Zneužití online identity a podvodná reklama jsou dnes stejně běžné jako dříve sňatkoví podvodníci či kapesní zloději. Ačkoli o peníze jde vždy až v první řadě, konečným cílem každého lotra zůstává úctyhodnost.
Nejlepší je tedy stát se součástí smetánky; třeba, hypoteticky vzato, ministrem financí. Pak můžete jednou rukou shrabovat dotace a druhou rukou si udržovat přehled o penězích svých konkurentů. Ale protože financministr může být vždy jen jeden, musejí gauneři hledat i jiné cesty k rychlému zbohatnutí. Jak je vidět z následujícího výčtu, originalita jim nechybí, ačkoli ne všechny jsou stejně přímočaré a úspěšné.
Ruský botnet - 125 milionů denně
Sofistikovaně naprogramovaná soustava webových automatů, řízená z Ruska, dokáže podle informací americké kyberbezpečnostní firmy White Ops simulovat na 300 milionů „zhlédnutí“ online inzerátů, což inzerenty připravuje až o pět milionů dolarů denně.
„Operace Methbot“, jak IT odborníci z White Ops akci nazvali podle odkazů na metamfetaminy v jejím computerovém kódu, je dosud zřejmě nejpropracovanějším podvodným systémem sestrojeným za účelem okrádání zadavatelů online reklamy. Ti platí za to, že jejich reklamy zhlédnou lidské bytosti, ale netušili, že ve skutečnosti jsou obětí masivního podvodu.
Vysoká úroveň znalosti jak programování samotného, tak i prostředí online reklamy by leckoho mohla svést k myšlence, že za akcí stojí přímo Kreml. To však Michael Tiffany, šéf White Ops, odmítá. „Nevidíme žádné známky zapojení státu, vypadá to spíš na soukromou zločineckou skupinu,“ uvedl v rozhovoru pro americkou televizi CNBC. „Autoři však znají prostředí online reklamy zevnitř, a to dokonale,“ řekl, „což vyžaduje vysokou míru odbornosti v několika oborech najednou.“
Podle Tiffanyho funguje podvod tak, že využívá styčné plochy v anonymním kontaktu mezi zadavateli a prodejci reklamy. Tato styčná plocha má podobu burzy, jež k sobě zadavatele a prodejce přiřazuje rychlostí milisekund. Falešný prodejce se vmísí mezi prodejce skutečné a předstírá, že má za sebou klienty-provozovatele stránek se stovkami milionů zhlédnutí. Ve skutečnosti tyto stránky „navštěvuje“ pouze soustava kybernetických robotů.
Jediným zdrojem zprávy o existenci mamutího podvodu s internetovou reklamou je zatím právě firma White Ops. Pro konečnou jistotu si budou zadavatelé reklamy muset počkat na ověření ze strany konkurenčních firem, hráčů na poli reklamy, případně úřadů. Dosud však podvod vynášel v přepočtu 125 milionů korun denně, což v našem přehledu znamená první místo.
Americká víza - 150 tisíc korun za kus
Geopolitická situace Spojených států je složitější než kdy jindy a s Donaldem Trumpem v čele ještě může dopadnout všelijak, ale americké vízum je pořád americké vízum. I v nejchudších zemích světa (nebo právě v nich) se za ně platí opravdu velké peníze. Pro inspiraci se mohou podnikatelé, jimž nečiní potíž střet se zákonem, poohlédnout v Ghaně. Dobře organizovaná parta zločinců (částečně místních, částečně z Turecka) tam po téměř osm let prodávala falešná víza vysoké kvality. Cena? Maličkost, šest tisíc dolarů za kus.
Americká vlajka po tu dobu vlála na zbídačelé budově v centru ghanské metropole Accry jen asi kilometr od naleštěné bílé vily, kde sídlilo skutečné velvyslanectví.
V Ghaně se prodávala americká víza za šest tisíc dolarů za kus (Foto: Naovisa)
První zjevný oříšek tohoto podvodu – totiž kde sehnat správné formuláře a veškeré vybavení od správných razítek po oficiální prezidentův portrét do kanceláře „ambasády“ – vyřešila turecká odnož gangu, jež si je opatřovala ze skutečné ambasády USA v Ankaře.
Originální podvodníci, kteří dokázali vydávat víza k nerozeznání podobná těm pravým, a americké úřady na ně přišly víceméně náhodou při zátahu na teroristické finanční sítě, se úspěšně vyhýbali i konfrontaci se skutečnou ambasádou, ačkoli po celou dobu své činnosti investovali do reklamy na celém západě afrického kontinentu. Kolik z utržených peněz šlo na podplácení orgánů od pošty po policii, dosud není známo, i když podvod praskl již v lednu 2016.
Klasika - chytré telefony
Na sedmdesát procent uživatelů chytrých telefonů (údaj pochází ze Spojených států) dostává nevyžádanou poštu, obvykle v podobě nejrůznějších reklamních sdělení prostřednictvím textových zpráv. Vůči běžné internetové reklamě jsou už lidé relativně odolní, ale na reklamní esemesku odpovídají v průměru třikrát častěji, než by zareagovali na e-mail. To nezůstává bez odezvy: trh s mobilní reklamou v roce 2016 obnášel 3,4 bilionu dolarů.
Takové eldorádo pochopitelně láká podvodníky všeho druhu. Podle údajů firmy IHS Markit je každé čtvrté reklamní sdělení doručované esemeskou podvodné; má za cíl z recipienta vytáhnout co nejvíce osobních údajů.
V lepším případě slouží tato data k vytvoření obchodních databází, což je skvělý komerční artikl; v horším případě je jejich účelem umožnit krádež totožnosti, jinak nejčastější cíl veškerých digitálních podvodů. Ve srovnání s tím je elektronická pošta neškodná: pouze deset procent e-mailů má podvodný charakter.
Kubánská specialita - falešní operátoři
Když budete chtít zavolat svému kubánskému kamarádovi, jehož kvůli různým geografickým i politickým obstrukcím vídáte málo, může se vám snadno stát, že po chvíli praskání a přepínání uslyšíte, jak vám cizí hlas předčítá audioknihu.
Reportér amerického časopisu The Atlantic se takhle dovolal do Orwellovy Farmy zvířat. Chvíli poslouchal, než mu došlo, že se jeho hovor vydal nesprávným směrem. Vytočil číslo znovu – a všechno bylo v pořádku. Tak se to opakovalo pokaždé, až se rozhodl, že věc prozkoumá.
Falešné aplikace cílí na čísla kreditních karet. Čtěte více:
Z tržnic do digitální éry. Falešný „Dior“ prodávají aplikace
Dozvěděl se úžasné věci. Vtip je v tom, že za čas, jejž strávíte posloucháním, platíte, a v případě mizerné telefonní infrastruktury to bývá více než v sítích vyspělých (z USA je to za dolar za minutu, několikanásobek většiny sazeb například do Mexika nebo Kanady). Když totiž zvolíte možnost volat pomocí internetové technologie VoIP, ona sama vyhledává nejlevnější možné spojení od vašeho počítače k počítači cílovému. A to dává příležitost vynalézavým lidem.
Protože hovor obvykle přenáší více operátorů, dokážou se mezi ně vměstnat, předstírat, že jsou sami operátorem – a kasírovat. Stojí to za to: podle údajů Asociace pro boj s komunikačními podvody (CFCA) stály v roce 2015 podobné akce 38,1 miliardy dolarů. Kuba, kde panuje telekomunikační zmatek, je podle CFCA nejčastějším dějištěm takových podvodů.
Nový hit - přírodní katastrofy
Jak počasí všude po světě dělá vylomeniny, dává růst novému typu byznysu – likvidaci škod po živelních pohromách. Kde dříve stačilo jen několik firem, jež měly podobné úkoly na starost, protože zbytek obvykle zastali armáda a dobrovolníci, je dnes k mání řada specializovaných společností.
To může být výhodné, pokud jste na to ten správný typ. Zaprvé situace na takovém pracovišti bývá z definice nepřehledná, což podle zprávy firmy Accenture z poloviny roku 2016 umožňuje společnostem předražovat služby až o 500 procent (zpráva bohužel neobsahuje konkrétní příklady). K běžným praktikám patří třeba nafukování škod nebo používání naddimenzované techniky.
To samo o sobě není špatné. Kde však chybí dostatečně silná ruka zákona, lze postupovat ještě razantněji: můžete svoje služby nabízet rovnou poškozeným s tím, že budete rychlejší než stát. Podle Accenture je to oblíbená metoda zejména v Latinské Americe. Takže když se doslechnete o požáru, povodni, sesuvu půdy, nebo dokonce o zemětřesení, vězte, že obchodní příležitost není daleko. Není to tak dobré jako být ministrem, ale každá koruna je dobrá.
Čtěte také:
