Důveřivost některých investorů stále nezná mezí
Ve finančním sektoru tiká možná další časovaná bomba. Někteří analytici upozorňují na to, že se v poslední době začaly množit podivné nabídky na zaručené třeba až sedmiprocentní měsíční výnosy z obchodů na mezibankovním devizovém trhu Forex, u kterých lze s velkou pravděpodobností říci, že jde v převážné většině o podvodné jednání. Vše začíná telefonem do vašeho bytu či zaměstnání, kdy se na druhé straně ozve milý hlas s nabídkou zaručených zisků. Přibližně 95 procent lidí, kteří jsou takto kontaktováni většinou na základě telefonního seznamu nebo určitých databází, nabídku odmítne, pět procent se ale chytí. Důvěřiví občané se pak stávají vítanou obětí investičních dravců. Tito dravci je přesvědčí, že je neobyčejně výhodné, aby do jejich rukou svěřili určitou částku, se kterou za ně budou obchodovat na světových trzích. Zisky zpočátku utěšeně rostou, ale jen do doby, než si je chce klient vybrat. V té chvíli se totiž většinou doví, že cena určité měny vzhledem k výkyvům právě spadla a on přišel o většinu svých vložených peněz. Když se postižený klient snaží pátrat po osudu svých financí, zjistí například, že firma vůbec jeho pokyny na příslušnou burzu nepodala a obchody se nikdy neuskutečnily. V českých poměrech se bohužel těžko dokazuje, zda obchody na nějaké burze podnikavý broker provedl, či nikoliv. Proto nezjistíte, zda investorovu ztrátu způsobila nepovedená reálná finanční operace nebo podvod, při němž vložené peníze občanů putují na účty nepoctivých podnikavců. Množí se podvody s devizami. Odborníci tvrdí, že podobné nekalé praktiky používá na našem trhu asi pět až deset firem. Ty pak bohužel kazí ostatním slušným společnostem obchody. Těch solidních je přitom poměrně hodně. Zprostředkovávají operace na standardizovaných burzách po celém světě, a to i pro fyzické osoby. Podkladovým aktivem je cokoliv. Od měny až třeba po kukuřici. „Začíná přibývat pokoutných nabídek na spekulaci s devizami. Jde v podstatě o stejné fígle, které byly ještě donedávna hojně využívány v případě derivátových obchodů. Princip je stejný, jenom se vyměnila komodita, místo derivátů je nyní v kursu forex, říká jeden z účastníků těchto obchodů, který si nepřál být jmenován. Je velmi obtížné zjistit, kolik peněz proteče těmto dravým „podnikatelům rukama a kolik důveřivých lidí se dá na zaručené nabídky nachytat, protože postižení o svých nepodařených podnikatelských plánech většinou nechtějí hovořit. Výjimkou je Petr Sobola z Brna. Toho telefonicky oslovila na podzim loňského roku pražská firma Monterey Capital (společnost s ručením omezeným se stotisícovým základním jměním). Investor se s dealerem firmy, který už u ní mimochodem nepracuje, domluvil, že Monterey Capital svěří 3977 amerických dolarů (téměř 150 tisíc korun). Firma mu obratem poslala anglicky psaný výpis, ze kterého je patrné, že jeho devizová spekulace euro/dolar díky pákovému efektu (stačí složit jen zlomek z hodnoty kontraktu a několikaprocentní změna kursu podkladového aktiva pak může přinést mnohonásobné výnosy, což samozřejmě platí i naopak) vzrostla na 4352 dolary. Záhy však Petru Sobolovi klesla jeho investice na 1415 dolarů. To všechno v jediný den - 7. září 1999. Klient se tedy ptal po osudu svých peněz a zbylou investici vybral. „V té chvíli mi zástupci firmy začali vyčítat, že kdybych peníze nevybral, mohl jsem svoji investici získat zpět. Ale oni, že jsou tak hodní a že mi k tomu pomohou svými pěnězi, uvádí Petr Sobola. Proč? To je však podle mnohých tuzemských brokerů něco naprosto neslýchaného a nevídaného. Proč by někdo vkládal své peníze, zejména v době, kdy klientské obchody a obchody firemní musí být striktně odděleny? Například v USA má newyorská burza pro své členy a jejich makléře pravidlo známé pod zkratkou „poznej svého klienta . Toto pravidlo upozorňuje na to, že chybná profilace klienta s ohledem na vhodnost produktu a velikost objednávky může vést nejen ke ztrátě licence, ale i k žalobě ze strany klienta, kterému nebyla dostatečně vysvětlena rizika. Klientovi totiž nebyla věnována v dostatečné míře „odborná péče . „Soud by poté většinou přikázal makléři uhradit vzniklé škody, tvrdí například Radek Létal z brokerské firmy D. S. Finance. Vraťme se však ke zbylým 1415 dolarům Petra Soboly. Firma Monterey Sobolu nakonec přesvědčila, aby je vložil do jejího podnikání znovu a na jeho účtě se skutečně objevily nové peníze dodané touto firmou. Pak následovalo opět několik devizových operací euro/dolar, při kterých se nejprve Sobolova částka zvyšovala, ovšem 3. února obdržel výpis s konečným zůstatkem pouhých 430 dolarů. To je zhruba patnáct tisíc korun, tedy desetkrát méně, než do svého podnikání na začátku vložil. Sobola teď hodlá po Monterey Capital požadovat, aby mu prokazatelně zdokladovala peněžní pohyby jeho peněz v bance i provedené transakce. Na Sobolových výpisech figuruje jako zprostředkovatelská firma pro obchody Roger Douglas registrovaná na Panenských ostrovech. Mnoho devizových obchodníků si nechává registrovat své firmy v daňových rájích, kde zároveň nepodléhají žádnému dohledu, a investoři si musí uvědomit, že transakce s nimi jsou více než rizikové. Firma Montrey Capital sídlila původně na adrese shodné s bydlištěm jednatele firmy - v pražské ulici Generála Janouška. Nedávno se přestěhovala z Teplické ulice v Praze do ulice Krakovské. O vyjádření týdeník EURO požádal zástupce firmy Monterey Capital. „Ano, v případě pana Soboly, kterému investice klesla, se stala chyba. Tehdy to domlouval dealer, který už u nás proto také nepracuje, sdělil Daniel Pajer z firmy Monterey Capital. Podle něj jsou tyto investice vždy rizikové, s čímž byl Petr Sobola seznámen. „Vyšli jsme klientovi vstříc a ze svého jsme mu dorovnali ztrátu na jeho vstupních 4000 dolarů, což je jakési technologické minimum k tomu, aby se s měnou mohlo na trhu obchodovat, a snažili jsme se mu peníze vydělat zpět, dodává Pajer. Bohužel ovšem zase následoval pád. Jakékoliv operace je podle Pajera firma Monterey Capital, respektive Roger Douglas, se kterou Sobola uzavřel smlouvu, do tří až čtyř dnů schopná zdokumentovat. „My neobchodujeme, žádné peníze od vás nechceme, jen vám poradíme, jak byste mohli postupovat třeba při operacích s eurem, vše záleží jen na vás, vysvětluje praxi dealer Pajer.
Německé zkušenosti Poměrně výstižně popisuje podivné praktiky některých německých rádoby podnikatelů Günter Ogger ve své knize Finanční žraloci.
1. Navázání kontaktu Iniciátor celé akce si zakoupí několik tisíc adres potencionálních zákazníků, vybraných podle jejich místa bydliště, povolání nebo finančních příjmů. Potom si najme tlupu mladých prodejců po telefonu, kteří obvolávají potencionální zákazníky a zasílají jim prospekty a informační materiály o novém „naprosto seriózním a mimořádně úspěšném způsobu jak vydělat peníze.
2. Nabídka Přesvědčeným zákazníkům zatelefonuje už zkušený prodejce sám. Ten se pokouší zjistit, jaké investiční záměry klient má a kolika penězi disponuje. Nakonec prodejce klientovi nabídne, aby se doporučeného projektu zúčastnil menší částkou, jen tak na zkoušku. Za to se velkoryse vzdá své provize a úhrady výloh, a dokonce přebírá osobní záruku vrácení investovaného kapitálu.
3. Ládování Když zákazník zabere a své peníze poukáže, dostává týden co týden velice důvěryhodně vypadající výpisy z účtu vypracované počítačem, na nichž jsou neustále vyšší výnosy. Po určité době zavolá klientovi nejdůležitější muž celého manévru, takzvaný loader neboli ládovač. Klientovi nabídne, že mu investované peníze vrátí včetně zisků. Přitom se ale netají názorem, že vybrat peníze by bylo asi to nejpošetilejší, co by zákazník mohl udělat. Právě teď se totiž vyhlídky na další zisky podstatně zlepšily.
4. Odírání Také teď investor dostává výpisy z účtu vykazující další zisky. Loader mu pravidelně telefonuje, radí mu, aby prvního obchodu rychle zanechal a aby svůj „enormě rozmnožený kapitál investoval na jiném trhu. Z každého prodeje a nového nákupu mu totiž vzniká nárok na vysoké zprostředkovatelské provize.
5. Vyždímání Přibližně půl roku po zahájení kruté hry většina investorů žádá výplatu alespoň části svých zisků. V této fázi se však na jejich účtu nečekaně objeví ztráty. Loader není k zastižení, ozve se však jiný chlapík, takzvaný psychiatr. Veškerou vinu svalí na loadera a oznámí klientovi, že se s ním firma rozešla. Psychiatr klientovi vysvětlí, že jedinou možností, jak získat vklad zpět, je investovat další peníze.
6. Finále Klient může všechno urychlit, když svůj vklad znovu zvýší. Tou dobou jsou však investiční podvodníci už připraveni zmizet. Rozhodne-li se zákazník platit, bude ještě jednou a naposled uvařen ve vlastní šťávě - tentokrát vydíráním: Buďto peníze okamžitě pošlete, nebo o celý vklad přijdete. „Podnikatelé“ už ovšem počítají s tím, že rozčílený klient může zalarmovat kriminálku. Než však k tomu dojde, podnikavci vyklidí kancelář a převedou veškerá bankovní aktiva na konta v zahraničí. Prodavači po telefonu, loader i psychiatr mezitím už opustili potápějící se loď. Skuteční lidé v pozadí celé transakce zůstanou neodhaleni a zmizí do ciziny, pokud si ovšem jinde nezaloží novou firmu, s novými lidmi, ale se starými metodami.
(kk)
