Jak rozbít stereotyp

12. 1. 2006

Zdařilý malý velký vůz po francouzsku nepotřebuje okno navíc

Se stereotypy se musí zacházet opatrně. Ne každá modelka touží po světovém míru a ne každý ministr dopravy šeptá před spánkem modlitbu, aby už proboha lidé prozřeli a začali dodržovat povolenou rychlost. Některé modelky jsou jen na prachy a někteří ministři netuší, k čemu slouží zimní pneumatiky. Život už je takový. Podobně lákavá je utkvělá představa, že v zacházení s překvapivými křivkami, půloblouky a digitálními číslicemi na tachometru jsou francouzské automobilky nepřekonatelné. Jenže jak do toho zapadá takový Renault Clio?
Momentálně jsou na trhu dva. Ten starší má přívlastek Storia a posunul se do oblasti, kde panuje kouzelná formule „poměr cena-výkon“. Nová, třetí generace se naopak tváří jako vrchol distingovanosti. Do stran mu při zatáčení svítí adaptabilní světlomety, airbagů má nepočítaně a za dvacetitisícový příplatek ani nemusíte vytahovat klíček, kterým je vlastně taková šedá kartička. A ačkoli designovými nápady nesrší, vyzařuje z něj něco mnohem nečekanějšího. Kvalita a střídmý luxus.
Odlišnosti oproti předchozí generaci Clia představují natolik markantní zlom, jako kdybyste se přestěhovali ze žižkovské garsonky do třípokojového bytu se zimní zahradou na Ořechovce. Přístrojová deska tone v měkké černi plastů, kterou prosvětlují uvážlivě rozmístěné šedostříbrné detaily. Neokázalý charakter podtrhuje kulička otevírající výdechy klimatizace, přehledná tlačítka na středové konzole či krátké páčky ovládající blinkry a stěrače pod robustním volantem. Ze všech prvků interiéru je cítit touha být řidiči po ruce a být užitečný.
A platí to pro celou posádku. Jelikož se Clio zvětšilo ve všech směrech, více místa najde jak člověk za volantem, tak dva dospělí vzadu. Sedačky jsou dobře tvarované, komfortní a nenutí k povinným protahovacím přestávkám. Dokonce i do kufru se vejde pár zavazadel, přesněji bezmála 290 litrů (což je třeba o 28 litrů víc než u Škody Fabia s karoserií hatchback) a po sklopení sedadel přes tisíc litrů.
Praktičnost automobilu by měl podtrhnout naftový motor pod kapotou a vcelku mu to vychází. Jenom při rozjezdu se turbodiesel o maximálním výkonu 107 koní necítí ideálně. Počáteční váhavost při reakci na sešlápnutí plynového pedálu vystřídá pořádný záběr až ve středních otáčkách, a to počínaje dvoutisícovou hranicí. Je proto potřeba častěji pracovat s řadicí pákou šestistupňové převodovky. Ta sice funguje precizně, nicméně prodlevy způsobené řazením se odrážejí v průměrné akceleraci na stovku za jedenáct vteřin zakončené pocitem, že se Clio pohybuje aspoň jeden panák absinthu pod normálem.
Na dálnici si ovšem Renault počíná důstojně a s bravurou. Poddajný, ovšem nikoli přehnaně měkký podvozek si poradí s nekvalitními povrchy bez zaváhání a výmoly jej nechávají klidným i při vyšších rychlostech. V kabině panuje komorní atmosféra umožňující polohlasný hovor, nic neskřípe ani nedrnčí. V zatáčkách se občas budete potýkat s trochu lehčím řízením, které má na svědomí příliš agilní posilovač, ale přesnost zatáčení se s turbodiesely počítá na milimetry stejně jen výjimečně.
S pohodovým vyzněním vozu kontrastuje především jeden prvek nadstandardní výbavy. Střešní okno vyjde na šestadvacet tisíc korun, což není při jeho velkorysých rozměrech nijak katastrofální cena. Bohužel ale představuje to nejhorší, co vás může v novém Cliu potkat. Podivné utěsnění totiž v rychlostech kolem stotřicítky dodá jízdě jinou dimenzi. Chvíli máte pocit, že se vám na střeše pokouší přistát Harrier, a pak se rozhodnete vyřešit to puštěním rádia. Jenže ouha! Vždyť jsem si koupil až druhou nejdražší verzi za půl milionu, a ta nic podobného nemá! Podobně nepromyšlené je hloubkové nastavování volantu, které dostanete teprve za příplatek spolu se šedou kartičkou.
Řešení je triviální. Pokud se zaměříte na benzinovou čtrnáctistovku s nejvyšším výkonem 98 koní, o mnoho z dynamiky nepřijdete. Ve vrcholné výbavě se pod půl milionu dostanete jak s audiosystémem a navigací, tak s bezklíčovým systémem odemykání a startování. A jako bonus získáte možnost v poklidu atakovat rychlosti za hranicí představivosti všech ministrů dopravy světa. Sakra, zase ty stereotypy. Samozřejmě někteří ani netuší, co slovo rychlost znamená. Jak by jinak mohli v deníku Právo vykládat, že v Česku nemá cenu prosazovat povinné zimní pneumatiky, protože tu po většinu zimy není led ani sníh. Sakra, sakra, sakra.

Renault Clio 1,5 dCi Motor přeplňovaný vznětový čtyřválec
Objem 1461 cm3
Maximální výkon 78 kW
Převodovka 6stupňová, manuální
Nejvyšší rychlost 190 km/h
Průměrná spotřeba 4,6 litru na 100 km
Základní cena 500 800 Kč