Dlužníkem se můžete stát nejenom, když si vědomě půjčíte, ale občas i zanedbáním určitých povinností. Třeba povinnosti platit zdravotní pojištění.
Autor: Martin Siebert
Na první pohled je odpověď poměrně jednoduchá – pokud plátce pojistného (zaměstnavatel, OSVČ či osoba bez zdanitelných příjmů) neplatí pojistné na zdravotní pojištění včas a ve správné výši, vzniká dluh na pojistném včetně penále, jehož výše od 1. 1. 2007 činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Při dluhu 10.000 Kč tak penále představuje za jeden den částku 5 Kč. Ovšem nejrůznější životní situace včetně případné kombinace s výkonem výdělečné činnosti mohou způsobit, že se občan – pojištěnec také může stát dlužníkem ve zdravotním pojištění. Jak? Na tuto otázku dají částečnou odpověď některé situace, které se v praxi vyskytují.
Situace č. 1 - Dohoda o provedení práce
Občan je zaměstnán u zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, žádné další zaměstnání nemá a není ani OSVČ. Jaký je postup zaměstnavatele i zaměstnance v návaznosti na řešení zaměstnancova pojistného vztahu?
Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce se nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance, pojistné se z tohoto příjmu neodvádí. To znamená, že zaměstnavatel tohoto zaměstnance nepřihlašuje u jeho zdravotní pojišťovny a rovněž není povinen činit žádné další úkony. Protože však zaměstnanec nemá u zdravotní pojišťovny řešen svůj pojistný vztah, musí se touto svojí osobní záležitostí zabývat sám, a to v podstatě tak, že se v zákonné osmidenní lhůtě přihlásí u své zdravotní pojišťovny, kde se zaregistruje jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a platí měsíční pojistné ve výši 1080 Kč.
Jestliže pojištěnec není v českém systému veřejného zdravotního pojištění evidován v některé ze tří zákonem určených kategorií (tj. zjednodušeně zaměstnanec, podnikatel nebo osoba, za kterou platí pojistné stát), pohlíží se na něho jako na osobu bez plátce pojistného a zdravotní pojišťovna jej zařadí mezi osoby bez zdanitelných příjmů. V takových případech pak zdravotní pojišťovna pojištěnce vyzývá, aby si vše dal do pořádku nebo cyklicky provádí vyúčtování, ze kterého v případě nerespektování platných předpisů vznikne pojištěnci dlužné pojistné včetně penále. Na základě praktických zkušeností můžeme konstatovat, že častým důvodem pro (ve svých důsledcích neoprávněné) zařazení pojištěnce do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů je nesplnění oznamovací povinnosti ze strany zaměstnavatele, který nepřihlásí zaměstnance k placení pojistného u zdravotní pojišťovny. Pokud zaměstnanec vydokladuje, že byl po určitou dobu zaměstnán, zařadí jej zdravotní pojišťovna se zpětnou platností mezi zaměstnance a dlužné pohledávky neuplatňuje.
Situace č. 2 - Okresní správa sociálního zabezpečení
Namísto zdravotní pojišťovně provedl podnikatel nedopatřením úhradu zálohy na účet okresní správy sociálního zabezpečení. S odstupem času na tuto svoji chybu přišel a vše uvedl do patřičného souladu. Jaký je postup zdravotních pojišťoven v takovém případě?
Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné jinému subjektu, než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik dlužného pojistného a penále. Jestliže plátce pojistného tento dluh na pojistném vůči zdravotní pojišťovně dodatečně vyrovná, může následně požádat v rámci institutu odstranění tvrdosti o prominutí nebo snížení vyměřeného penále. Platí-li OSVČ zálohy na pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, ale na účet její zdravotní pojišťovny, nepředepisuje z tohoto důvodu zdravotní pojišťovna penále, nicméně OSVČ tímto způsobuje potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně. Po dohodě s OSVČ pak musí být tato platba zdravotní pojišťovnou dohledána a plátci přiřazena.
Situace č. 3 - Samoživitelka
Žena v domácnosti nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání a pečuje o nezletilé dítě, které koncem letošního roku dovrší 7 let věku.
Pokud žena (nebo i muž) pečuje alespoň o jedno dítě, kterému dosud není 7 let, přičemž nemá další příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání, má při splnění dalších stanovených podmínek (tzv. celodenní, osobní a řádné péče) nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Dovršením 7 let věku dítěte tento nárok zaniká.
Více na Finance.cz.
