Účastníci online konference Jan Kvaček,
ředitel Nemocnice Na Bulovce, člen platformy KoroNERV-20
Miloslav Ludvík,
ředitel Fakultní nemocnice v Motole
Helena Rognerová,
náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění
Barbora Vaculíková,
generální ředitelka Penta Hospitals CZ
Václav Vachta,
generální ředitel zdravotnické skupiny EUC
Michala Hergetová,
moderátorka
První vlnu koronaviru české zdravotnictví zvládlo. Poučili jsme se z ní? Jaká je současná situace ve zdravotnictví? Promítne se stávající krize do systému financování a změní české zdravotnictví do budoucna?
Urychlí tato zkušenost nástup elektronizace?
Nejen o těchto okruzích otázek se diskutovalo na druhé konferenci týdeníku Euro, která je součástí platformy, jež reaguje na klíčová témata aktuální situace v ekonomice a byznysu. Diskutující se sešli opět v pražském Tančícím domě.
Mediálním partnerem konference byly Mediaguru a měsíčník Profit.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rognerová hned na počátku diskuse upozornila, že nemocnice mají zálohy nastavené tak, jako by se jelo podle úhradové vyhlášky schválené na letošní rok. „Nic se nekrátí. Takže žádná nemocnice v současné době není vystavena akutnímu nedostatku peněz. Máme schválený příspěvek státu na pojištěnce, což je určitá kompenzace výpadku například příjmu za OSVČ,“uvedla. Jak přesně bude situace dále vypadat, podle ní ukáže až další vývoj ekonomiky. „Je to ale solidní základ, který by měl situaci zvládnout,“ dodala.
Ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík připomněl, že přijde vyúčtování z roku 2019. „A budou nemocnice, které nenaplnily loňskou úhradovou vyhlášku, a teď se jim ze záloh může začít strhávat.“
Výdaje a propady
Ludvík a ředitel Bulovky Jan Kvaček vypočítali přímé výdaje v této mimořádné situaci přibližně na sto milionů korun. Z hlediska různých rozpočtů byl dopad na Nemocnici Na Bulovce (rozpočet čtyři miliardy korun) mnohem citelnější než na nemocnici v Motole (11 miliard). „Co se týče propadu, tak to bude u větších nemocnic nejspíše podobné. Například v březnu a dubnu jsme spadli ke 40 procentům operací, ambulance se propadly až extrémně.
Lidé se stále bojí chodit do nemocnice. Dostat se na sto procent bude mnohem obtížnější, než jsme si mysleli. Souhrnný dopad přímých a nepřímých nákladů bude určitě ve stovkách milionů korun. Za Bulovku bych to odhad na tři až čtyři sta milionů korun,“ vypočítal Kvaček.
Za soukromá zdravotnická zařízení s těmito odhady v podstatě souhlasila i Barbora Vaculíková z Penta Hospitals CZ s tím, že se pohybují v menších číslech než velké nemocnice. Podle ní však jejich zařízení v současnosti nebojují ani tak s nedostatkem pacientů, jako personálu.
Je to mimo jiné způsobeno tím, že mnoho sester je doma, protože nefungují školy a musejí se starat o děti. „A tím máme limitovanou kapacitu v akutní péči,“ dodala.
Václav Vachta z EUC upozornil na sekundární škodu. „My se pohybujeme ve více segmentech, takže máme příjmy i mimo zdravotní pojištění, ale dopad byl obdobný, někde i drastičtější. Když jsme vypočetli propad, a to asi na dvě stě milionů, zastavili jsme investiční aktivity. Myslím, že se takto zachovala většina subjektů. Vytváří to sekundární škodu v celém systému zdravotnictví, které je už tak podinvestované.“ Podle něj by situaci pomohlo, pokud by bylo jasné, kdy a zda proběhne nějaká kompenzace.
Kompenzační vyhláška
Helena Rognerová znovu upozornila, že schválená úhradová vyhláška platí a nelze ji zrušit či anulovat. „Po dlouhých diskusích jsme dospěli ke kompenzační vyhlášce. Potřebovali jsme získat nové zmocnění, abychom do procesu, který je nastaven na rok, mohli vstoupit. Nikdo neví, jak nakonec čísla dopadnou, takže v podstatě máme pohyblivý cíl,“ uvedla. Při vytváření pravidel se podle ní ministerstvo soustředí na tři složky: vykrytí výpadku, zohlednění pacientů s covidem-19 a vytvoření určité motivace pro nadvýdělek. „Nastavíme snížený produkční cíl, tady se bavíme o osmdesáti, osmdesáti pěti procentech,“ doplnila.
Miloslav Ludvík reagoval s tím, že „ta osmdesát pětka mě děsí. Máme všichni vypočítáno, že osmdesát procent je maximum všech maxim. Pokud ovšem nepřijde další vlna. Pak dosáhneme tak šedesát procent plánované produkce.“
Celou konferenci lze zhlédnout na www.kola-ekonomiky.cz. '
O autorovi| Vlastimil Poliačik, poliacik@mf.cz
