Máme zaměstnance, který si dlouhodobě převádí nevyčerpanou dovolenou z určitého roku do dalšího roku, kdy ji vyčerpá. Každý další rok mu vznikne nárok na dovolenou za tento další rok a my mu ji zase převedeme do roku následujícího. Jenže zaměstnanec vážně onemocněl a lze předpokládat, že do práce nastoupí až v roce 2011. K čerpání do roku 2010 si přitom převedl pět týdnů dovolené z roku 2009.
U jednoho týdne není problém, převedeme jej do roku 2011 nebo jej proplatíme, ale co se základními čtyřmi týdny dovolené? (Ty se proplácet nesmějí, leda by skončil pracovní poměr.) Je pravdou, že jsme nástup dovolené neurčili ani v roce 2009, ani v prvních čtyřech měsících roku 2010. Tato dovolená proto zaměstnanci propadne. Dočetli jsme se však, že neurčením dovolené a propadnutím dovolené zaměstnavatel způsobuje zaměstnanci škodu, takže je přece jenom povinen dovolenou proplatit, a to z důvodu náhrady způsobené škody. Je to pravda? Jak máme vyřešit tento problém?
Roman Beneš
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Jestliže zaměstnavateli brání v určení čerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, překážky v práci na straně zaměstnance (například dočasná pracovní neschopnost nebo čerpání rodičovské dovolené) nebo naléhavé provozní důvody, je zaměstnavatel povinen určit tuto dovolenou tak, aby skončila nejpozději příští kalendářní rok. (Výjimkou je případ čerpání rodičovské dovolené.)
Neurčí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou ani do 31. října příštího kalendářního roku, dochází k nástupu na dovolenou přímo ze zákona. Dnem nástupu na tuto dovolenou je první pracovní den v měsíci listopadu. Nástup na dovolenou ze zákona však nenastane, brání-li v nástupu výše uvedené překážky v práci na straně zaměstnance. Nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou ani do konce příštího kalendářního roku, a to i v případě, že mu v tom brání uvedené překážky v práci (s výjimkou čerpání rodičovské dovolené), právo na tuto dovolenou zaniká. Nárok zaměstnance na čtyři týdny dovolené za kalendářní rok nelze nahradit finančně. (Výjimkou jsou případy ukončení pracovního poměru.)
K zániku práva na dovolenou dochází dnem 31. 12. kalendářního roku následujícího po vzniku práva na dovolenou. Tím, že zaniká právo na tuto dovolenou, zaniká i právo na poskytnutí náhrady mzdy za takto nevyčerpanou dovolenou. Jestliže k zániku práva na dovolenou dojde proto, že zaměstnavatel neurčil její čerpání, ačkoliv mu v tom nebránila některá z výše uvedených překážek v práci (po dobu jejichž trvání čerpání dovolené určit nesmí), není vyloučena obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu v důsledku porušení jeho právní povinnosti. Škoda zaměstnanci vznikla zánikem práva na dovolenou, protože sám zaměstnanec čerpání dovolené ovlivnit nemůže.
Uvedená pravidla platí pro minimální rozsah povinně určené dovolené (čtyři týdny). Naproti tomu dovolená přesahující čtyři týdny, kterou si zaměstnanec nemohl ze stejných důvodů (tedy z důvodu existence překážky v práci na jeho straně nebo naléhavých provozních důvodů na straně zaměstnavatele) vyčerpat ani do konce příštího kalendářního roku, může být s jeho písemným souhlasem vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku. Pokud zaměstnanec takový souhlas nedá, vzniká mu po uplynutí následujícího kalendářního roku právo na náhradu mzdy za nevyčerpanou část této dovolené.
Pokud tedy zaměstnanec, kterému bylo do roku 2010 převedeno pět týdnů dovolené z roku 2009, zůstane v pracovní neschopnosti až do konce tohoto roku a tuto dovolenou nevyčerpá, nárok na čtyři týdny nevyčerpané základní dovolené z roku 2009 zaměstnanci dnem 31. 12. 2010 zanikne. Jeden týden nevyčerpané dovolené z roku 2009 přesahující zákonný minimální rozsah je možné převést se souhlasem zaměstnance do roku 2011. Zaměstnanci lze za tuto nevyčerpanou dovolenou rovněž poskytnout náhradu mzdy.
Za škodu, která by zaměstnanci vznikla v důsledku zániku práva na základní dovolenou, by vaše společnost jako zaměstnavatel nesla odpovědnost pouze v případě, že by nedošlo k určení jejího čerpání, ačkoliv tomu nebránila některá ze shora uvedených překážek v práci. Pokud tedy zaměstnanci zanikne nárok na nevyčerpanou základní dovolenou z důvodu jeho dočasné pracovní neschopnosti, po dobu jejíhož trvání zaměstnavatel určit čerpání dovolené nemůže, nedošlo k porušení právní povinnosti zaměstnavatele. Z toho důvodu nevzniká ani povinnost hradit škodu.
JUDr. Eva Herdová, advokátní koncipientka
Hájek Zrzavecký, advokátní kancelář
Víte, na kolik dní dovolené máte nárok? Spočítejte si Vás nárok na dovolenou díky online kalkulačce
