Jak se modelují povodně

Technologická firma pomáhá pojišťovnám snižovat rizika

Voda. Živel, který v řece dokáže zkrotit jen hrázný objemné přehrady, a to ještě jen na čas. Jaké škody umí způsobit velká voda, přibližuje televize, noviny a internet v posledních letech stále častěji. S tím, jak roste objem peněz vyplacených na pojistném plnění vyplavených objektů či parcel, hledají pojišťovny cesty jak taková rizika minimalizovat. Nejnovější a pravděpodobně i nejpřesnější z možných variant je ohodnocování staveb a pozemků na základě povodňového rizika pomocí modelování povodní v počítači.

Pětisetletá voda v počítači.

Mapy rizikových území záplav, jak je speciální aplikace geografického informačního systému pro pojišťovnictví nazývána, jsou založeny na kombinování několika typů map a řady dalších geografických a meteorologických dat: detailního výškopisu, adresních bodů, územně-správního členění a samozřejmě informací o říční síti. Tato komplexní datová základna umožňuje vymezení oblastí, které jsou často zaplavovány a dává možnost zjistit, zda zda právě pojišťovaný byt, domek či pozemek není v rizikovém území záplav. Česká republika je v tomto směru lídrem, v žádné jiné zemi na světě nepoužívají systém povodňových map všechny pojišťovny na trhu. Firmou, která celý systém vymyslela a postavila, je společnost MultiMedia Computer (MMC) z pražských Nových dvorů. „Dalo by se říci, že jsme brokerem prostorových dat. Dokážeme z různých zdrojů, nejen map, poskládat potřebná data do agregované podoby, kterou dodáme zákazníkovi do jeho počítače či počítačové sítě ve formě, jaká mu vyhovuje,“ vysvětluje Zdeněk Drbohlav, šéf a majitel MMC.

Družicové snímky.

Začátky spolupráce s pojišťovnami se datují do roku 1996, kdy se Drbohlav se svými kolegy snažil pojišťovacím ústavům vysvětlit výhody elektronických map, aby „věděli, kde co mají pojištěné“. Když poté v roce 1997 přišly povodně na Moravu, byla MultiMedia Computer připravena dodat to, co pojišťovny potřebovaly: letecké a radarové snímky zatopených oblastí. „Prostřednictvím našeho německého partnera, který spolupracuje s provozovateli družic, jsme získali první radarové satelitní snímky, jež jsme místně upravili a dodali pojišťovnám. Nebylo proto nutné létat nad zatopenými oblastmi a snímkovat území, respektive objekty, které se ocitly pod vodou,“ vzpomíná Drbohlav.
Když v roce 2002 postihly Česko další ničivé záplavy, byla firma MMC připravena. „Dva roky předtím jsme začali pracovat na modelování záplavových území, co by se mohlo stát v určitých částech republiky, kdyby hladiny řek dosáhly určité hranice. Když jsme následně tyto modely porovnávali s realitou, zjistili jsme, že jsou poměrně přesné,“ říká Drbohlav. Ještě během řešení následků povodní vyvinula MMC interaktivní aplikaci pro Pražskou energetiku. V ní byly v mapách zaznamenávány oblasti a konkrétní domy, jež měly vypnutý přívod elektrického proudu. „Aplikace aktuálně zobrazovala postupné obnovování připojení elektřiny, takže veřejnost byla informována, jak na tom daný objekt je,“ dodává Drbohlav.

Pojišťovny pochopily.

Ničivé záplavy z roku 2002 s sebou přinesly materiální škody ve výši 73 miliard korun, přičemž pojišťovny z této sumy uhradily ztráty za více než 37 miliard korun. Právě náhrady, které musely pojišťovny vyplatit, donutily pojišťovací instituce, aby začaly uvažovat o pořízení záplavových map a začaly riziku předcházet. „Od té doby se řadí Česká asociace pojišťoven a pojišťovny v ní sdružené k našim nejvýznamnějším klientům,“ připouští šéf MultiMedia Computer Zdeněk Drbohlav. Firma kupuje mapové podklady od specialistů na sběr dat, například od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) či komerčních firem, jako je Geodis nebo Kartografie, které poté upravuje, vzájemně kombinuje a dodává pojišťovnám. Zároveň MMC vyvinula vlastní aplikaci Aquarius.NET, která umožňuje povodňové mapy propojit s informačními systémy pojišťoven. „Zaměstnanec pojišťovny, který sjednává s klientem pojistku proti živelním pohromám, zadá adresu pojišťovaného objektu. Systém sám zkontroluje umístění domu či bytu, zasadí objekt do mapy, kde jsou vymezena riziková území záplav, vyhodnotí riziko zasažení padesátiletou, stoletou či jinou vodou, vypočítá riziko ohrožení větrnou smrští, případně také označí, zda objekt není v oblasti s vysokou mírou vloupání. To vše se děje na pozadí systému, zaměstnanci pojišťovny pouze vyskočí vyhodnocení míry pojistných nebezpečí. Od toho se poté odvíjejí podmínky a opatření pro pojistnou smlouvu,“ vysvětluje Drbohlav.

Nepřesné přesnosti.

Šéf MMC ale upozorňuje, že všechny tyto výpočty jsou postaveny na určitých odhadech a predikcích, nelze s nimi kalkulovat se stoprocentní přesností. „Stačí, aby nějaký člověk zapomněl zavřít poklop výpusti, kterým se voda dostane ven nepředvídatelným způsobem, a situace se rázem změní,“ tvrdí. Drbohlav rovněž připomíná, že modelování povodní pomocí aplikace Aquarius.NET je vhodné pro pojišťovací účely, nikoli pro přesné určování výšky hladiny řeky ve velkých městech, jako je například Praha. „Podrobné povodňové modely pro města či velké průmyslové objekty, kde lze odhadnout záplavovou zónu na deset centimetrů, stojí desítky milionů korun. To si pojišťovny nemohou dovolit,“ dodává.

Ušetří na zajištění.

Spolupráce MultiMedia Computer s českými pojišťovnami si všimla švýcarská zajišťovna Swiss Re, která MMC licencovala algoritmy, jež používá pro výpočet záplavových čar. „Díky našim mapám mají pojišťovny své pojistné kmeny určitým způsobem ohodnoceny, vědí, kde co mají a co může pojištěné objekty ohrozit. To jim dovoluje zajišťovat se na daleko méně peněz než v minulosti. Dříve totiž byly vztahy mezi pojišťovnami a zajišťovacími ústavy postaveny na statistickém modelu, který pracoval s určitou pravděpodobností, Aquarius to změnil. Je to výsledek výpočtu obrovského množství dat, které má informační systém pojišťovny k dispozici,“ říká Drbohlav. Díky tomu pojišťovny ušetří výrazné prostředky na platbách zajišťovnám. „Předpokládáme, že aplikace systému Aquarius.NET nám přinese roční úspory v řádu desítek milionů korun, a to zejména na nižších poplatcích zajistitelům,“ uvedl Miroslav Matocha, náměstek České pojišťovny pro zajištění, loni v lednu v časopisu Profit. Drbohlav o finanční stránce tohoto byznysu příliš mluvit nechce, připouští však, že pojišťovny jsou si díky sníženým platbám zajišťovnám jisty výhodností i návratností investice do systému Aquarius.NET. „Obecně lze říci, že tato investice se již pojišťovnám mnohonásobně zaplatila,“ naznačuje.

Mapy web neuživí.

Ačkoli jsou pojišťovny největším zákazníkem MultiMedia Computer, věnuje se firma i klientům z jiných oborů. Například společnost Radiokomunikace (bývalé České radiokomunikace) využívá systém Aquarius.NET pro odhadování šíření televizního, radiového a datového signálu v krajině. „Trojrozměrné mapy umožňují například zjistit, zda při budování nového vysílače pro bezdrátové připojení k internetu nestojí signálu v cestě nějaká hora, stromy či výšková budova,“ vysvětluje Drbohlav. Před třemi lety se MMC podílela na vybudování navigačního portálu pro wapové služby mobilního operátora Eurotel, v minulosti firma vytvořila také mapovou sekci pro internetový portál Atlas.cz. „Mapy na webu jsou skvělá záležitost, ale z obchodního hlediska vyžadují značnou přidanou hodnotu. Žádné mapy totiž portálům nevydělávají zásadní peníze samy o sobě,“ dodává Drbohlav.
Firma sama v roce 1998 vydala vlastní CD s elektronickými mapami České republiky, postavenými na základě dat od Kartografie Praha. „Ačkoliv bylo CD na tu dobu poměrně úspěšné a prodalo se ho více než pět tisíc kusů, z hlediska zisku to byl marginální byznys. S ohledem na poměr výnosu vůči práci, kterou jsme investovali, byl projekt zajímavý hlavně jako zkušenost,“ říká Drbohlav.

Na východ i do Ameriky.

MMC se proto hodlá více soustředit na průmyslovou oblast se systémem Aquarius.NET. „Loni jsme založili pobočku na Slovensku, kde nabízíme podobné produkty jako v České republice, tedy aplikace geografického informačního systému pro pojišťovny. V jednání je prodej Aquariusu do Polska, zvažujeme i expanzi dál na východ, do Rumunska a Bulharska. Naproti tomu trh pojišťovnictví v Rusku a na Ukrajině není prozatím pro umístění našich produktů dostatečně rozvinut a připraven,“ vypočítává Drbohlav.
Po chvíli připouští, že kromě východní Evropy jej zajímá i Severní Amerika. „Navázali jsme partnerský kontakt s firmou z USA, která hodlá za pomoci trojrozměrné vizualizace vyvinout aktivní bezpečnostní systémy pro automobily, aby vůz do něčeho na silnici nenarazil, aby do zatáčky nenajížděl příliš vysokou rychlostí nebo aby automaticky přibrzdil ve strmém klesání. Tím by se podstatným způsobem snížila nehodovost. A pro tyto systémy jsou potřeba data nejen z map, ale i dalších zdrojů,“ naznačuje Drbohlav, jakým směrem se chce jeho firma dál ubírat.