na monopolní praktiky firmy ČEZ. Nastavení poplatků za systémové služby kritizují však i distributoři a nezávislí výrobci. „Cenový výměr nesmí zvýhodňovat současného dominantního výrobce, firmu ČEZ na úkor ostatních, uvádí se v memorandu, které už v říjnu minulého roku podepsali představitelé patnácti výrobců, kteří stojí mimo ČEZ. Memorandum vypracovali poté, co se jim dostal do ruky návrh ministerstva průmyslu a obchodu. Systémové služby dosud poskytovala a poplatky inkasovala pouze společnost ČEZ. Po výběrovém řízení z konce minulého roku tento monopol končí a systémové služby bude poskytovat v rámci svých technických možností ještě dalších pět výrobců. Ovšem jen částečně. Ředitel regulační sekce Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček uvedl, že dominantní postavení ČEZ ani tady nikdo neohrozí. „Z technických důvodů nepředpokládám, že by někdy podíl ČEZ klesl až k hranici šedesáti procent, řekl. Letos se bude ČEZ v prvním čtvrtletí podílet na systémových službách z 83 a ve druhém z 80 procent. Průměrná předávací cena, za kterou prodává firma ČEZ elektřinu jednotlivým distribučním společnostem, se pro letošní rok zvyšuje z 1182 korun na 1232 korun za megawatthodinu. Z toho je zhruba 970 korun za vlastní elektřinu a zbytek činí poplatky za služby a za přenos. Změnou oproti minulému roku je ovšem to, že distributoři musí nyní odvádět poplatky za systémové služby u každé prodané megawatthodiny. Dosud je odváděli pouze u elektřiny, kterou nakoupili od společnosti ČEZ. Nezávislí výrobci se vloni na dodávkách podíleli zhruba z pětadvaceti procent. V kleštích. Generální ředitel Pražské teplárenské Luboš Pavlas za nezávislé výrobce uvedl, že jsou poplatky za systémové služby nadhodnocené. „Domníváme se, že se do nich neoprávněně promítají chybná rozhodnutí o minulých investicích firmy ČEZ, řekl. Výši poplatků kritizují také distributoři. Jestliže vloni na krytí systémových služeb stačilo pět miliard korun, letos to bude podle nového cenového výměru 7,1 miliardy korun. Nárůst musí někdo zaplatit a distribuční společnosti se obávají, že to z větší části spadne na ně. „Tyto zvýšené náklady nejsou kompenzovány zvýšením cen pro spotřebitele, vysvětluje výkonný ředitel Českého sdružení rozvodných energetických společností (ČSRES) Bohumil Lebruška. Zatímco průměrné nákupní ceny se podle nového cenového výměru zvýšily pro distributory zhruba o 6,4 procenta, prodejní ceny pro spotřebitele zvedlo vládní rozhodnutí v průměru jen o 3,7 procenta. Distributoři mohou teoreticky nové poplatky za systémové služby promítnout do cen elektřiny nakoupené od nezávislých výrobců. Obchodní ředitel Východočeské energetiky Josef Jehlička však upozorňuje, že to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Pokud by se totiž regionální distribuční firma rozhodla, že sníží nezávislým výrobcům nákupní cenu každé megawatthodiny o 169 korun „systémového poplatku, bude to pro menší ekologické zdroje vražedné. „Jde o místní výrobce, takže si nedovedu představit, jak bychom veřejnosti vysvětlili, že kvůli nám končí malá vodní elektrárna nebo ekologický kogenerační zdroj, říká Jehlička.
