Ti Afghánci přece jen umějí žít
V době, kdy jsou všechny knihy o Afghánistánu vyprodány, není od věci zajít do afghánské restaurace. Z talíře jsem se tam nakonec dozvěděl mnohem více, než bych se kdekoliv dočetl. Kdo chce však jíst afghánsky, musí si nejdřív zahrát na detektiva, protože po 11. září se zřejmě jediná afghánská restaurace v Praze lehce zamaskovala. Je v pražské Rámové ulici kousek od Staroměstského náměstí a do podzimu se jmenovala Kábul. Teď se jmenuje Ariana a tak trochu se tváří, že je perská. Tuto kamufláž však zkušené oko snadno prohlédne.
Pátrání se rozhodně vyplatilo. S překvapením jsem zjistil důležitou věc, kterou zatím nevysílali ani na CNN, ani nikde jinde, totiž že země drsných válečníků má jemnou a rafinovanou kuchyni. Proti ní mi „čína“ najednou přišla téměř bezvýrazná a „indie“ naopak až pouťově ostrá.
Vstup do restaurace, to je cestování bez letenky. Když stojíte před ní, jste v Praze. Jakmile překročíte práh, ocitáte se v Orientu. Perské koberce jak na podlaze, tak na stěnách, některé z nich možná i létající, obrázky z Afghánistánu a nezbytná vodní dýmka nazývaná čalam. Pouze stoly a židle nějak patří spíše do vinárny v Novém Bydžově než do orientální restaurace.
Když nám příjemná obsluha přinesla jídelní lístek, otevřel se před námi svět toho nejlepšího z dávných časů, kdy po Hedvábné stezce spěchali kupci a spolu s nimi Marco Polo. Je to svět plný jídel, jež se neobejdou bez skořice, růžové vody, kardamonu a šafránu, a je to svět bezpochyby úchvatný: kam my dáváme kmín, Afghánci dávají mandle a pistáciové oříšky.
Zpočátku jsem měl mírné obavy, že se v jídelním lístku ztratíme, protože bude plný neznámých slov. Všechna jídla však byla do detailu popsána, a dokonce se u jejich popisu nacházely fotografie, takže i Středoevropana afghánské kuchyně neznalého lístek provede spolehlivě jako bedekr.
Kdesi v cizích novinách jsem se dozvěděl, že v afghánské restauraci se vyplatí přeskočit předkrmy a jít rovnou na hlavní chod. Přesně tak jsme se také zachovali. Když jsme však později přece jen z bujnosti dva ochutnali, byly bez výhrad skvělé. Kofta jsou dušené placičky z mletého masa ve velmi chutné omáčce, výborný byl i smažený baklažán. Škoda jen že baklažán se v jídelním lístku skrýval až mezi přílohami (není to ovšem klasický předkrm), zatímco kofta se krčila mezi předkrmy za tak „afghánskými“ jídly, jako je krevetový koktejl či mozzarella s rajčaty. Nabídka předkrmů se naštěstí ukázala být jedinou slabinou.
Hlavní jídlo je při takovém dobrodružství, jakým je poznávání vzdálených krajů, základem. My jsme zvolili rovnou tři, abychom rozlehlý Afghánistán prozkoumali co nejlépe. Pravděpodobně vlastivědnou povinností je kábuli uzbeki, což je rýže s jehněčím, nejrozšířenější a nejznámější afghánský pokrm. Ale pozor na rýži! Není taková, na jakou jsme v Česku zvyklí. Jmenuje-li se kábuli, znamená to, že je s mrkví a rozinkami, jí podobná je rýže čalao. Pokud kuchař připraví rýži s názvem palao, je rozhodně ochucená a obarvená skořicí, někdy také šafránem.
Dalším námi zvoleným jídlem byl kebab-i-šami. Kebab, toť klasika Orientu – výborné grilované mleté maso, v tomto případě jehněčí a telecí. Pokud chcete být jako Afghánci, dejte mu vždy přednost před kuřecím, protože drůbež je prý v Afghánistánu považovaná za druhořadé maso. Po prvním ochutnání naservírovaného kebabu mi bylo zřejmé, že byl marinován v jogurtu dochuceném česnekem a citronem. Na tomto chodu se opět potvrdilo, jak jemná a subtilní je afghánská kuchyně. Lstiví Afghánci si vzali vzor z Íránu, a nikoli z východu, kde vedro přebíjejí ještě ohnivějším curry.
Těmito a podobnými myšlenkami se můžete zaobírat, zatímco vychutnáváte jídlo, protože atmosféra restaurace je příjemně uvolněná. Není to místo, kam byste vzali obchodního partnera na večeři, spíš tam vezmete rodinu nebo bratrance kvůli zcela neobvyklému zážitku. Jedna taková rodina seděla ostatně hned vedle nás: on - bohémsky vypadající cizinec, ona - šťastně vyhlížející Češka, ono - holčička žvatlající napůl česky a napůl anglicky a intenzivně se zajímající o retrívra, kterého si přivedli s sebou.
Posledním hlavním chodem, který jsme na své cestě Afghánistánem zvolili, bylo mantu: taštičky plněné mletým jehněčím s cibulí v omáčce, vše přelité jogurtem. Tento pokrm u nás zvítězil (ačkoliv baklažán na jeho pozici zdatně dotíral). Taštičky byly totiž jemňounké jako ňadra hurisek, které čekají na dobré muslimy v ráji.
Výborně se o nás během našeho průzkumu Afghánistánu starala obsluha. Trpělivě nám vysvětlovala, jaké přísady které jídlo obsahuje a kde se v České republice dají sehnat.
Výběr nápojů, jimiž se hodí lahodná sousta zapíjet, byl celkem jednoduchý. Vzhledem k tomu, že Afghánistán je muslimskou zemí striktně se vyhýbající alkoholu, vyzkoušeli jsme stylový dogh. Je to vodou ředěný jogurt s nadrobno nakrájenou okurkou, posypaný mátou a osolený. České oči jistě na takový nápoj pohlédnou s nedůvěrou, neboť připomíná kefír. Dogh je však naprosto bezpečný, a jak se ukazuje, také dobrý. Navíc výborně zahání žízeň.
Správné afghánské jídlo by mělo končit čajem. Dali jsme si proto širčaj, sladký čaj s mlékem a kardamonem, který mu dává velmi exotickou a zajímavou příchuť. K tomu jsme pojedli listový řez s ořechy - baghlawu. Pomalu jsme širčaj usrkávali a skoro nám bylo líto, že jím přebíjíme ty příjemné předchozí chuti.
Restaurant Ariana
Adresa:
Rámová 6, Praha 1
Tel.: 02/2323438
Otevírací doba:
Po-Ne 11.00-23.00
Druh kuchyně:
afghánská, perská
Platební karty:
všechny běžné
Jídelní lístek:
čeština, angličtina
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 6 bodů z 10
Úroveň jídelního lístku 6 bodů z 10
Chování personálu 7 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 16 bodů z 20
Celkem 43 bodů ze 60
Výběr z jídelního lístku:
Kábuli uzbeki (rýže s mrkví, rozinkami a jehněčím, speciální omáčka, k tomu dušené placičky koftu z mletého masa) 199,-
Kebab čalaou (grilované krůtí maso na jehle, rýže, čatní) 179,-
Kebab-i-šami (mleté a grilované jehněčí a telecí maso, perský chléb, přílohy) 169,-
Mantu (taštičky plněné mletým jehněčím s cibulí, omáčka a jogurtový dresink) 169,-
Karaji čopan (jehněčí, omáčka s rajčaty, jogurt, přílohy) 249,-
Borani badenžan (smažený lilek s rajčatovou omáčkou, přílohy) 139,-
Perské nápoje:
Dogh (jogurt s okurkou, sušenou mátou, voda a sůl) 25,-
Šir čaj (sladký čaj s mlékem) 30,-
Výběr z vinného lístku:
Sauvignon Blanc 98 - kabinet 250,-
Chardonnay 98 - kabinet 230,-
Rýnský Ryzlink 98 – kabinet 250,-
Sauvignon 99 - pozdní sběr 210,-
Rýnský Ryzlink 99 210,-
Rulandské Šedé 99 - pozdní sběr 230,-
Svatovavřinecké 93 290,-
Rulandské Modré 93 320,-
Modrý Portugal 93 290,-
Frankovka 94 290,-
