NEPŘÍSTUPNÉ POZEMKY Mnoho zemědělců stále nemůže hospodařit na své půdě, neboť k ní neexistuje přístupová cesta. Pozemky pak obdělává rolník hospodařící na okolních polích. Ten však původnímu majiteli nemusí platit ani nájem. Přes obecné deklarace o nedotknutelnosti vlastnických práv se stále celá řada soukromých rolníků nemůže dostat ke své půdě.
NEPŘÍSTUPNÉ POZEMKY Mnoho zemědělců stále nemůže hospodařit na své půdě, neboť k ní neexistuje přístupová cesta. Pozemky pak obdělává rolník hospodařící na okolních polích. Ten však původnímu majiteli nemusí platit ani nájem.
Přes obecné deklarace o nedotknutelnosti vlastnických práv se stále celá řada soukromých rolníků nemůže dostat ke své půdě. Na vině je ustanovení o nepřístupných pozemcích (v zákonech o pozemkových úpravách a v zákoně o půdě), tedy parcelách, ke kterým neexistuje přístupová cesta.
Značné množství farmářů tak stále musí hospodařit na náhradních pozemcích. O těch se přitom tvrdilo, že jde jen o nezbytné řešení na jeden či dva roky. To je ale jen vrchol pyramidy. Nepřístupné pozemky mezitím totiž obhospodařují jejich nájemci, jako by byly jejich. Pobírají na ně dotace a samozřejmě neplatí za tuto půdu nájem skutečným majitelům.
Podle Asociace soukromého zemědělství (ASZ) tvoří nepřístupné pozemky 10 až 20 procent půdy obhospodařované nájemci. Vzhledem k tomu, že zemědělské dotace vztažené na výměru půdy ročně dosahují řádově desítek miliard korun, je zřejmé, že inkriminované pozemky zajišťují svým nájemcům miliardové příjmy. Do loňského roku přitom ani neexistovala povinnost prokazovat, že půdu mají v nájmu oprávněně.
Tato povinnost vznikla až letos, avšak praxe ukazuje, že není problém ji obejít. O tom, kdo je konkrétním vlastníkem nepřístupných pozemků, by totiž měly mít přehled regionální zemědělské agentury. Jenže ty díky dobrým vztahům s nájemci zpravidla nemají zájem o neoprávněném čerpání dotací informovat.
NEPŘÍSTUPNÉ? NEDÁM! Nepřístupné pozemky vznikly tak, že původní uživatel půdy označil daný pozemek za nedostupný, neboť k němu nevedla žádná přístupová cesta. Skutečnému vlastníkovi jej proto nevydal. V takové situaci pak původním majitelům zbývalo požádat o náhradní pozemky. Často se však stávalo, že nebyly vůbec vydány. Pozemkový fond totiž podle zákona pouze „může“ (ale nemusí) pomoci. „Někteří sedláci se tak ani k náhradním pozemkům nakonec nedostali. Dnes je nad slunce jasné, že se stále nepodařilo naplnit slib o rychlém zajištění pozemkových úprav, které by mohly problém vyřešit, především proto, že na to nebyly a nejsou v rozpočtu ministerstva zemědělství peníze,“ konstatuje tajemník ASZ Jaroslav Šebek. „Současný stav vyhovuje především stávajícím uživatelům půdy, kteří pod rouškou zákona vesele hospodaří na cizích pozemcích a ještě na ně uplatňují žádosti o dotace,“ dodává Šebek. ASZ však již připravuje konkrétní legislativní návrh, jehož cílem má být zajištění přístupnosti pozemků pro jakéhokoli vlastníka. VÍME A NIC S TÍM NEDĚLÁME
Ministerstvo zemědělství o problému ví, k jeho řešení však žádnou aktivitu nevyvíjí. V oficiálním stanovisku Jiří Felčárek z tiskového oddělení ministerstva přiznává to, co všichni zainteresovaní vědí: „Na základě ustanovení zákona o půdě nelze podmiňovat vydání nepřístupného pozemku tím, že musí být provedeny pozemkové úpravy. Pokud tedy vlastník požaduje vydání pozemku i v případech, že dotčený pozemek je nepřístupný, je pouze jeho věcí, jak si zajistí přístup k pozemku a jak hodlá s pozemkem nakládat.“
Rezort zemědělství potvrzuje i to, že pozemkové úřady mohou vlastníkům, kteří hodlají zajišťovat zemědělskou výrobu, poskytnout technickou pomoc při vytvoření ucelených hospodářských jednotek zabezpečením projektových činností a vyměřením pozemků. Jenže nemusejí, neboť „toto řešení je možné za situace, pokud dojde k dohodě mezi žadatelem, současným nájemcem a dotčenými vlastníky pozemků“.
DOTACE PRO ZAHRÁDKÁŘE
Podle předsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků Františka Jandy je klíč k nápravě především ve zmíněných pozemkových úpravách. „Ty jsou nutné z celé řady důvodů, třeba proto, aby se sami vlastníci zapojovali do obhospodařování půdy,“ říká Janda.
Takové zapojení přitom nebude zadarmo. „Podle typu dotačních programů mohou dosáhnout na dotace z evropského fondu na rozvoj venkova i majitelé velmi malých, jednohektarových pozemků. Řada z nich ale o této možnosti jednak neví a jednak se svým majetkem fakticky nakládat nemůže, protože se k němu nedostane,“ zdůrazňuje šéf vlastníků půdy.
