Ministr neodpovídá na dopisy upozorňující na možnou korupci
Do kábulské noci se snáší obří Antonov 124 naložený desítkami tun české polní nemocnice. Spojenecké stíhačky F-16 startují proti narušiteli a nekompromisně posílají Antonov i s nemocnicí do konečného pekla afghánského prachu. Píše se začátek května roku 2002.
Podezřele vybraná společnost Brno Trans Eurail, která pro ministerstvo obrany zajišťovala transport šesté polní nemocnice do Afghánistánu, totiž v původním plánu počítala s nočním nalétáváním na kábulské letiště. V noci je ale nad bývalou říší Talibanu letecký provoz striktně zakázán. K tragédii chyběl jen pověstný poslední krůček. Zdroj týdeníku EURO, který si nepřál být jmenován, řekl, že sami vojáci si u jednoho ze špeditérů na poslední chvíli zjišťovali, kdy je možné do Kábulu létat.
Ředitel společnosti Brno Trans Eurail Jan Maršálek ani nikdo jiný z vedení této společnosti nebyl předminulý ani minulý týden k zastižení. Jejich spolupracovnice převzala v pondělí 20. května telefonický vzkaz se slibem, že pan ředitel nebo někdo z jeho kolegů bude týdeník EURO kontaktovat - ale až do uzávěrky tohoto čísla se tak nestalo.
Létající železnice.
Článek o podezřelém výběru dopravce polní nemocnice (EURO 19/2002), vyvolal nečekanou odezvu - týdeník EURO byl kontaktován jeho dalšími účastníky a zakázku údajně prošetřuje i vojenská rozvědka. Z výpovědí dvou zdrojů blízkých mezinárodním spedičním společnostem Expeditors International a Kühne & Nagel, které se ucházely o transport polní nemocnice, i z dokumentace o zakázce totiž vyplývá, že armáda nevybrala nejvýhodnější nabídku.
V článku o přepravě polní nemocnice jsme nepřesně spojili špeditérské firmy (Brno Trans, Expeditors, Kühne & Nagel a Škoda Tatra Forwarding, od kterých si armáda dopravu objednává), s dopravními firmami (Paljot, Volga - Dněpr, které špeditérům dodávají letadla). To ale nic nemění na podstatě problému, že nabídka společnosti Brno Trans Eurail rozhodně nebyla nejlepší.
Jak již z názvu firmy vyplývá, Brno Trans Eurail se specializuje na železniční přepravu. V případu polní nemocnice ale bylo nakonec rozhodnuto o nejrychlejším možném způsobu přepravy - tedy o cestě vzduchem. Proto vypadla například první nabídka společnosti Škoda Tatra Forwarding na kombinovanou (vlakem, lodí a letadlem) dopravu. Národní centrum pro koordinaci přesunů a dopravy ozbrojených sil (NCKPDOS) vyzvalo v dubnu několik společností, aby předložily nabídku na letecký transport. Logické bylo obeslání české pobočky nadnárodních společností Expeditors a Kühne & Nagel, které jsou největšími na českém trhu a disponují nejširšími zkušenostmi s přepravou charterovými lety. Překvapivě však NCKPDOS obeslalo také společnost Brno Trans, která se nejen nemůže vykázat podobnými referencemi, ale ani není členem mezinárodní asociace leteckých přepravců IATA, garantující minimální jistotu kvality služeb.
Mluvčí generálního štábu Vladimír Palán dnes tvrdí, že se uskutečnil pouze společný marketingový průzkum na železniční, leteckou nebo kombinovanou přepravu (kde bylo oslovení Brno Transu v pořádku) a že v dubnu - po rozhodnutí parlamentu o letecké přepravě - „tři z původně oslovených společností zaslaly iniciativně samy nové, cenově nižší a jinak upravené nabídky na leteckou přepravu nemocnice“.
Jenže to není pravda. Jak potvrzují dokumenty adresované špeditérským společnostem podepsané náčelníkem NCKPDOS Martinem Štochlem, jejichž kopie má týdeník EURO k dispozici, v dubnu armáda zádala nabídky na výhradně leteckou přepravu českého kontingentu.
Poslední budou prvními.
Důstojníci na generálním štábu české armády, kteří měli tento přesun na starosti (mluvčí generálního štábu Vladimír Palán odmítl zveřejnit jména členů výběrové komise!), nakonec Brno Trans vybrali. Přestože nejen disponovala nejslabšími referencemi, ale zároveň ani nenabídla nejnižší cenu. Brno Trans totiž spolupracoval pouze s přepravcem Volga-Dněpr, který je schopen naložit letadla Antonov 124 do Kábulu maximálně 85 tunami. Konkurenční Expeditors díky využívání služeb nejen dopravce Volga-Dněpr, ale i Paljotu, který je schopen naložit stejné letadlo na stejnou cestu 90 tunami nákladu, nabídl přepravení polní nemocnice pouze třinácti letadly (Brno Trans počítal se čtrnácti) a tím nižší celkovou cenu zhruba o dvě stě tisíc dolarů. Na otázku, proč nebyla vybrána nabídka s nejnižší cenou, mluvčí generálního štábu Vladimír Palán odpověděl: „Protože spediční společnost nesplnila podmínky výzvy NCKPDOS z formálního hlediska“. Jednatel firmy Expeditors René Grabmüller k tomu uvedl: „Sdělili mi, že jsme k nabídce nepředložili výpis z obchodního rejstříku, a že ji proto vyřazují. Nejsme si ovšem vědomi, že jsme výpis neposlali, a navíc jsme ihned po upozornění nový výpis z obchodního rejstříku dodali.“
Mlčenlivý ministr.
Týdeník EURO má k dispozici i kopie dvou dopisů, kterými si společnosti Expeditors a Kühne & Nagel již 19. dubna stěžovaly ministru obrany na rozhodnutí o zabezpečení přepravy kontingentu české armády do Afghánistánu a žádali Tvrdíka o jeho přezkoumání. Do minulého týdne, tedy déle než po třiceti dnech od doručení, jim ministr obrany neodpověděl.
K odpovědím na otázky o způsobu výběru dopravce do Afghánistánu mluvčí generálního štábu připojil i svérázný dodatek: „Po právní stránce by NCKPDOS ani žádný průzkum dělat nemuselo, a mohlo by dát zakázku přímo jedné společnosti, která by se mu zalíbila“.
