Soudců a prověřených NBÚ ať se novinka netýká, zní od lidovců
Jen co se koalice dohodla, že ožehavou otázku zavedení majetkového přiznání vyřeší vlastními silami, aniž by si ČSSD vypomohla hlasy komunistů, na obzoru je další spor. V hlavách lidovců se totiž rodí plán, jak z chystaného zákona o střetu zájmů, na jehož základě by museli majetek přiznávat veřejní činitelé, některé skupiny vyjmout. V úvahu přicházejí například soudci, členové bankovní rady České národní banky a také všichni komunální i nejvyšší politici a úředníci, kteří disponují prověrkou od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). U poslanců z ČSSD a kupodivu i z ODS však takové představy vyvolávají odpor.
Kalousek chce diskusi.
„Některé profese, ať už jsou to soudci nebo členové bankovní rady ČNB, si zaslouží jistou míru ochrany,“ potvrdil předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek předchozí informaci týdeníku EURO, že někteří lidovci hodlají změnit podobu zákona, který již prošel v prvním čtení ve sněmovně. Kalousek připomíná, že majetková přiznání s sebou nesou riziko se zveřejněním údajů o majetku a o jeho umístění. „Nepřeji si, aby třeba soudce trestního senátu, který i tak podstupuje jistou míru rizika, měl riziko významně zhoršeno ještě tím, že osoba, která by se mu chtěla mstít, dostane spoustu informací navíc,“ vysvětluje. „Proto bychom se měli zamyslet nad tím, u koho to riziko dát informaci kriminálním živlům podstoupit musíme a u koho je zbytečné,“ zdůraznil.
Tvrdí, že deklarovat majetek by neměl žádný soudce ani člen bankovní rady ČNB. „Zejména ti jsou beztak ostře kontrolováni,“ podotýká. Diskutovat by Kalousek chtěl i o skupině lidí disponujících prověrkou NBÚ. „Myslím si, že tam, kde je prověrka NBÚ, je v podstatě veřejná kontrola už nadbytečná,“ říká. Kalousek nevylučuje, že při očekávané koaliční debatě může být výjimka vztažena i na další skupiny veřejných funkcionářů.
Sobotka: co nejpřísněji.
Kdy by se o uvažovaných úpravách zákona o střetu zájmů mělo koaličně jednat, šéf lidovců zatím neví, protože věc je dosud ve stádiu úvah. Netroufá si ani odhadnout, jakou odezvu návrh vyvolá. O nápadu dosud nevědí ani někteří poslanci KDU-ČSL. „Nikdy jsem to neslyšel, v poslaneckém klubu se o tom nemluvilo,“ řekl týdeníku EURO například lidovecký poslanec Tomáš Kvapil.
Už teď se však Kalouskův úmysl ochránit před majetkovou deklarací některé veřejné činitele nelíbí úřadujícímu předsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi. „Nejsem přítelem toho, aby byly nějaké speciální výjimky pro představitele veřejného sektoru, kteří rozhodují o právech a povinnostech, často třeba i o velkých majetcích. Myslím, že například soudci by režimu zákona o střetu zájmů podřízeni být měli,“ zdůraznil vicepremiér a ministr financí. Soudí, že ani prověrky NBÚ nemohou nahradit všechny důvody, pro které mají prověření podléhat zmíněné normě, o výjimce prý tudíž nelze uvažovat. „Jsem pro co nejpřísnější podobu zákona o střetu zájmů. Nějaké kompromisy bych viděl nerad,“ předesílá Sobotka k možnému koaličnímu vyjednávání.
Když přiznání, tak bez výjimek.
Pro Kalouskovu snahu nemá v tuto chvíli pochopení například ani předseda sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím z ODS. „Nesouhlasím s majetkovým přiznáním jako takovým. Ale pokud by je sněmovna přes náš odpor schválila, tak mi přijde nepředstavitelné, že by byly nějaké výjimky, třeba pro osoby prověřené NBÚ,“ prohlásil. „Když už se přiznávání prosadí, tak musí být jednotné pro všechny veřejné činitele. Budu samo sebou hlasovat proti celému zákonu, ale nedovedu si ani představit, že bych podpořil nějaký takový omezující návrh,“ upřesnil Vidím.
Ve sněmovně se objevily dvě předlohy, zavádějící princip majetkového přiznání. Zatímco návrh zákona o majetkovém přiznání předložený skupinou komunistických poslanců počítá s plošným přiznáváním u občanů s majetkem nad deset milionů korun, vládní návrh zákona o střetu zájmů povinnost přiznávat majetek předepisuje pouze kategorii „veřejných funkcionářů“. Čili politikům od komunální po nejvyšší úroveň a vysokým úředníkům. V textu návrhu se - zatím - uvádí, že do této kategorie patří kromě poslanců, senátorů, členů vlády či ústředních orgánů státní správy i soudci, členové bankovní rady ČNB, prezidia Komise pro cenné papíry a Rady Českého telekomunikačního úřadu, předsedové Úřadu pro ochranu osobních údajů a Úřadu pro technickou normalizaci, vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, ombudsman, ředitelé civilních tajných služeb, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a také krajští a pražští zastupitelé.
ČSSD se rozhodla podporovat „mírnější“ koaliční zákon o střetu zájmů mimo jiné proto, že lidovci výměnou za jeho podporu slíbili sociálním demokratům pomoci s jejich návrhem zákona o registračních pokladnách.
