Státní podnik prodělává obrovské peníze v nádražních kotelnách
Státní podnik prodělává obrovské peníze v nádražních kotelnách. Radši ani neví kolik
Přibližně sto milionů korun tratily loni České dráhy na topení. Tuto sumu náměstek generálního ředitele drah Milan Matzenauer jenom odhaduje. „Ekonomiku kotelen nejsme schopni vyhodnotit. Jejich hospodaření je ale velmi špatné,“ nezastírá Matzenauer, který je třetím rokem náměstkem pro správu majetku. Chtěl by zatočit se zajetou praxí, kdy státní firma na vytápění svých nemovitostí těžce doplácí. Jak? Především prodat nepotřebné budovy. Jenže to se Českým drahám příliš nedaří. „Staráme se, aby ostatní měli teplo, přitom na tom proděláváme,“ říká Žaludův náměstek. V nádražních budovách jsou také byty, některé prostory nadále využívají Správa železniční dopravní cesty a ČD Cargo, jež se od Českých drah před necelými čtyřmi lety oddělily. Matzenauer přiznává, že nedokáže objektivně posoudit, co je pro dráhy větší finanční zátěž. Jestli dřívější způsob, kdy se o topení starali vlastní zaměstnanci, popřípadě uživatelé domů či třetí osoby. Nebo zda je pro České dráhy výhodnější službu outsourcovat, což se uplatňuje nyní. V jednotlivých drážních regionech zajišťuje vytápění spolu s údržbou budov od poloviny předloňského roku šest dodavatelů: Okin Group, Sežev-Reko, Chládek a Tintěra, Edikt, Via-Alfa a AB Facility. „Faktur je značné množství a jejich dohledání by bylo strašně pracné,“ vysvětluje Matzenauer, proč není snadné oba přístupy jednoduše porovnat.
Drazí topiči
Nápovědou přitom může být příběh ze středočeských Hořovic, na který týdeník EURO narazil na tamní železniční stanici v budově Správy sdělovací a zabezpečovací techniky a automatizované telefonní ústředny. „To je barák, který bych nejraději neměl,“ říká Matzenauer o objektu, jenž patří pod Regionální správu majetku (RSM) Praha. Hořovická ukázka toho, jak se protápějí státní peníze, nejspíš nebude v celém drážním kolosu ojedinělá.
V roce 2008 představovaly náklady na provoz kotelny ve zmíněné budově 79 tisíc korun, o rok později bezmála 132 tisíc korun. V těchto částkách, které uvádějí České dráhy, nejsou zahrnuté výdaje za palivo. Co zdražení služby o téměř sedmdesát procent způsobilo? Změnili se topiči. Místo jednoho člověka, který si obsluhou kotle přivydělával, nastoupili profesionálové.
Dříve přikládal do kotle zaměstnanec SŽDC Jindřich Egner, jenž zároveň bydlel nahoře v bytě. Za dodávku tepla drahám platil, ty ho zase měsíčně odměňovaly za to, že se stará o vytápění celé budovy. Od poloviny roku 2009 začaly dráhy topení outsourcovat společně s údržbou budov. Soutěž pro pražský region vyhrála firma AB Facility, která zvítězila nad konkurenty Okin a Skanska Facilities Management. Společnost AB Facility dostala zakázku na dva a půl roku v hodnotě zhruba devadesát milionů korun. Z Prahy vytlačila skupinu Okin, která do té doby zajišťovala údržbu nádražních budov, nikoliv vytápění.
Profesionální fakturace
Za devět měsíců roku 2009, tedy od ledna do konce září, kdy státní podnik topení ještě nezadával externímu dodavateli, přišla obsluha kotelny České dráhy na 63,5 tisíce korun. To byla odměna pro pana Egnera včetně odvedeného zdravotního a sociálního pojištění. Za říjen a listopad, kdy se o kotelnu dál staral Jindřich Egner a dostal za to od AB Facility 8680 korun, firma původně vyfakturovala téměř 128 tisíc korun. Z dokladů, jež má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že AB Facility dospěla k číslu na základě měsíčního paušálu. Po dohadování s vedením drah se nakonec částka snížila na necelých 35 tisíc korun. Firma si totiž mohla napočítat jen skutečnou dobu výkonu. Na konci října se pan Egner odstěhoval a v polovině listopadu s topením skončil. „Za celou dobu nikdo z AB Facility v baráku nebyl. Jen když ho na začátku převzali a když jsem končil. Přivezli dva přímotopy, vypustili vodu a budovu zavřeli,“ vzpomíná bývalý nájemce.
Šok přišel, když v srpnu 2010 dorazilo doúčtování tepla za předchozí rok. Předtím pan Egner obvykle platil kolem 40 tisíc korun ročně. Po příchodu externího dodavatele služby měl k záloze 35 tisíc korun uhradit ještě 70 tisíc korun. „Chtěl jsem, ať mi někdo vysvětlí, proč právě tolik. To se nestalo. Až po čtvrt roce se ozvali, že částku přehodnotili, a mám doplatit 27 tisíc korun,“ popisuje Jindřich Egner. Ani z toho nebyl moudrý, žádného vysvětlení se však nedočkal. Požadovanou sumu rozloženou na splátky raději hradí, aby na něj nepřišel exekutor.
Finanční oprava
„S AB Facility byl problém, který jsem řešil. Zaplatili jsme některé věci, aniž jsme měli. Vzájemným zápočtem jsme to už narovnali,“ tvrdí náměstek Matzenauer. Ředitel české divize AB Facility Karel Kadlec se k věci nechce vyjadřovat. „To je mezi námi a Českými drahami,“ uvedl. Kdyby dodavatel služby nepřistoupil na dohodu, dráhy by peníze za přemrštěně vysoké a již vyplacené faktury vymáhaly soudní cestou. Kromě Hořovic se finanční oprava týkala dalších patnácti budov ze středočeských železničních stanic. Suma 3,2 milionu korun se smrskla na 674 tisíc korun.
Hořovický příklad může být svým rozměrem „prkotina“, slabá místa jsou ale také u velkých kotelen vytápějících celá nádraží. „Vím o rezervách, které jsou dědictvím minulosti, a budeme je řešit,“ ujišťuje náměstek Matzenauer. Připomíná, že několik firem kdysi vysoutěžilo správu největších kotelen a pořídily do nich nové technologie. „Účtují nám fixně stanovenou cenu za kilojoul, do níž si investici promítají. Cena je pak dvojnásobná oproti běžné na trhu,“ vysvětluje. Došlápnout na kotelny chce náměstek tím, že je bude hodnotit vždy k polovině května ke konci topné sezony.
Energetický útvar, který Matzenauer před necelým rokem zřídil, má hledat nejen úspory tepla, ale i světla. „Svítí se, když se nemusí. Používají se spotřebiče náročné na energii,“ poukazuje. Měsíční testování LED lamp na nádraží v pražských Holešovicích ukázalo na padesátiprocentní úsporu nákladů na osvětlení. „Je tam ale zase vysoká pořizovací hodnota,“ poznamenává náměstek.
Zbavit se balvanu
Hlavní cestu k úsporám, kterou Matzenauer na drahách razí, je zbavit se balvanu v podobě nepotřebného majetku. „Ze 6500 budov nám stačí 1200, z toho je 991 nádraží,“ vyčísluje. Jenže zájemci se o drážní nemovitosti zrovna neperou. Minulý týden nevyšel Českým drahám ani pátý pokus prodat barokní Sweerts-Šporkovský palác v pražské Hybernské ulici. Na dražbu se nikdo nedostavil. Vyvolávací cena paláce, který je kulturní památkou, byla 260 milionů korun. Při prvním pokusu před více než dvěma lety začínala na půl miliardě korun.
Jednoduchý není ani rozprodej bytů, které dráhy nabízejí nájemníkům zejména z řad současných i bývalých zaměstnanců podniku. „Máme dva a půl tisíce bytů ve výpravních budovách a dalších 1600 bytů v samostatných bytovkách. Všechny chceme prodat, letos by se to mělo týkat 450 bytovek,“ upřesňuje Matzenauer. Zároveň hledá firmu, jež by byla ochotna byty ve výpravních budovách odkoupit. Za prodaný majetek získaly dráhy v minulém roce kolem 400 milionů korun, očekávání byla mnohem vyšší. Peníze jdou do oprav nádraží. Zatím se jich dočkalo 140 z 991 stanic.
Externí topiči a správci drážních budov mají smlouvy s Českými drahami do závěru letošního roku. „Do konce června vypíšeme tendr na nové dodavatele,“ avizuje Matzenauer. Předběžně si představuje, že oproti současnosti by zadavatel mohl deset procent ušetřit. „Do soutěže půjdeme,“ uvádí Kadlec za AB Facility.
Prodražuje hospodaření s majetkem drah jízdné vlakem? Tuto spojitost náměstek Matzenauer odmítá. „Jízdenky jsou u nás nejlevnější v Evropě.“
Petr Studnička, železniční turista a znalec poměrů na kolejích v různých koutech světa, částečně souhlasí: „Cena jízdného u nás rozhodně není ve srovnání s většinou vyspělejších států vysoká. Je pětkrát nižší než v Německu a o třetinu než na Slovensku. Jiná otázka je, jakou kvalitu za ni České dráhy poskytují.“
AB Facility Společnost patří v oboru správy a údržby budov mezi tři nejvýznamnější firmy na českém trhu. Ke konci loňského roku ji od fondu rozvojového kapitálu Genesis koupila investiční skupina Penta. AB Facility v minulém roce zvýšila tržby o 19 procent na 1,3 miliardy korun. Hrubý provozní zisk stoupl z předloňských 14,7 milionu na 81,2 milionu korun. Kvůli růstu zakázek firma zvedla počet zaměstnanců o 336 na 1771. Letos vyhrála tendr na správu budov a pozemků České televize. Ta odhadla cenu čtyřleté zakázky na 142 milionů korun bez DPH: AB Facility nabídla skoro 92 milionů korun.
