Znalci tvrdí, že čaj na člověka působí podobně jako víno a svým způsobem jako káva. Přidáme-li k těmto dvěma nápojům ještě třeba meskalin, dostaneme hrubou představu o tom, co s námi může udělat vypití pár šálků.
Autor: cajomir.cz
Pravidla, jimiž se řídí svět milovníků čaje, se podobají těm, která vládnou světu vína. Nejlevnější druhy seženete za pár korun, ale ty nejcennější jsou k nezaplacení.
Svět čaje se v mnohém podobá světu vína. V obou najdeme nebezpečí závislosti i možnost prospět svému zdraví. Okolo každého z nich množství lidí, kteří jim nerozumějí a rozumět nechtějí, a v nich znalce, kteří zde stále objevují nové rozměry. Oba světy jsou totiž velmi široké. Víno i čaj můžeme pořídit za pár korun, ale nemusí být problém za ně utratit miliony. Například jeden kilogram prý nejdražšího zeleného čaje, který se pěstuje v Chang-čou, hlavním městě čínské provincie Če-ťiang, stojí v přepočtu zhruba čtyři a půl milionu korun.
Špičkový čaj nekoupíme Na podobně exkluzivní zboží ale v Česku narazíte jen stěží. Nedováží se sem, jelikož by se neprodalo. „Štěstí můžete zkusit v internetové aukci nebo třeba na burze v Hamburku, který je evropským centrem obchodu s čajem. Pro skutečně výjimečné zboží si však obvykle musíte dojet až na plantáž, kde vyrostlo,“ upozorňuje Tomáš Burian, obchodní manažer společnosti Fleet, která se zaměřuje na nákup a prodej čaje. Přitom ale musíte počítat s tím, že nakupování čaje v Číně, Indii či Japonsku není nic jednoduchého. „Majitele plantáže, jenž je schopen nabídnout vysoce kvalitní zboží, musíte nejdříve přesvědčit, že jeho čaj oceníte. Pokud nemáte dobré kontakty nebo nejste znalec, zboží výjimečné kvality vám s velkou pravděpodobností zůstane utajeno,“ podotýká David Gřešák z firmy Amana, jež se soustředí na obchod s čajem. Nejvzácnější čaje přitom vůbec nemáte šanci koupit. Jejich hodnota je nevyčíslitelná. Lze je získat pouze darem. Možnost je ochutnat je tak vyhrazena jen těm nejšťastnějším či nejmocnějším. A z čeho se čaj pije? Samozřejmě jej můžeme pít z jakékoliv nádoby. Chuť dobrého čaje však umocní dobré nádobí. V našich podmínkách se k přípravě čaje nejčastěji používají konvičky, jejichž obsah se slévá do misek. V čajovém světě se však používá mnoho jiného nádobí, od sklenic po šálky s pokličkou – takzvané gaiwany. I nejlevnější čajové nádobí seženete za pár korun, ale částky, které musíme investovat, chceme-li mít doma raritní nádobí špičkové kvality, dosahují astronomických výšin. Proniknout do tajemství chuti čaje vyžaduje, stejně jako v případě vína, zkušenosti. Pokud si chceme své první kroky na cestě k neznámému nápoji ulehčit, můžete si najít průvodce. Ve světě vína se takovým průvodcům říká sommelieři, čajový svět pro ně sice vžitý název nemá, ale to neznamená, že neexistují. Jedním z nich je Jaromír Horák z Čajového komfortu, člen Světové čajové unie (WTU). A jak pracuje? „Začínám třeba tím, že se klienta zeptám, jakému vínu dává přednost. Jeho odpověď mi napoví, jaký čaj by mu mohl chutnat,“ vysvětluje Horák. O účincích pití čaje Zatímco z levného vína se jen opijeme, jeho kvalitní varianta nám povznese náladu, uvolní nás a dovolí nám být vnímavější vůči sobě i okolnímu světu. Účinky dobrého čaje jsou obdobné, jen není tak lehké je zaznamenat. Čaj nás totiž obvykle ovlivňuje daleko jemněji. Vypijeme-li dvě deci vína, jeho působení většinou zaznamenáme. Nepijeme-li však obzvlášť silný čaj a děláme-li to ve spěchu, bez toho, abychom tomuto nápoji věnovali patřičnou pozornost, nemusíme na sobě zpozorovat vůbec žádný efekt. Pro mnoho z nás proto čaj zůstává jen jakousi teplou alternativou minerálky. Pokud se ale pití čaje otevřeme a dáme mu prostor k tomu, aby ukázal, co umí, výsledek nás může překvapit. Čaj sice působí jemněji než víno, ale možná právě díky tomu je schopen dosáhnout do větší hloubky toho, kdo jej pije. O tom, že se nejedná jen o tekutinu sloužící k zahnání žízně, svědčí i slova jednoho z jeho milovníků. „Čaj ze mne uvolňuje nápady, které dřímají v hlubinách mé duše.“ S ohledem na to, že se jedná o citát Lva Nikolajeviče Tolstého, můžeme předpokládat, že myšlenky, které nás napadnou při pití čaje, mohou být zajímavé. Nikdo z nás sice není Tolstoj, ale kdo ví, jak by vypadala klasická ruská literatura bez čaje. Srovnání čaje a vína není zrovna běžné. Mnohem častěji narazíme na porovnání čaje a kávy. Svět, v němž žijeme, nás ostatně staví před volbu mezi těmito dvěma nápoji dnes a denně. Původně se soudilo, že se jedná o rozhodování mezi theinem a kofeinem. Vědecký pokrok nám ale vysvětlil, že se jednalo o omyl. Látka zvaná thein totiž není nic jiného než kofein. Účinky čaje a kávy jsou však přesto do značné míry rozdílné. Kofein je stimulant. Po šálku obsahujícím tuto drogu proto často saháme v okamžiku, kdy se potřebujeme soustředit, podat lepší psychický výkon, být svěží. Káva i čaj nám to umožní – ale každý po svém. Mnoho odborníků, z nichž nejznámější je asi švýcarský vědec Albert Hofmann, přezdívaný otec LSD, proto řadí čaj i kávu do dvou různých skupin. Káva podle něj patří mezi stimulanty – stejně jako například kokain. Čaj, který by se díky svému obsahu kofeinu mohl rovněž kvalifikovat do této skupiny, ale řadí mezi psychedelika – tedy do společnosti meskalinu či „jeho dítěte“ LSD. S tímto dělením souhlasí i chemik a milovník čaje Karel Valter. Zmínku o něm najdeme i v jeho knize Vše o čaji pro čajomily. Mnoho našich čajovníků udělalo své první kroky na cestě k čaji právě s touto knihou v ruce. Momentálně je ale vyprodána. Dobrá zpráva je, že se její přepracované vydání na českém knižním trhu opět objeví – s největší pravděpodobností už letos na podzim. Dávat dohromady dva takřka nejběžnější nápoje s drogami, s jejichž držením spojuje náš právní řád trest odnětí svobody, je, pravda, trochu divoké. Účinky kávy i čaje jsou samozřejmě mnohem méně výrazné. Toto srovnání ale velmi dobře ukazuje, jakým směrem pošleme svou mysl v okamžiku, kdy se rozhodneme mezi kávou a čajem. Zatímco káva nás v prvé řadě zbystří, čaj nám kromě toho může pootevřít i dvířka k vlastním snům a fantaziím. Fenomén českého pití čaje**
Češi jsou, zdá se, národem snílků. Nikde jinde v Evropě nenajdeme tolik čajoven jako u nás. Český čajovenský boom odstartoval již na začátku devadesátých let minulého století. Nabídka čajů tenkrát nebyla příliš široká a prostředí čajoven bylo do značné míry „undergroundové“. Tento stav se však začal brzy měnit. Dnes můžeme v našich čajovnách ochutnat nejrůznější druhy čajů z celého světa – a to ve stylovém prostředí. Čajovny poskytující zázemí zejména alternativně smýšlejícím studentům nezmizely, ale vedle nich vyrostly i čajové podniky, do nichž míří i lidé, kteří si potrpí na luxus. Co je však většině českých čajoven společné, je klid. Jsou zařízeny tak, aby svým návštěvníkům poskytly co možná nejlepší podmínky pro vychutnání čaje. Většina z nich je nejen nekuřácká, ale i „nemobilní“. Zazvoní-li vám uprostřed takového prostoru telefon, je pravděpodobné, že se na vás čajovník podívá stejně káravě, jako kdybyste si odplivli na zem. Česko je tak výjimečné nejen kvantitou svých čajoven, ale i jejich kvalitou. „Ve světě čajovny, jak je známe my, neexistují. Například Číňané v čajovnách pijí alkohol a kouří. A třeba v německy mluvících zemích je čajovna téměř vždy kombinována s provozem, jejž bychom označili za cukrárnu,“ konstatuje obchodník s čajem, který si nepřál být jmenován.
Jeho slova potvrzuje i Michal Holubec z velkoobchodu Teanet-CN.CZ, jenž rovněž dováží čaj do Česka. Jejich pražská čajovna Cha Dao sice svým klidným a tichým prostředím plně odpovídá českým standardům, ale Číňana by asi překvapila. „Čínské čajovny vždy byly a jsou především velmi rušná místa. Často se zde vedou obchodní jednání a celkově je v nich velmi živo. Běžnému Čechovi by asi nejvíce připomínaly oblíbenou hospůdku, kde se schází s přáteli – dozvíte se, co se kde děje a podobně,“ říká Holubec.
Mnohem důležitější než místo, kde čaj pijeme, je však pozornost, jakou tomuto nápoji věnujeme. Právě ona člověku umožní kontakt s tím, čemu se říká duch čaje. „Čaj průměrnému člověku zvýší paměť a jeho duševní i tělesný výkon. Zkušený čajomil ale zaznamená i jeho další účinky. Říká se, že jakmile na nás sestoupí duch čaje, začne ladit naše smyslové orgány i duši. Já mu vděčím za chvíle, kdy mi bylo zjeveno, že žít zde pod nebem je nesmírná věc,“ tak popsal důvody, které ho vedou k pití čaje Karel Valter.
