Licenční manuál pro dvě profesionální fotbalové ligy v Česku má 96 stran se 144 710 znaky textu. Ještě skoro dva měsíce potrvá, než komisař Stanislav Rýznar posoudí, zda ho naplní všech 32 uchazečů. „Sleduju a zkoumám, ale nepředpokládám větší trable než obvykle,“ říká muž, jenž již sedmý rok ve fotbalovém svazu ČMFS prověřuje fungování klubů.
Foto: Michal Sváček / MF Dnes / Profimedia
Rýznar má podklady jako vždy uložené v plastových deskách. Bývaly modré. Ty letošní mají černou barvu… Že by nějaký ligový Titanic rozšířil pohřebiště posledních let, kde odpočívají Drnovice, Kunovice, Opava, Blšany nebo střížkovští Bohemians Praha? Snad ne.
Majitele Slavie tuším…
Dokonce ani Slavia? „Tuším, kde to končí, ale použít to nejde,“ krčí rameny Rýznar o rozpletení složitých nitek vedoucích k majitelům bašty z Edenu. Od roku 1997 jsou vlastníky klubů obchodní společnosti s akciemi na jméno. „Ale kdo je v pozadí, nemusí být subjektem v rámci ČMFS. Tam už nemůžeme,“ vysvětluje. Tehdy byl Karel Poborský zároveň hráčem Sparty a spolumajitelem Českých Budějovic. Takhle to už nelze. Ale teoreticky ad absurdum: Majitelem všech klubů v lize může být jeden člověk.
Slavia dluží víc než 100 milionů korun svému předchozímu majiteli britské firmě ENIC, k tomu dalších asi 10 milionů hráčům. K dluhům se přiznává i řada dalších v čele s Ostravou. Jak s nimi mohou pokračovat? „Uvádí se vždy stav k 31. prosinci předchozího roku. Pokud jsou dluhy, musí být přesný splátkový kalendář. A zpráva arbitráže. Například Toleski chtěl nedávno po Slavii víc, než na co měl nárok,“ vysvětluje Rýznar. Naopak mnoho hráčů raději podepíše údajnou bezdlužnost, aby je klub ve finanční tísni nešikanoval. A hned vedle dostanou podepsaný papír se závazkem… „Hledáme cesty, jak na ně. Pokud půjde za stejné období hráč k arbitráži, ukáže se, že jeden lhal. A za to a falešné dokumenty chceme pokutovat,“ plánuje licenční manažer.
Jako výjimka se dokázal vzepřít v zimě Petr Trapp ve Slavii a odešel zpět do Plzně. A jen málokterý fotbalista se dokáže postarat sám o sebe bez agenta. Jako slovenský student práv Karol Kisel. A stadiony? Město Ústí nad Labem neschválilo opět příspěvek z rozpočtu na rekonstrukci nevyhovujícího stánku. Podle řádů by teoreticky mohli i nadále hrát ligu v Teplicích, pokud by o to požádali (a zachránili se).
Licenční požadavky
1. Sport (například prvoligový klub musí mít osm mládežnických týmů)
2. Legislativa (dokládají se výpisy z obchodního rejstříku, zápisy z valných hromad,…)
3. Administrativa (jasně pojmenované funkce a odpovědnosti, i povinné vzdělání)
4. Infrastruktura (až 60 bodů parametrů, jaký má být stadion – letos čerstvě posoudí zvláštní komise)
5. Finance (poslední uzávěrka nesmí být starší než 6 měsíců, zpráva o bezdlužnosti – vůči státu na odvodech a vůči zaměstnancům k 31. prosinci, plánovaný rozpočet a rezervní zdroje)
Zdokonalte německý vzor
Licenční systém zavedl v polovině 90. let tehdejší šéf svazu Chvalovský podle německého vzoru. Paradoxně – jeho výspa Blšany o licenci jako jeden z mála klubů nedávno přišly… UEFA stanovila licenční podmínky až dávno po rozjezdu Ligy mistrů, aby zajistila odpovídající úroveň soutěže. Od sezony 2004/05 platí evropské pohárové licence, jež přebírají postupně národní asociace. „
UEFA říká: Tady máte pravidla. Přidejte si ještě něco podle sebe,
“ vysvětluje Rýznar politiku evropské federace. A ještě teď se zpotí po náročném „licenčním“ auditu Pricewaterhouse Coopers, který ČMFS podstoupil před čtyřmi lety.
Sám objíždí firmy, šťourá jim do účetnictví, zkoumá, jak mohou podporovat kluby. „Jednou někdo uvedl, že mu dá 10 milionů společnost, která uváděla zisky tisíc korun,“ usměje se. „Často vidím, že jde o papír pro papír, ale zpochybnit to nelze. Musím hledat a hlídat dál.“
A pokud někdo s jeho (a nadřízené licenční komise) verdiktem nesouhlasí, může se odvolat k licenčnímu tribunálu ČMFS. Ten tvoří předseda svazu Hašek, právníci Obst, Hašek, sekretář Řepka a stále ještě už rok pohřešovaný místopředseda svazu Kříž, spojovaný s řadou nekalých obchodů…
Číslo Rýznar neřekne, jen neodporuje. První liga v Česku se dá hrát i za 20 milionů na rok (a porazit třistamilionovou Spartu…), druhá i za sedm. „Kluby měly roční tržby jeden a půl miliardy, to odpovídá.“ Za dlouholetou korektní spolupráci chválí Teplice a Olomouc. „Vědí, na co mají. Vybudovali si stabilní základy bez humbuku.“ Objevil později, komu naletěl? „Možná. Ale nemrzí mě žádný krok, udělal bych ty věci stejně i dnes. Spíš vím, že se kluby mezi sebou účelově domluví. Nabízel jsem sestavení tabulek zápočtů, ale odmítli mě.“ Čelil někdy nepatřičnému tlaku? „Snad přes média, jinak ne.“
V žebříčku nejmocnějších mužů českého fotbalu podle deníku Sport patří Stanislavu Rýznarovi 46. příčka. Je to správně? „Nejsem mocný. Možná mám nejlepší informace,“ usmívá se. „Ale nejsem fanoušek. Jen pragmatik, co nemá jinou cestu než následovat pravidla.“ A pak ještě dodá: „Nemyslím si, že je fotbal prodělečný. Pokud ho děláte rozumně, dá se pořídit nejhůř za nulu.“
