Nuceného správce Pečenku propustila ředitelka Musílková jako nadbytečného
Ráno ve čtvrtek 10. listopadu, tři minuty po půl deváté, vstoupili do pracovny ústřední ředitelky Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřiny Musílkové čtyři muži vyslaní ministerstvem zdravotnictví. Předložili paní ředitelce rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o uvalení nucené správy na jí řízenou instituci. Tím byl prakticky zahájen proces vytlačení Jiřiny Musílkové z postu, který zastává více než šest let, a převzetí kontroly nad VZP lidmi blízkými ministru zdravotnictví Davidu Rathovi.
Neodehrál se tyjátr s kuklami a samopaly jako v případě zabrání Investiční a Poštovní banky. To nemá ODS pravdu. Návštěvníci přišli v oblecích a chovali se zdvořile. Akce také postrádala moment překvapení. O tom, že by na VZP mohla být uvalena nucená správa, se spekulovalo od nástupu Davida Ratha na ministerstvo zdravotnictví, protože vztahy ministra a ředitelky VZP jsou dlouhodobě napjaté. Najisto se o rozhodnutí zavést ve VZP krizový režim vědělo minimálně od minulé středy. I když se to ministerstvo zdravotnictví pokoušelo tajit, Jiřina Musílková byla o tomto záměru jistě od někoho zpravena.
Vlastní lidé.
Oni čtyři pánové, kteří v 8.33 navštívili ředitelku Musílkovou, byli nucený správce Antonín Pečenka, v této souvislosti čerstvě jmenovaný náměstkem ministra zdravotnictví, dva členové jeho týmu, Josef Čekal, ředitel pobočky VZP v Praze, Jan Christoph, ředitel krajské pobočky VZP v Karlových Varech, a Vladimír Dryml, někdejší dlouholetý ředitel soukromé nemocnice ve Vrchlabí, nyní šéf nově vytvářeného pracoviště ministerstva zdravotnictví – odboru pro kontrolu a dozor nad zdravotními pojišťovnami. Ten má mimo jiné dohlížet na průběh nucené správy.
Satisfakce.
Složení týmu svědčí o tom, že uvalení nucené správy režíroval člověk se smyslem pro dramatickou zápletku. Jiřinu Musílkovou přišli sesadit dva členové nejvyššího managementu VZP. A vedl je někdejší blízký spolupracovník ředitelky. Antonín Pečenka odešel z VZP teprve letos v listopadu. A to pro neshody s Jiřinou Musílkovou, která jej prostřednictvím reorganizace sesadila z klíčové pozice v pojišťovně – postu vrchního ředitele úseku zdravotní péče. Nyní se Antonín Pečenka vrací jako supervizor veškerých rozhodnutí své bývalé ředitelky. Nepříznivou zkušenost má s VZP i Vladimír Dryml. V roce 1998, když začínal jako ředitel soukromé nemocnice ve Vrchlabí, musel složitě jednat s VZP, která s čerstvě privatizovaným zařízením nechtěla uzavřít smlouvu. To by nemocnici nepochybně odsoudilo k zániku.
Obsah sejfů.
Ministr zdravotnictví David Rath se netají tím, proč byl tým takto složen. Je třeba, aby v něm byli lidé dobře znalí prostředí a zvyklostí ve VZP, především v jejím ústředí, informovaní o vzájemných osobních a pracovních vazbách a znalí věcí, které se obyčejně v úřadech drží pod pokličkou. Ministr zdravotnictví říká: Chci ozdravit hospodaření VZP. A současně prokázat, že obvinění z nehospodárného vynakládání prostředků zdravotního pojištění, a dokonce podezření z praktik na hraně, ne-li za hranou zákona, které v minulosti Jiřině Musílkové sám adresoval, nebyla vycucána z prstu. K tomu je třeba opatřit důkazy.
Vize.
Ještě jako prezident České lékařské komory (ČLK) David Rath například kritizoval VZP, že plýtvá penězi z fondu prevence. V rozporu se zákonem prý financuje hormonální antikoncepci. Velkoryse platí dvěma stále stejným cestovním kancelářím za pořádání pobytů u moře pro astmatické děti (EURO 21/2004). Částkami řádu desetimilionů dotovala soukromou firmu bývalých poslanců Parlamentu, nyní europoslanců Milana Cabrnocha a Miroslava Ouzkého, ačkoliv Milan Cabrnoch seděl v té době ve správní radě VZP. Uzavřela smlouvu s jedním z autorů projektu reformy zdravotnictví ODS a blízkým spolupracovníkem stínového ministra Tomáše Julínka na poradenství v problematice, kterou by měli dle Davida Ratha ovládat sami zaměstnanci VZP, kterých je zhruba pět tisíc. Ministr si ale myslí, že ve VZP lze ještě nalézt mnohá podobná tajemství, a předpokládá, že nucená správa a s ní související hloubková kontrola hospodaření je v dohledné době odhalí.
Skromné rezervy.
Během svého působení v čele ČLK David Rath zastával i názor, že rezervní fond VZP je zbytečný. „Sám za sebe považuji rezervní fond ve VZP za poněkud nesmyslnou záležitost, protože pokud by ho chtěla naplnit, musela by o tuto částku snížit platby zdravotnickým zařízením za péči,“ uvedl pro ČTK v říjnu 1999 s tím, že u státních institucí postrádá logiku mít takto deponované peníze. V rozhodnutí o uvalení nucené správy ve VZP z 10. října 2005 je však nenaplnění rezervního fondu na prvním místě ve výčtu důvodů pro tento krok. A to přesto, že i dnes David Rath vznáší otázku, zda nejsou nynější předpisy příliš náročné. Nicméně zákon je zákon, dodává, a změna by se musela také odehrát právní cestou.
Na základě zákona o VZP má být v rezervním fondu půldruhého procenta průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění za předcházející tři roky. To je, jak uvádí Vladimír Dryml, 1,466 miliardy korun. Pokud by v rezervním fondu tyto peníze byly, mohla by VZP s využitím zákonem povolené pomoci od státu sama pokrýt bilanční deficit, který v loňském roce činil dvě miliardy korun, konstatuje Vladimír Dryml, který rozhodnutí o uvalení nucené správy podepsal. Tvrdí, že VZP měla loni ve skutečnosti v rezervním fondu šest tisíc korun, zatímco z fondu prevence prý vyplácela stamiliony na ozdravné pobyty u moře nebo hormonální antikoncepci.
Marná snaha.
Schodek v bilanci je dalším z důvodů, které ministerstvo zdravotnictví uvádí jako důvod pro to, aby vzalo hospodaření ve VZP do svých rukou. Rozhodnutí o uvalení nucené správy VZP vytýká, že v rozporu se zákonem zřídila akciovou společnost Všeobecná zdravotní pojišťovna poskytující komerční pojištění a vložila do jejího obchodního jmění 140 milionů korun. VZP údajně rovněž porušila zákon tím, že „přes opakovaná varování“ nerespektovala vyhlášku ministerstva zdravotnictví o úhradách zdravotní péče v prvním pololetí 2005. Je jí též vytýkáno, že loni fungovala bez schváleného zdravotně pojistného plánu a nedodržovala lhůtu splatnosti faktur za poskytování zdravotní péče.
„Za této situace nelze než konstatovat, že VZP ČR dlouhodobě, ve více případech a přes opakovaná marná upozornění a varování ze strany ministerstva zdravotnictví, vykazuje ve své činnosti velmi vážné nedostatky, nedodržuje zákon č. 551/1991 Sb., v platném znění (zákon o VZP – pozn. red.), porušuje ve více případech předpisy o všeobecném zdravotním pojištění a nedodržela rovněž schválený zdravotně pojistný plán,“ stojí v rozhodnutí o uvalení nucené správy. Tento krok je označen za „přiměřené a nezbytné opatření“, proti němuž lze podat do patnácti dnů od oznámení rozklad u ministerstva zdravotnictví. Rozklad však nemá odkladný účinek.
Síla práva.
Uvedené prohřešky jsou vesměs staršího data a vyskytovaly se opakovaně. Například rezervní fond VZP pravděpodobně za svou existenci nenaplnila nikdy. To ale těžko může být použito jako pádný argument proti postupu ministerstva, protože odpovědnost a povinnosti VZP jsou zákonem dané. „Jsme úředníci státu, musíme dodržovat zákony a dbát na jejich dodržování,“ říká Vladimír Dryml. Týdeník EURO má informace, že ministerstvo zdravotnictví připravovalo rozhodnutí o zavedení nucené správy v úzké součinnosti s týmem premiéra a dávalo si záležet, aby postup byl lege artis. Pokud Jiřina Musílková shledá možným bránit se proti uvalení nucené správy právní cestou, budeme se moci názorně přesvědčit, jak kovaní jsou ministerští a vládní právníci. V každém případě je právní obrana zapeklitá věc, protože ředitelka VZP se ani v tomto případě neobejde bez souhlasu nuceného správce.
Váha podpisu.
VZP dosud hájila svou činnost s odvoláním na vyjádření vlády k výroční zprávě a uzávěrce pojišťovny z letošního srpna. Tam se mimo jiné konstatuje, že hlavním cílem VZP ČR pro rok 2004 bylo zmírnit prohlubování finanční nerovnováhy, tedy sblížit jak absolutní výši příjmů a nákladů, tak i tempa jejich růstu. „Tento cíl, s ohledem na vývoj nákladů dle platných právních předpisů, nebylo možno dosáhnout,“ stojí ve vyjádření vlády. VZP říká, že vláda fakticky konstatovala, že pojišťovna objektivně nemá možnost zajistit vyrovnané hospodaření. David Rath nepřímo avizoval možnost zpochybnění tohoto dokumentu, když zdůraznil, že materiály připravené úředníky nemusí být bez vad. I jemu se prý dostal na stůl k podpisu spis obsahující zásadně chybnou formulaci. A pouze díky tomu, že si spis pozorně přečetl, zabránil tomu, aby byl s takovýmto názorem spojován.
Nejistá rada.
Zákon povoluje, že nucená správa VZP může trvat maximálně jeden rok. David Rath a jeho lidé se však domnívají, že skončí dříve. Za důležitou podmínku, která prý ovšem termín trvání nucené správy rozhodujícím způsobem neovlivňuje, označují odchod Jiřiny Musílkové z funkce. O úzké koordinaci postupu Davida Ratha s premiérem svědčí, že za dvě hodiny poté, co bylo oznámeno uvalení nucené správy na VZP, vystoupil Jiří Paroubek s požadavkem na odstoupení ředitelky. Ta zkomplikovala ministerstvu zdravotnictví situaci tím, že ustála první nápor a dle názoru Davida Ratha „silou vůle lpí na funkci“.
Mezi lidmi obeznámenými se situaci převládá mínění, že dlouho odolávat nevydrží, i kdyby měla sebesilnější politickou podporu ODS. Pokud by si ale chtěla funkci udržet i nadále, musela by přijít ke slovu zákonná procedura odvolání. Ve sněmovně je sice norma dávající vládě právo navrhnout sněmovně ředitele VZP nebo iniciovat jeho odvolání, než ale bude schválena – bude-li vůbec – zřejmě uteče hodně vody. Jiřina Musílková by tedy musela být odvolána na základě dosavadního znění zákona, který dává právo navrhnout odvolání šéfa VZP správní radě pojišťovny. Ta má třicet členů a jsou v ní třetinově zastoupeni představitelé státu, zaměstnavatelů a pojištěnců. Pojištěnce vesměs zastupují poslanci a další lidé z politických stran. Mandáty zástupců zaměstnavatelů jsou nepřehledné a jednota zřejmě nepanuje ani mezi představiteli státní správy, kde má čtyři zástupce ministerstvo zdravotnictví a po třech ministerstva financí a práce a sociálních věcí.
Politikum.
Celá záležitost má už nyní silný politický náboj, který jí prvotně dalo tvrzení Davida Ratha o finančním propojení VZP a ODS i špatně pochopitelná přítomnost sociálnědemokratického předsedy sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Jaroslava Krákory na tiskové konferenci, kde bylo uvalení nucené správy na VZP oznámeno. I bez toho by se ale z nucené správy v největší zdravotní pojišťovně politikum nepochybně stalo. Tím spíše, že Jiřině Musílkové stabilně poskytuje silnou podporu ODS, ačkoliv přišla do funkce v dobách vlády Miloše Zemana a je krajankou Zemanova úhlavního přítele Vladimíra Špidly.
Názorová jednota ale nepanuje ani na levici. Jaroslav Krákora pochopitelně podporuje požadavek na odchod Jiřiny Musílkové a dodává, že ve sněmovně se na špatné hospodaření VZP opakovaně poukazovalo. Pavel Kováčik, šéf klubu komunistických poslanců, potenciálních spojenců ČSSD při případné exkomunikaci Jiřiny Musílkové, se ale domnívá, že nucená správa sice může přispět k nápravě chyb v hospodaření VZP, nicméně není důvod sekat ředitelce hlavu, protože prý vede VZP dlouhá léta bez vážnějších připomínek.
Antonín Pečenka
Velký návrat
Nucený správce VZP Antonín Pečenka je původní profesí chirurg. V roce 1976 absolvoval lékařskou fakultu a nastoupil na chirurgickou kliniku fakultní nemocnice v Plzni. Pracoval v ní do roku 1991 a získal druhou chirurgickou atestaci. Následující dva roky byl zdravotním radou v plzeňském magistrátu. V letech 1993 až 1996, v dobách Luďka Rubáše a Jana Stráského, byl náměstkem ministra zdravotnictví. V letech 1996 až 1998 působil jako ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Od roku 1999 pracuje ve VZP, na podzim 2000 se stal vrchním ředitelem úseku zdravotní péče. Letos v říjnu Jiřina Musílková jeho úsek zrušila a Antonín Pečenka odešel z VZP pro nadbytečnost. Pracovníkem VZP byl až do 8. listopadu.
Pečenka říká, že byl propuštěn poté, co požádal ústřední ředitelku dopisem o podání trestního oznámení na neznámého pachatele kvůli závažným problémům při úhradách zdravotní péče v jednom z okresů Odmítá uvést, o jaký okres šlo. Informace týdeníku EURO říkají, že by to mohlo být Prachaticko.
Antonín Pečenka byl svého času členem výkonné rady ODS a předsedou ODS v Plzni. Nyní je pouze řadovým členem. V roce měl být údajně lídrem plzeňské kandidátky do sněmovny, ale nakonec se nedostal ani na volitelné místo. Protestoval proti tomu tím, že rezignoval na post předsedy. Tomáš Julínek o něm pro Lidové noviny prohlásil, že rozvrátil plzeňskou ODS a je pro stranu krajně nedůvěryhodný.
Miroslav Macek ho ve stejném listu dokonce označil za alkoholika, který musel údajně několikrát opustit zaměstnání kvůli problémům s pitím. Antonín Pečenka to pro týdeník EURO označil za nesmysl a prohlásil, že nikdy žádné problémy s alkoholem neměl. „Dojíždím do práce autem, takže si dám maximálně nealkoholické pivo,“ řekl. Dále nechtěl výroky Miroslava Macka, s nímž se krátce sešel na ministerstvu zdravotnictví, komentovat. Uvedl pouze, že ho vždy považoval za velmi vzdělaného a kvalifikovaného člověka, jednu z nejsilnějších osobností v ODS.
David Rath Jedna ředitelka na čtyři ministry Osud VZP by mohl poskytnout i dvě zaměstnanecké pojišťovny
EURO: Jak proběhlo vaše poslední jednání s paní ředitelkou Musílkovou? RATH: Snažil jsem se paní ředitelce vysvětlit, že její pozice v čele VZP je neudržitelná. VZP má řadu let finanční problémy, a že by proti tomu paní ředitelka něco ofenzivně dělala, se nedá říct. Říkal jsem, že je možné jistě diskutovat o tom, jaký díl viny za to kdo nese. Ale také jsem zdůraznil, že osobní odpovědnost ze strany ministrů vyvozována byla. Inženýrka Musílková „přežila“ ve funkci čtyři ministry, vždycky to sváděla na ně a její osobní odpovědnost vyvozena nebyla. Takže se logicky nabízí, že teď to zkusíme opačně.
EURO: Vy jste čekal, že to ředitelka Musílková bude akceptovat? RATH: Doufal jsem ve věcný rozhovor. Paní ředitelka to ale moc nechtěla slyšet. Tak jsem řekl: Dobře, paní ředitelko, jste objektem trestních oznámení, mám tady zprávu o vyšetřování, mám zprávu o tom, že je vysoce pravděpodobné, že jste spáchala trestný čin, ale trestní stíhání pro tento skutek je o pár měsíců promlčeno. Už to jsou důvody k tomu, abyste zvážila, zda odstoupit z vrcholné funkce. Na druhé straně si myslím, že paní Musílková má určité zkušenosti a na nějakém nižším manažerském postu by mohla působit do okamžiku, kdy by se ty záležitosti buď potvrdily, nebo vyvrátily.
EURO: Kdyby byla očištěna, mohla by se vrátit i na vysoký post? RATH: Vzhledem k věku paní Musílkové i jejím schopnostem bych to neviděl jako vhodné. Myslím, že paní ředitelka za posledních mnoho let prokázala, že pro takovouto vrcholnou manažerskou pozici nemá schopnosti. Tím nechci říct, že by neměla schopnosti pro střední manažerskou pozici.
EURO: Máte na mysli nějaký konkrétní post? RATH: Střední management ve státních službách může být leccos. Třeba ředitel nějakých menších lázní, léčebny a podobně. Máme nedostatek zkušených manažerů na těchto pozicích. Inženýrka Musílková by mohla být kvalitnější manažerkou než řada lidí, kteří na této úrovni působí.
EURO: Jak reagovala paní ředitelka na takovou nabídku? RATH: Trvala na tom, že osobní zodpovědnost vyvozovat nebude, židli si bude držet za každou cenu a odmítá jakékoli řešení. Prostě silou vůle lpí na funkci.
EURO: Kdy se konal váš rozhovor? RATH: V úterý 8. listopadu.
EURO: A kdy jste dospěl k rozhodnutí, že na VZP by měla být uvalena nucená správa? RATH: V posledních čtrnácti dnech k tomu přispěla řada podnětů. Nevím, jestli jste zaznamenal prohlášení Asociace českých a moravských nemocnic, kde se konstatuje, že paní ředitelka v podstatě opět sabotuje jednání o řešení deficitu pojišťoven. To je bohužel její styl práce, že se s ní na něčem domluvíte, máte pocit, že je to definitivní řešení a za dva tři dny zjistíte, že je to úplně jinak. V této situaci jsem nabyl jednoznačné přesvědčení, že pokud teď paní ředitelku nevyměníme, nalily se tři miliardy korun do VZP zbytečně. Protečou a za čtyři měsíce budeme ve stejné situaci jako dnes.
EURO: Nemůže být nucený správce pan doktor Pečenka považován za spoluodpovědného za situaci ve VZP, když tam působil na velmi důležitém postu? RATH: Tento argument jsem také zvažoval, ale v dané chvíli zvítězil názor, že zná prostředí. Nemám informace, že by se aktivně podílel na zhoršování hospodaření VZP. Vím, že něco takového v minulosti tvrdila paní ředitelka Musílková, ale nepředložila jediný důkaz. Všechny důkazy, které my máme k dispozici, naopak hovoří v její neprospěch.
EURO: Pokud má vzejít nástupce paní Musílkové z týmu pro nucenou správu, může to být pan doktor Pečenka? RATH: V týmu jsou tři pánové. V tuto chvíli si dovedu představit, že každý z nich by mohl být dobrým definitivním ředitelem. Můžeme ale hledat i mimo jejich okruh. Je to trochu i test, jak tuto náročnou situaci zvládnou.
EURO: Nebojíte se paniky mezi ve veřejnosti? RATH: Není pro ni důvod. To není banka, aby zanikla. VZP tady bude existovat vždycky, není jiné řešení. Nehledě na to, že některé další pojišťovny mají také problémy, takže by si lidé přestupem k jiné pojišťovně moc nepomohli. Obávám se, že možná ještě jedna nebo dvě pojišťovny jsou tak trochu dalšími adepty na obdobný proces, ale asi ne teď. Dostanou určitě čas na zlepšení svého hospodaření, ale pokud by to nezvládly, nemohu u nich vyloučit obdobný proces v horizontu měsíců.
EURO: Je asi zbytečné se ptát, které máte na mysli? RATH: V tuto chvíli bych o tom nehovořil. Ale máme devět zdravotních pojišťoven a tři měly problémy. VZP vážné a dvě jsou na hraně.
EURO: Byl byste pro to, aby fungovala jen jedna zdravotní pojišťovna? RATH: Dovedu si představit situaci, kdy by vedle VZP existovala ještě jedna silná pojišťovna s celostátní působností, doplněná několika regionálními. Nemuselo by být osm oborových pojišťoven, ale třeba jen pět. To ale záleží na tom, kudy se bude ubírat vývoj. Určitě nebudeme vyvíjet žádný tlak na to, aby byla jenom jedna zdravotní pojišťovna.
Poznámka redakce: Týdeník EURO se usilovně snažil, aby se k uvalení nucené správy na VZP vyjádřila i Jiřina Musílková. Řediteli odboru vnějších vztahů VZP Jiřímu Suttnerovi se však nepodařilo rozhovor domluvit.
