V orgánech EU je práce pro pět set pracovníků z České republiky Koncem listopadu začal nábor prvních českých pracovníků do evropských institucí. Základními požadavky jsou znalost jazyků, vysokoškolské vzdělání, praxe a orientace v evropském dění. Úspěšné uchazeče čeká velice dobře placená práce v zahraničí a řada dalších výhod.
V orgánech EU je práce pro pět set pracovníků z České republiky
Koncem listopadu začal nábor prvních českých pracovníků do evropských institucí. Základními požadavky jsou znalost jazyků, vysokoškolské vzdělání, praxe a orientace v evropském dění. Úspěšné uchazeče čeká velice dobře placená práce v zahraničí a řada dalších výhod.
Údaje o tom, kolik Čechů nakonec bude v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku v evropských orgánech pracovat, se různí. Většinou se odhad pohybuje kolem pěti set úřednických míst. Ovšem nároky na uchazeče o tyto posty jsou poměrně vysoké. Kromě perfektní znalosti angličtiny, francouzštiny, případně i němčiny nebo dalšího evropského jazyka, je třeba mít vystudovanou vysokou školu, dokonale se orientovat ve strukturách a fungování EU, zvládnout vstupní testy z odborných znalostí a analýzy textu a mít nejméně tříletou praxi.
Výhody práce v evropských orgánech
Evropští úředníci jsou placeni několikanásobně lépe než jejich kolegové v České republice. Nástupní platy se pohybují kolem čtyř tisíc eur (asi 120 tisíc korun) měsíčně, průměrně dosahují úřednické platy v Evropské komisi dvojnásobku této částky. Špatně na tom nejsou ani ostatní zaměstnanci - například sekretářka si přijde měsíčně přibližně na sto tisíc korun. Kromě toho využívají zaměstnanci evropských institucí značných sociálních výhod: nižší zdanění příjmů, jednou za čas nárok na proplacení cesty domů, příspěvky na bydlení a na školné pro děti. Děti zaměstnanců chodí do tzv. evropských škol, které jsou přizpůsobené tak, aby dítě po návratu do mateřské země mohlo dál pokračovat ve vzdělávání a nemuselo se vracet do nižších ročníků. Evropští úředníci navíc většinou získávají pracovní smlouvy na neurčito a mají tudíž jisté zaměstnání. Češi si ale na definitivu ještě nějaký čas počkají. Nejprve dostanou kontrakt na dva roky a teprve v průběhu několika dalších let se bude etablovat stálé úřednictvo z řad nových členských států. Výhody ovšem nejsou zadarmo. Evropští úředníci musí zachovávat přísnou loajalitu svému zaměstnavateli - tedy evropským institucím. Život v Bruselu také stojí o něco více než život v České republice. Ceny za bydlení nebo za jídlo jsou v porovnání s našimi přibližně trojnásobné. Zájemci o místo v institucích EU musí kromě výše uvedených podmínek projít náročnými vstupními testy. Zaškrtávají se v nich správné odpovědi, podobně jako při přijímacích zkouškách na střední nebo vysoké školy. Otázky se týkají evropské problematiky, a to velice detailně, od vzniku evropských institucí až po nejnovější vývoj. Je nutné znát podrobně fungování unijních orgánů, tvorbu legislativy, principy jednotlivých politik EU a mnoho dalších věcí. Kromě toho uchazeči skládají zkoušky z cizích jazyků, psychologické testy a analyzují text. I když tímto sítem uchazeč úspěšně projde, nemá ještě zaručeno, že bude v EU skutečně zaměstnán. Například v Evropské komisi je praxe taková, že ti, kteří konkurz úspěšně absolvují, jsou zapsáni do tzv. Modré knihy. Ta potom koluje po jednotlivých odděleních EK, kde si z nabídky pracovníků vybírají. Pokud si však ani po několika letech uchazeče žádné oddělení nevybere, je z databáze vyřazen a musí projít znovu vstupními testy.
Evropský jazykový Babylon
V íce než pětinu evropských úředníků tvoří překladatelé a tlumočníci. Českých tlumočníků akreditovaných v Bruselu je zatím pouze kolem čtyřiceti. Celkem jich ale bude v evropských institucích zapotřebí přibližně dvě stě. Z toho asi čtvrtina bude přijata na plný úvazek, zbytek budou externí pracovníci. Ani takový částečný úvazek přitom není k zahození - pracovník na volné noze vydělá přibližně 300 eur denně a má hrazenu cestu iubytování. Překladatelé a tlumočníci musejí ovládat několik evropských jazyků. V ětšinou překládají z cizí řeči do své mateřštiny, výjimečně obráceně. Nejvíce se asi po rozšíření zkomplikuje situace v Evropském parlamentu (EP). Zatímco například Evropská komise komunikuje zejména v pracovních jazycích, tedy v angličtině a francouzštině, na půdě EP má každý poslanec právo mluvit, psát, číst a poslouchat ve svém mateřském jazyce. Už nyní proto pracuje v EP vedle 626 poslanců 840 tlumočníků.
Požadavky na evropské úředníky
*vysokoškolské vzdělání
*minimálně tříletá praxe (na místa asistentů jsou přijímáni i absolventi)
*znalost angličtiny, francouzštiny a nejlépe ještě dalšího evropského jazyka
*důkladná orientace ve strukturách a fungování EU
*připravenost žít a pracovat v Bruselu, Štrasburku nebo Lucemburku
Uchazeči o úřednická místa v orgánech Evropské unie se musí připravit na náročné vstupní testy.
FOTO: ČTK
