Krize přichází a nemine ani IT. I takové predikce můžeme z úst ekonomů v dnešní době slyšet a rozhodně je nelze brát na lehkou váhu. Jakým způsobem se otiskne ve firemních rozpočtech? V odpovědi na tuto otázku se můžu opřít o své zkušenosti z krize minulé, neboť ČMIS existuje již devatenáctým rokem. Tehdy, v letech 2009 až 2011, šly ceny za IT služby zásadně dolů a nejvíce utrpěly nové projekty, které se odkládaly, nebo zásadním způsobem zpomalovaly. Dnes už ale víme, že zastavit vývoj a ztratit tím možnou výhodu oproti konkurenci jen tak nelze.
Pokud ode mě očekáváte jednoduché rady, patrně vás zklamu. Optimalizace nákladů IT provozu není snadný proces a nelze ji provádět pouhým škrtáním, nebo dokonce propouštěním zaměstnanců (po kterých rychle sáhnou jiné firmy a vy je pak budete muset později složitě získávat zpět). První, na co byste se měli v krizi zaměřit, je kvalitní analýza – je nezbytně nutné projít klíčové oblasti bod po bodu. Takovou analýzu dle mého názoru představuje především zhodnocení IT infrastruktury a jejího provozu, predikovatelnosti nákladů, správné utilizace stávajících vývojářů či hardwaru a bezpečnosti. Jednotlivé body rozvedu podrobněji níže.
Náklady na hardware a software jdou ruku v ruce
V minulosti jste se mohli řídit poměrně jednoduchou rovnicí. Spustil se e-shop nebo jakýkoliv jiný online byznys, počet uživatelů rostl a tím i požadavky na výkon. Admin zkrátka vydal požadavek na nákup dalšího hardwaru, protože železo nebylo příliš drahé a náklady na provoz nikterak vysoké. Servery často běžely někde ve sklepě a nikdo se moc nezabýval tím, zda jsou například optimálně chlazeny. A ačkoli od té doby neuběhlo tolik let, IT se změnilo zásadním způsobem – hostingové služby datacenter se zprofesionalizovaly natolik, že běžná firma nemá bez významných investic šanci si srovnatelnou infrastrukturu vybudovat.
Zároveň vylétly ceny elektřiny a hardwaru natolik, že se mnohé firmy začaly zajímat o skutečné jádro problému. Zjistily, že jejich účty za energie, kterou spotřebovávají systémy a aplikace, nejsou malé, a to především díky špatně navržené IT architektuře či zanedbaným databázím. Jaké řešení by tedy měly zvolit?
Nejmodernější hardware, optimalizovaná IT architektura a Microsoft SQL Server dokážou snížit energetické nároky hned o 50 procent. Pokud navíc využíváte hostingových služeb moderního datacentra, šetříte i za energie, neboť velkoodběratel má vždy lepší podmínky než firma. Čistě matematicky si servery vezmou jeden kilowatt, dalších 1,5 kW spotřebuje chlazení, celkem tedy 2,5 kilowattu. Elektřina však v dnešní době stojí dvojnásobek ceny, na kterou jsme byli zvyklí ještě v minulém roce. Zvolíme-li takový přístup, dostaneme se se střední firmou pouze na elektřině na úsporu 100 tisíc korun ročně.
Nehádejte. Předvídejte!
Jednou z výhod cloudu je predikovatelnost nákladů. Na to, jak užitečnou vlastnost představuje, jí firmy věnují pramálo pozornosti. Velcí poskytovatelé cloudu to dobře vědí a často a rádi poskytují ty největší vychytávky doslova za pár korun. To ale platí pouze do okamžiku, než máte namísto stovky uživatelů desítky tisíc. To pak náklady najednou exponenciálně vzrostou a dříve levný výkon se citelně prodraží.
Otázka, totiž otázky, které by si tak měla každá firma položit, znějí: Máme vhodného partnera, který nás dokáže připravit na různé scénáře? Dokáže nám pomoci, pokud se náš byznys nečekaně rozroste? A kolik to vlastně bude stát?
Pokud znáte odpovědi, můžete si snadno připravit záložní plány. Taková analýza navíc často odhalí takzvaný vendor lock-in, tedy zda jste na svém dodavateli existenčně závislí, a zda vůbec dokážete se svým systémem přejít ke konkurenci.
Outsourcujte, co se dá
Nakousl jsem to na začátku, ale jak se říká, opakování je matka moudrosti. Nešetřete na lidech. Každý, kdo se kdy v IT pohyboval, tak ví, že pokud propustí programátora, už se mu pravděpodobně nikdy nevrátí. Chyba však v naprosté většině případů spočívá v jejich neefektivním využití. Pokud zaměstnáváte deset administrátorů pouze na to, abyste udrželi databáze v provozu, máte velký problém nejen ve vašem systému, ale i v managementu.
Své kapacity by totiž měla firma soustředit na svůj hlavní byznys, tedy na dodávání té nejlepší služby svým klientům, nikoli na denní provoz. To je přesně případ IT infrastruktury, včetně supportu, monitoringu nebo například zálohování. To vše je dnes možné outsourcovat. Hosting totiž dnes již zdaleka není jen o výkonu, ale zejména o kvalitě služeb kolem. Pokud si například necháte spravovat databázový systém Microsoft SQL Server od specialisty, můžete se spolehnout na optimalizovaný systém z hlediska výkonu, licencování, a ještě zaplatíte méně než za zkušeného interního administrátora.
Na závěr bychom neměli opomenout jednu z nejpodceňovanějších IT oblastí, tedy bezpečnost. Nemluvím přitom jen o riziku hackerských útoků, ale také o průběžném zálohování, scénářích pro obnovu dat i o správně navržené architektuře bez chyb a zranitelností. Může se vám zdát, že tyto oblasti jsou pouhé drobnosti a často pod rozlišovacími schopnostmi společnosti. Nic však není dál od pravdy, jelikož právě tyto nedostatky se v dobách krize rychle projeví a dokážou narůst do rozměrů, které zatopí i stabilní, zavedené firmě. A přesně teď nastává ta chvíle, kdy je ještě čas se dobře připravit.
