Dne 3. listopadu 2009 sněmovna schválila návrh zákona o významné tržní síle a jejím zneužití. Do českého právního řádu zavádí nezvyklý druh regulace úzkého okruhu podnikatelů. Poslanci zákon schválili navzdory kritice vlády i většiny odborné ekonomické a právní veřejnosti.
Zneužití
Zákon zakazuje zneužití významné tržní síly odběratelů při prodeji potravinářských a zemědělských produktů. Původním záměrem předkládajících poslanců však bylo aplikovat novou právní úpravu na všechny „významné odběratele“. Významnou tržní sílu představuje postavení odběratele vůči dodavateli, v němž se kvůli situaci na trhu stává dodavatel závislým na odběrateli ve vztahu k možnosti dodávat své zboží spotřebitelům a v němž si odběratel může vůči dodavateli vynutit jednostranně výhodné obchodní podmínky. Zákon stanoví vyvratitelnou domněnku, dle níž odběratel disponuje významnou tržní silou, pokud jeho čistý obrat přesáhne pět miliard korun.
Zákon zakazuje zneužití významné tržní síly. Kvůli zamezení pochyb, co je „zneužití“, některé příklady uvádí – odkazem na šest svých příloh. Zároveň také stanoví, že pro jednání zakázaného druhu zneužití bude nutné prokázat, že bylo soustavné a jeho cílem či výsledem podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu. Seznam zakázaných jednání je tedy poměrně široký. Zákonodárce tím prakticky stanovil dodatečná pravidla pro fungování odběratelsko-dodavatelských vztahů pro určité subjekty. U některých pravidel však není zřejmé, jak byla zamýšlena a jak mají fungovat. Zákon například stanoví dodatečné požadavky na fakturaci – tedy na obsah faktur. Tím jsou zřejmě myšleny faktury vystavované dodavatelem. Co však má odběratel činit, pokud dodavatel své pochybení při vystavení faktury neopraví? Stanovuje lhůtu splatnosti zákon?
Obchodní podmínky
Další oblastí upravenou zákonem jsou všeobecné obchodní podmínky odběratelů. V tomto ohledu bude mít na praxi zřejmě největší dopad maximální lhůta splatnosti 30 dnů. Jiným zásahem do současných poměrů se zdá zákaz prodeje zboží pod nákupní cenou – s určitými výjimkami.
Některá nová pravidla se zdají v rozporu i s ustanoveními jiných právních předpisů. Odběratelé například mohou přenést na dodavatele sankce uložené kontrolním orgánem, pouze pokud prokážou, že zavinil porušení příslušných předpisů. Obchodní vztahy však standardně fungují na principu objektivní odpovědnosti. Dodá-li tedy dodavatel vadný produkt, který způsobí škodu, postačí prokázat porušení povinnosti, a zavinění se neprokazuje. Velkoodběratelé, kteří podléhají auditu, budou také povinni zveřejňovat lhůty splatnosti svých dodavatelů. Nelze si však představit osobu disponující významnou tržní silou, která by auditu nepodléhala.
Negativní signál
Jednání v rozporu se zákonem je absolutně neplatné a může je sankcionovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pokutou až do výše deseti milionů korun nebo deseti procenty z čistého obratu. Neuvede-li odběratel nákupní procesy do souladu s novou legislativou, hrozí mu, že kterýkoli z jeho dodavatelů – nejspíše ten, se kterým ukončil spolupráci – toto pochybení oznámí příslušnému úřadu.
Zákon nově vymezil pravidla obchodních vztahů mezi určitými podnikatelskými subjekty a poskytl bezprecedentní ochranu jedné skupině z nich. Lze pochopit záměr zákonodárce zabránit zneužívání pozice síly. Přijatá právní úprava však jde nad rámec principu proporcionality. Nepovede tedy spíše k tomu, že se velcí odběratelé budou snažit nepřiměřená omezení eliminovat na úkor dosavadní spolupráce? Nebudou čeští výrobci znevýhodnění vůči zahraniční konkurenci?
Nová právní úprava zřejmě také vyšle negativní signál o kvalitě a předvídatelnosti českého zákonodárství do zahraničí. Mnozí v ní budou spatřovat snahu ochránit české podniky na úkor zahraničních. Zákonodárci by si měli nedostatky schválené normy uvědomit a svou reputaci napravit. A nečekat až na zásah soudní moci.
