V reakcích odborné veřejnosti na čtvrtletní odhady vývoje základních makroekonomických agregátů se objevují požadavky na větší sdílnost Českého statistického úřadu, pokud jde o strukturu, kvalitu a úplnost vstupních dat stejně jako o postupy používané při sestavování výsledných ukazatelů. Tato analýza se snaží ve stručnosti popsat práci se statistickými i jinými zdroji a zároveň poskytnout některé hlubší analytické pohledy na danou problematiku.
Čtvrtletní účty.
Český statistický úřad se při naplňování ročních i čtvrtletních soustav národních účtů snaží dodržovat Evropský systém účtů (European System of Accounts – ESA) z roku 1995. Předpokládá se, že Eurostatu a dalším uživatelům budou poskytovány především tyto ukazatele: hrubý domácí produkt v základních cenách podle sedmnácti kategorií odvětvové klasifikace ekonomických činností, daně a dotace na produkty, HDP v kupních cenách, struktura HDP podle výdajových složek (domácnosti, vláda, neziskové instituce, tvorba hrubého fixního kapitálu podle věcného členění, změna stavu zásob, vývoz a dovoz zboží a služeb), vše v běžných a stálých cenách, a to bez i po očištění o sezonní vlivy. Pouze v běžných cenách je požadován hrubý domácí produkt důchodovou metodou, disponibilní důchod, úspory, zaměstnanost a náhrady zaměstnancům.
Nejpozději v roce 2003 bude možné poskytovat informace v potřebném rozsahu, k tomu však bude nezbytné částečně modifikovat některá čtvrtletní statistická zjišťování. Splnění uvedených požadavků zatím brání i další důvody. Například statisticky korektní sezonní očištění ukazatelů vyžaduje dostatečně dlouhé časové řady. Jejich nezbytnou délku ovšem nelze stanovit univerzálně, záleží na konkrétním chování každé z nich, četnosti výskytu odlehlých hodnot a na dalších parametrech. Zatím jsou k dispozici meziročně relativně srovnatelné čtvrtletní údaje pouze za šest a půl roku, a proto jsou také tyto o sezonní složku očištěné ukazatele zatím prezentovány jako experimentální. Relativita časové srovnatelnosti spočívá v tom, že pro nedostatek podkladů je někdy velmi obtížné promítat zpětně různá metodická zpřesnění (iniciovaná i Eurostatem), takže se často nelze vyhnout ani různým propočtům a odhadům. Někdy dokonce daný jev v minulosti ani neexistoval.
Složky tvorby HDP.
V současné době jsou sestavovány ukazatele o produkci, mezispotřebě a hrubé přidané hodnotě v základních cenách v členění do třinácti odvětví (tabulka 1) a po doplnění o odvětvově dále nečleněné daně a dotace je vypočítáván ukazatel HDP v kupních cenách (za rok 1999 dosáhl 1836,3 miliardy korun). Mezispotřeba je přitom z definice navyšována v podstatě o čistý úrokový výnos obchodních bank, leasingových a dalších společností, tedy o ukazatel
FISIM (Financial Intermediation Services Indirectly Measured – finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené). Tato položka je ve stejné výši obsažena v produkci odvětví peněžnictví, takže její vliv na celkový HDP je nulový.
Největší váhu (zhruba 84 procent) v celkovém vytvořeném HDP v základních cenách mají sektory nefinančních podniků a domácností, v nichž proto Český statistický úřad organizuje čtvrtletní šetření pro jednotky s dvaceti a více zaměstnanci. V těch se vytvářejí přibližně tři čtvrtiny přidané hodnoty úhrnu obou sektorů. Šetření jsou buď plošná, nebo založená na reprezentativním výběru vykazujících jednotek. Vývoj za „malé jednotky je odhadován s využitím měsíčních zjišťování (v průmyslu, stavebnictví, obchodě a službách), údajů registru organizací a možné podobnosti s šetřenými organizacemi o něco málo většími.
V sektoru finančních institucí (asi čtyři procenta HDP) jsou údaje získávány v podstatě plošným čtvrtletním statistickým šetřením. Potřebné údaje v sektoru vládních institucí (zhruba dvanáct procent) se čerpají převážně z plošného zpracování účetních výkazů rozpočtových (čtvrtletně) a příspěvkových (pololetně) organizací, které zajišťuje ministerstvo financí, a také ze statistických výkazů zdravotních pojišťoven.
Při přepočtu do stálých cen roku 1995 se využívá technika dvojí deflace (zvlášť za produkci a mezispotřebu), a to za každou z třinácti skupin odvětví samostatně. Váhová schémata v maticové podobě pro aplikaci cenových indexů jsou odvozena z tabulek dodávek a užití (input–output). Produkce v tržních odvětvích se přeceňuje odděleně za tuzemsko a vývoz – za výrobky a služby použité na domácím trhu indexy cen výrobců pro domácí užití, vývoz pak výběrovými indexy vývozních cen. V netržních odvětvích je produkce ve stálých cenách stanovena jako součet přeceněných nákladových složek (mezispotřeby, odpisů, napočteného opotřebení a náhrad zaměstnancům). Mezispotřeba je deflována samostatně za tu její část, o níž předpokládáme, že pochází z tuzemska (s využitím odvětvových indexů cen výrobců), odděleně je přeceňována mezispotřeba z dovozu (výběrovými indexy dovozních cen). Specifickým postupem založeným na přímém odvození ukazatele ve stálých cenách (s využitím řídících ukazatelů) se přeceňují daně, dotace a FISIM.
Užití HDP.
Postupy sestavování jednotlivých výdajových položek se od sebe poměrně výrazně liší v závislosti na použitých zdrojích informací, úplnosti a kvalitě dat.
Výdaje domácností na konečnou spotřebu jsou sledovány (stejně jako u indexu spotřebitelských cen) podle dvanácti skupin mezinárodní klasifikace COICOP (tabulka 2). Základním zdrojem informací je statistika rodinných účtů, jejíž výstupy pokrývají asi 73 procent úhrnu. Zhruba deset procent objemu je odhadováno z jiných zdrojů (samozásobení, naturální spotřeba a naturální mzdy, spotřeba v sociálních a nápravných zařízeních, výdaje našich občanů v zahraničí, výdajů na sázky…), přibližně sedm procent výdajů domácností a konečnou spotřebu tvoří odhad výdajů ve výši hypotetického nájemného domácností bydlících ve vlastních domech a bytech. Zbývajících zhruba deset procent připadá na odhad možného zkreslení vyplývajícího z neúplných, nepřesných a nekonzistentních informací. Ve čtvrtletních odhadech se předpokládá stabilita, po vybilancování komoditních toků v ročních účtech se tento odhad zpřesňuje. Přecenění do stálých cen se provádí samostatně za každou skupinu COICOP především s využitím dílčích indexů spotřebitelských cen.
Výdaje na konečnou spotřebu vlády, tvořené netržními službami a naturálními sociálními dávkami (hrazenými hlavně zdravotními pojišťovnami), jsou ve čtvrtletí odhadovány především s využitím administrativních zdrojů dat, které pokrývají přes 70 procent úhrnu. K přecenění do stálých cen se používá především implicitní deflátor netržních služeb získaný na straně tvorby HDP.
O výdajích neziskových institucí sloužících domácnostem nemá Český statistický úřad v průběhu roku s výjimkou dílčích informací o vývoji mezd téměř žádné informace. Jejich odhad je založen zejména na extrapolaci ročních ukazatelů. Váha této položky je však v našich podmínkách zatím nepatrná, takže její zkreslení nemůže ohrozit celkový odhad vývoje HDP.
K odhadu tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) se využívají čtvrtletní statistická šetření v kombinaci s administrativními zdroji dat. Rozhodující část celkového objemu (71 procent) vzniká v sektoru nefinančních podniků. Nejvyšší váhu v něm mají subjekty se sto a více zaměstnanci (78 procent úhrnu), zatímco nefinanční podniky s 20 až 99 zaměstnanci generují pouze třináct procent a menší jednotky asi devět procent THFK. Čtvrtletní statistické šetření tedy zajišťuje poměrně spolehlivé informace o zhruba devíti desetinách investiční aktivity podnikové sféry. Odhady za nešetřený soubor se provádějí na základě úvahy o podobnosti vývoje se skupinou podniků s 20 až 99 zaměstnanci. Dostatek relevantních informací ze statistických i administrativních zdrojů je také za sektory finančních institucí (tři procenta THFK) a vlády (16 procent). V sektoru domácností (deset procent) jsou k dispozici údaje o individuální bytové výstavbě, která se na úhrnu za tento sektor podílí zhruba čtyřiceti procenty. Investiční aktivita zde zařazených podnikatelských subjektů je statisticky podchycena ve větších jednotkách, odhady za malé se provádějí obdobně jako v podnikové sféře. K přecenění THFK do stálých cen se po–užívají speciálně konstruované cenové indexy, které berou ohled na věcnou strukturu investic. Různými indexy jsou přitom deflovány investice do budov a staveb (38 procent objemu THFK v roce 1999), investice z dovozu (30 procent) a ostatní tuzemské investice (32 procent).
Čtvrtletní stav zásob je sledován především v sektoru nefinančních podniků, kde se koncem roku 1997 koncentrovalo 85 procent zásob za celou ekonomiku. Vzhledem k tomu, že v uvedeném sektoru jsou v subjektech s dvaceti a více zaměstnanci soustředěny zhruba čtyři pětiny zásob, je statisticky zjištěný údaj pro odhad dostatečný. Přírůstky či úbytky zásob jsou odhadovány z rozdílů čtvrtletních stavů, které jsou však nejprve upravovány o zisky nebo ztráty z držby zásob v závislosti na době obratu a vývoji inflace. Přestože je tento ukazatel dostatečně pokryt statistickým šetřením a případně i administrativními zdroji, je nutno připustit, že s ohledem na někdy neúplnou evidenci zásob v podnicích v průběhu roku mají výsledné hodnoty víceméně indikativní charakter. Převod do stálých cen se provádí pomocí indexů výrobních, spotřebitelských a dovozních cen.
K odhadu objemu vývozu a dovozu v běžných cenách jsou v průběhu roku využívány výhradně externí zdroje. Ze zpracování celních deklarací v kompetenci Generálního ředitelství cel jsou přebírány údaje o obchodu zbožím v členění podle Standardní klasifikace produkce (SKP), a to samostatně za zušlechťovací a ostatní vývozy a dovozy. Z platební bilance sestavované Českou národní bankou se využívají obchodní bilance a strukturované údaje o vývozu a dovozu služeb. Pro potřeby převodu soustavy čtvrtletních účtů do stálých cen je dovoz dále členěn podle směrů jeho užití (tabulka 3), a to s využitím ročních podrobně strukturovaných tabulek dodávek a užití za předchozí roky. Samotné přecenění do stálých cen se provádí na váhách běžného čtvrtletí pomocí výběrově zjišťovaných cenových indexů vývozu a dovozu členěných podle SKP.
Revize časových řad. Čtvrtletní odhady tvorby a užití hrubého domácího produktu mají především konjunkturální povahu, rozhodující u nich je stanovit co nejpřesněji aktuální tempo růstu či poklesu. Druhotné v této periodicitě je určení absolutní úrovně ukazatelů. Otázka promítnutí eventuálních změn a oprav do časových řad je tak s ohledem na požadavek udržení meziroční srovnatelnosti zcela prioritním problémem, který lze v zásadě řešit dvojím způsobem. Metodicky i věcně čistší je co nejdříve upravit všechny dotčené ukazatele za minulá období, což však znamená relativně často měnit dříve publikované údaje. Analytikům a dalším uživatelům to komplikuje práci, takže dávají přednost dočasné stabilitě řad před jejich častými změnami. Navíc zpětné revize bývají téměř vždy časově i kapacitně poměrně náročné.
Proto Český statistický úřad většinou volí jiný postup, při němž jsou data za běžné období přizpůsobena tak, aby zůstalo zachováno správné meziroční tempo, i když se absolutní ukazatele částečně liší od reality. Při komplexní revizi přibližně jednou ročně jsou pak ukazatele upraveny v celé časové řadě, meziroční vývoj však již v zásadě dotčen není. Tento postup byl nyní použit při odhadu za uplynulé čtvrtletí, když bylo třeba se vyrovnat s úpravami v dovozu a vývozu služeb za rok 1999, provedenými Českou národní bankou.
Bilancování.
Čtvrtletní odhady jsou nezávisle sestavovány produkční a výdajovou metodou. Bilanční rozdíly jsou v zásadě dvojího druhu – sezonní a roční. Ty první jsou pravděpodobně důsledkem systematických časových posunů při zaznamenávání účetních případů v průběhu roku, jako je tomu například u ukazatelů tvorby fixního kapitálu, kde výrazné rozdíly v objemu investování do strojního vybavení mezi prvním a posledním čtvrtletím nejsou potvrzovány podobně výrazným kolísáním produkce, vývozu a dovozu investičního zboží. Tento problém řešíme tak, že každoročně v prvním a čtvrtém čtvrtletí upravujeme THFK o stejné (s opačným znaménkem) objemy ve stálých cenách a následně i běžných cenách. Dopad do ročního ukazatele je tak nulový a meziroční čtvrtletní vývoj také prakticky není ovlivněn. Problematičtější je situace, kdy ani v úhrnu za rok nenastává rovnováha mezi tvorbou produkce a jejím užitím. Tehdy většinou volíme kompromisní řešení a upravujeme jak přidanou hodnotu v některých odvětvích na straně zdrojů, tak změnu stavu zásob na straně užití.
Sezonní očišťování a modely.
Potřeba vyloučit sezonní složku z časových řad ukazatelů je dána tím, že takto upravené řady poskytují mnohem vhodnější oporu pro hodnocení vývoje. Proto je vyžaduje i Eurostat. Příkladem může být poměrně výrazný růst hrubého domácího produktu v letošním prvním čtvrtletí o 4,4 procenta, který nejdříve některé analytiky překvapil, přestože se s ohledem na velmi nízký loňský základ dal takový vývoj předpokládat. Moderních postupů pro dekompozice časových řad na trendovou, cyklickou, sezonní a reziduální složku existuje více, statistický úřad se rozhodl pro metodu TRAMO/SEATS doporučovanou Eurostatem, která se asi nejlépe vyrovnává s nedostatečnou délkou řad. Pro její snazší použití byl vyvinut program DEMETRA, který je vlastně vlídným uživatelským rozhraním, v jehož rámci je též k dispozici i známější metoda X–12
REGARIMA.
Při analýze časových řad tímto programem jsme postaveni před úkol nastavit řadu parametrů, což znamená rozhodnout, jak nakládat s odlehlými hodnotami, jak zahrnout do modelu vliv nestejného poč–tu pracovních dnů a svátků, zda se má součet sezonně očištěných hodnot za kalendářní rok rovnat původní roční hodnotě, v jakém tvaru si přejeme výsledky a podobně. Součástí programového vybavení je i možnost automatické predikce budoucího vývoje, odvozené z disponibilní časové řady. Používání modelu je v Českém statistickém úřadu zatím stále ve fázi testování, takže výsledky jsou prozatím prezentovány jako experimentální. S využitím uvedeného programového vybavení byl zkonstruován přiložený graf. Je v něm pro zajímavost obsažen i modelový propočet vývoje za druhé pololetí letošního roku vytvořený automatizovaně, který naznačuje, že hrubý domácí produkt za celý rok 2000 by mohl meziročně vzrůst o 2,5 procenta. Tento propočet však nelze zaměňovat s prognózou statistického úřadu, která vychází z aktuálních statistických a jiných informací o vývoji ekonomiky. Pro eventuální zájemce je program
DEMETRA volně k dispozici na adrese http://forum.europa.eu.int/Public/irc/dsis/eurosam/library.
Rozvoj.
Při zlepšování systému čtvrtletních odhadů bude v nejbližších dvou letech kladen hlavní důraz na podrobnější strukturování některých ukazatelů. Je též třeba reagovat na probíhající cenovou revizi a již v příštím roce akceptovat přechod na cenovou bázi roku 2000. Částečně inovována budou i čtvrtletní statistická šetření s cílem revidovat obsahovou náplň a postupně redukovat soubor vykazujících jednotek tak, aby statistický úřad příliš nezatěžoval respondenty. Určitým problémem je též odstup, se kterým jsou produkovány čtvrtletní odhady HDP, a to i přesto, že statistika poskytuje mezinárodním institucím údaje dříve než v jimi požadovaných termínech. Proto bude v příštím roce rozvíjena metodologie bleskového (flash) odhadu vývoje jediného ukazatele – HDP, který by měl být publikován v odstupu asi šesti týdnů po skončení čtvrtletí a bude vycházet především z informací o konjunkturálním vývoji měsíčně sledovaných ukazatelů.
ČLÁNKY DO MAILU