Britsko-švédské konsorcium se na Polácích cvičí v umění offsetu
Výrobce letadel a zbrojních systémů British Aerospace 15. července oznámil, že nabízí Polsku do roku 2012 dodávku šedesáti stíhaček typu JAS-39 Gripen, které vyrábí společně se švédskou firmou Saab Aerospace.
Podstatné jsou ale další informace, které sdělil viceprezident společnosti British Aerospace pro střední Evropu Julian Scopes prostřednictvím agentury AP. Švédská vláda je ochotná zapůjčit Polsku osmnáct Gripenů, dokud by výrobce nezačal dodávat objednané stroje, to jest na pět let. Scopes odmítl specifikovat finanční hodnotu této nabídky. Podle odhadů stojí jeden Gripen minimálně třicet milionů dolarů. Scopes dále tvrdí, že konsorcium British Aerospace/Saab je ochotno poskytnout offsetový program pro polské ministerstvo obrany a pol ský průmysl, který by údajně stoprocentně vyvážil náklady za nakoupené stíhačky. „Tento obchod by měl Poláky dostat do jádra aktivit evropského zbrojního průmyslu, řekl Scopes pro agenturu AP.
Offsetové hrátky.
Existují dva druhy offsetu, přímý a nepřímý. V případě přímého offsetu se přesouvá celá výroba, anebo její část do státu, který výrobek kupuje. Nepřímý offset znamená, že stát, který například letadla prodává, zajistí jakékoli investice v zemi, která letadla nakupuje. Oficiálně bývá důvodem pro offsetové programy záměr, aby investice vyvážily cenu l etadel. Ve skutečnosti jsou tyto offsety formou, jak přesvědčit obyvatele nakupující země, že nákup je v konečné bilanci nic nestál.
Zdroj z jedné americké zbrojovky však pro týdeník EURO uvedl: „Je hloupé a naivní si myslet, že offsety nahradí nákupní cenu letounu. Kdybychom se chovali takovým způsobem, za chvíli bychom to mohli zabalit a jít domů.
Britům a Švédům teče do bot.
Konkurence má z nabídky strach. Americké zbrojovky Boeing a Lockheed Martin nemají v Polsku akumulované žádné offsetové body. Boeing například do Polska prozatím neinvestoval nic, na rozdíl od České republ iky, kde vlastní pětatřicet procent Aera Vodochody.
Naopak firma British Aerospace již v Polsku investovala poměrně dost. Letecký podnik PZL Mielec vyrábí křídla pro cvičná letadla a lehký bitevní letoun Hawk 100 firmy British Aerospace. Na vyřešení problémů polského zbrojního průmyslu to sice nestačí, je to ale víc, než dokázala konkurence.
Snahy uspět ovšem nepramení z jakési velkorysosti britské či švédské firmy. British Aerospace/Saab hrozí, že své letouny v zahraničí nedokáže uplatnit. Kromě švédského královského letectva se Gripen nikde nechytil. Konsorcium sice vyhrálo tend r v Jihoafrické republice na dodávku osmadvaceti Gripenů, ale dodnes má problémy s podpisem konečné smlouvy. Je totiž otázkou, zda bude schopné splnit své offsetové závazky, které se přibližovaly ke čtyřem stům procent (!) hodnoty celého kontra ktu.
Důvod tak vysokého závazku je prostý. Původně mělo švédské letectvo odebrat 234 letounů, kvůli rozpočtovým škrtům se tento počet snížil na 204. Aby se vyplatily enormní náklady na výzkum, vývoj a výrobu, musí se Gripeny prodávat v zahraničí ja koukoli cestou.
V posledních letech se konsorcium zaměřilo na perspektivní trhy v oblasti střední a východní Evropy - stejně tak američtí giganti a francouzská firma Dassualt Aviation. V dubnu 1999 Češi poslali oficiální dopis, kde projevili zájem o nákup nových stíhaček; oslovili také americko-německou společnost Daimler-Chrysler Aerospace (DASA). Poláci Českou republiku následovali. Všechny firmy usilují o profit, který skýtá plánovaná náhrada starých ruských stíhaček a stíhacích b ombardérů od firem MAPO MiG a Suchoj.
Nabídka číslo jedna.
Britové a Švédové toho prozatím nabízejí nejvíc. Podle Juliana Scopese jsou britské a švédské exportní úvěrové agentury schopné poskytnout polské vládě půjčky na nákup stíhaček s velmi zajímavým splátkovým kalendářem. Poláci by začali splácet úvěry zhruba po dosažení poloviny dodávek. Scopes navíc slibuje, že splátkový kalendář na kontrakt v hodnotě zhruba dvou miliard dolarů by byl maximálně prodloužen. Scopes tvrdí, že offsetový program by mohl alespoň částečně obsahovat investice a kontrakty od dceřiných společností švédského podniku Investor AB, jako Elektrolux nebo Volvo. Jak Investor AB, tak British Aerospace vlastní pětatřicet procent v Saab Aerospace, který je primárním výrobcem letounu Gripen.
