Před vypuknutím zimní závodní sezony stráví nejlepší česká lyžařka Šárka Záhrobská na sněhu šedesát dní. Jeden z nich jsme prožili spolu s ní na rakouském ledovci Pitztalu. Na trati obřího slalomu na sjezdovce z vrcholu Brunnenkogelu ve výšce3 440 metrů.
Autor: Tomáš Lisý
Jak se taví medaile
Vstává před šestou, ve tmě probleskují jen bílé plotny na majestátně se vzpínajících štítech hor. Po osmé okolo čtyř hodin tráví na kopci. Tam dokáže zvládnout i čtrnáct ostrých tréninkových jízd mezi brankami.
Po obědě má dvě hodiny volna, které nejčastěji prospí. A pak cvičí, věnuje se rehabilitaci, probírá techniku u záběrů z kamery v počítači. Nejméně tolik času stráví i na lyžích. „Když je potřeba pořádná posilovna, musíme sjet třicet kilometrů dolů do Imstu,“ doplňuje.
Jen občas si stihne něco přečíst, i film sleduje na víc pokračování. Po večeři zhřeší jedním kopečkem zmrzliny. Ani deci vína si tady nedá. „To chce atmosféru,“ usměje se. Spát chodí v deset. „Potřebuju osm hodin,“ říká.
Bez týmu to nej(e)de
Po celou dobu o ní pečují tři lidé. Tým s přesně rozdělenými sférami zájmu, z něhož vyzařuje klidná síla a vzájemná důvěra. Zkušený kouč Pavel Šťastný, který přivedl k olympijskému bronzu už Olgu Charvátovou v roce 1984, se vrátil po dvaceti letech z Ameriky. „Jezdí jako baletka,“ chválí ji po třech měsících spolupráce. „A pořád má potenciál se zlepšovat.“
K týmu patří i špičkový servisman Miloš Machytka. Na starost má 2,5 tuny materiálu v ceně vysoko přes milion korun. Jen tady na Pitztale vybírá z devíti párů bot a sedmnácti párů lyží. „Za rok jich protočíme přes sedmdesát,“ vypočítává a ukazuje svůj deník, kam zapisuje ke každému z nich poznámky o použití.
|TÝM ŠÁRKY ZÁHROBSKÉ|
| Head coach: Pavel Šťastný Servisman: Miloš Machytka Fyzioterapeutky: Dita Schönfeldová, Lucie Sluková Manažerské zastoupení: Star team Česká sportovní Další podpora: lékařské zabezpečení doc. Pavel Kolář, kondiční kouč Antonín Strach atd.|
Nesmírně důležitou součástí tréninku je kondiční a regenerační cvičení. Letos se k dvorní fyzioterapeutce Ditě Schönfeldové přidala Lucie Sluková. Střídají se proto, aby mohla mít lyžařka stále jednu z nich u sebe. Rozcvičují ji ráno pod lanovkou, až do večera jí rovnají namáhané tělo. S sebou vozí masérské potřeby, spinningové kolo a několik přístrojů. Teď frčí lymfoven, „nohavice“, které vám s pomocí tlaku regenerují svaly. Ležíte i hodinu a můžete si při tom číst nebo pospávat. „Šárka je absolutní profesionálka, poctivá, nikdy nic neošidí, zná svoje tělo,“ chválí ji bývalá volejbalistka Sluková. I proto neměla za osm let ve světovém poháru vážnější zdravotní trable. K tomu ještě připočtěte její domácí zázemí v Praze… Lékaře, lázeňské procedury, i třeba speciálního kouče pro trampolínu k nácviku stability a obratnosti. To vše ve vlastní režii. „Máme podmínky srovnatelné se světovou špičkou. Podle potřeby postavíme plán. A pak se na jeho pokrytí musí sehnat peníze,“ vysvětluje Pavel Šťastný.
Mezi hvězdami **
Roční rozpočet se pohybuje v řádech milionů. Zhruba ze dvou třetin ho pokrývá manažerská skupina Česká sportovní, která zařadila Záhrobskou do hvězdného projektu Star team po bok Jágra, Berdycha a „patrona“ Železného. K tomu její osobní partneři jako Linde nebo rakouská Milka, kde patří do sestavy Milka girls spolu třeba s nejlepší slalomářkou Marií Rieschovou.
Asi třetinu peněz zajistí sportovní centrum ministerstva vnitra. Lyžařka je tam zaměstnaná na plný úvazek, úřad jí navíc hradí některé náklady na přípravu. Materiálem ji podporují hlavně firmy Head (lyže, boty – dostává zdarma, k tomu bonusy za výsledky) a Scott. Zhruba pět procent získá z příspěvku od Svazu lyžařů, který závisí na počtu bodů vyjetých ve světovém poháru. Tady si také sama může vydělat na odměnách. Loni to bylo podle Mezinárodní lyžařské federace FIS přesně 57 475 švýcarských franků před zdaněním.
Z takového zázemí může vzejít další, už čtvrtá medaile na únorovém mistrovství světa. Anebo malý křišťálový glóbus za prvenství mezi slalomářkami ve světovém poháru. „Vím ale taky, že se to nemusí podařit, i když tomu dám všechno. Asi nejlepší pocity ale stejně zažiju na lyžích, když cítím, jak mi to jede, jak využívám odstředivé síly. Jako bych se při tom ocitla v tunelu, kde vnímám jen to absolutní splynutí pohybů,“ odkrývá hluboké zákoutí své sportovní duše mladá dáma.
