Problém obsazování prestižních velvyslanectví definitivně vyřeší až sněmovní volby
Špičkoví čeští diplomaté jsou znovu v pozoru. Jejich nervozita stoupá s blížícím se termínem sněmovních voleb. Nikdo si netroufá odhadnout, kdo se po volbách stane pánem Černínu. A naopak kdo skončí a bude se pro něho muset vymýšlet důstojné živobytí. Jednotlivé politické strany si dělají nároky na obsazování klíčových velvyslanectví svými lidmi.
Průchodný Kolář
Minulý týden se znovu otevřela debata okolo jmenování Petra Koláře (současného českého ambasadora v USA) velvyslancem v Moskvě. Týdeník EURO o tom psal již před půl rokem (EURO 26/2009). Kolář prošel vládou a jeho jmenování čekalo minimálně od loňského května jen na podpis prezidenta Václava Klause. Dle informací, jimiž týdeník EURO disponuje, česká vláda odešle v nejbližších dnech dopis prezidentovi, ve kterém ho znovu požádá o urychlenou signaci velvyslance v Moskvě. Tento strategický post není obsazen od konce minulého roku, kdy z něj odešel Miroslav Kostelka. Důvod náhlé změny?
Jiří Paroubek prý ustoupil. Ani lidé blízcí sociálním demokratům však tomuto obratu příliš nerozumějí. Předseda sociálních demokratů v minulosti několikrát ostře proti možnosti obsadit pozici ruského velvyslance právě Kolářem veřejně vystoupil. Součástí hry je možná vyjednávání o dalších místech, která se mají v budoucnu obsazovat. Vedle USA a Ruska jde o ambasády v Kyjevě, Paříži, Římu a Ženevě. Jinou variantou je, že ČSSD nemá dostatek kvalitních kandidátů, kteří by dokázali ostřílenému Kolářovi konkurovat. Dle některých úředníků se v Černínu všeobecně očekává návrat jiného politika – Karla Schwarzenberga. Někteří prý dokonce kalkulují se vstupem do jeho nové politické strany TOP 09.
Hra o Kohouta
Dle několika na sobě nezávislých zdrojů míří na uvolněné místo do Washingtonu současný ministr zahraničí Jan Kohout. Zatím však jde o jeho zbožné přání, protože nominaci musí po politické dohodě schválit vláda. Kohout čeká na povolební konstelaci. Je pravděpodobné, že se příštím sociálnědemokratickým ministrem zahraničí stane místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Toho by si ve funkci šéfa Černínu přál Jiří Paroubek. Dle plánů předsedy ČSSD by se Kohout měl stát Zaorálkovým náměstkem. To však naráží vedle Kohoutových ambicí na mnoho problémů.
Krkolomná je především představa, že by se bývalý vicepremiér a ministr zahraničí stal v příští vládě náměstkem stranického kolegy. Za druhé Kohout u sociálních demokratů nemá momentálně příliš silnou pozici. Rozhodně z jeho angažovanosti není zjevné, že jde o místopředsedu kabinetu. Těmi prakticky jsou ministři vnitra Martin Pecina a financí Eduard Janota. Současnému šéfovi českých diplomatů se také vyčítá jistá neloajalita vůči vedení strany a totální nezvládnutí situace okolo zavedení kanadských víz.
Kam s Hovorkou?
V minulosti se v politických kruzích spekulovalo o vyslaní rebela, bývalého poslance ODS Vlastimila Tlustého na ambasádu v Moskvě. Ten tuto možnost kategoricky odmítl. Paroubek by s jeho nominací neměl problém. Tlustý mimo jiné pomohl sociálním demokratům svrhnout druhou vládu Mirka Topolánka během českého předsednictví EU. Později ke dvojici Kolář a Tlustý přibyl Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského. Paroubek prý měl za to, že je Hovorka členem ODS, a proto o něm jako o velvyslanci v Moskvě přestal uvažovat. Ten však má dle nejmenovaného politika slíbený post velvyslance v Ženevě.
Z diplomatických zdrojů zase vyplývá, že se měl Hovorka do minulého pátku rozhodnout, zda nezmění preferenci a nenahradí odstupujícího velvyslance na Ukrajině a bývalého poslance za ČSSD Jaroslava Baštu. Hovorka se k tomu odmítl vyjádřit. Bašta zdůvodnil svůj odchod zdravotními problémy. V kuloárech však zaznívá, že příčinou jeho odchodu byl politický tlak spojený s aférou okolo nestandardního systému při udělování českých víz Ukrajincům.
Bezpečnost si ošetří ministr
Po odchodu prvního náměstka ministra zahraničí Tomáše Pojara do Izraele usedne do uvolněného křesla Helena Bambasová. „Jmenování první náměstkyní je k 31. lednu. Má portfolia zůstávají stejná – ekonomická diplomacie, bilaterální vztahy s neevropskými státy a rozvojová spolupráce,“ uvedla pro týdeník EURO Bambasová. Tato diplomatka a bývalá velvyslankyně v Nizozemsku prošla na ministerstvu mnoha funkcemi. Odpovídala mimo jiné i za přípravu summitu NATO v Praze v roce 2001.
Pojar, jenž míří do Tel Avivu, se zapsal do povědomí širší veřejnosti prosazováním podpisu smlouvy s USA o umístění radaru v Brdech coby součásti amerického protiraketového deštníku. Měl na starost otázky spojené s EU, bezpečnostní politiku a bilaterální vztahy s evropskými státy. Ministr Kohout si hodlá napříště řídit bezpečnostní politiku přímo – prostřednictvím politického ředitele Iva Šrámka. Unijní a evropskou agendu převzal za odcházejícího Pojara bývalý český velvyslanec na Slovensku Vladimír Galuška. Ten byl povýšen na náměstka v polovině ledna letošního roku. Dalším novým náměstkem ministra je Hynek Kmoníček, který byl českým velvyslancem v Indii. Nyní se věnuje aktuálním politickým otázkám a věcem právní a konzulární povahy. Kmoníček zastával funkci náměstka již za exministra zahraničí Jana Kavana. Dle důvěrných zdrojů je nepravděpodobné, že by si Zaorálek na ministerstvu nenechal současné náměstky včetně Kmoníčka. Ten by zase dle některých lidí rád odjel na misi do OSN. To je však nepravděpodobné, protože stejnou pozici již jednou zastával v letech 2001–2006. Co je tedy jisté?
Dřív než budou známy výsledky květnových voleb, nebudou obsazeny všechny „volné“ ambasády. Úředníci ministerstva zahraničí si dobře uvědomují, že takové tři pěkné posty se budou hodit k uspokojení nenaplněných tužeb politiků, kteří ve volebním klání propadnou.
