Jak se volí banka roku

24. 10. 2006

Metodika soutěže

Když jsme koncem roku 2001 spolu s Martinem Nejedlým vytvářeli Banku roku, snažili jsme se nejdříve vytvořit „objektivní supermodel“, který zohlední všechny dostupné parametry, zváží je, porovná a vlastně vypočítá vítěze. Velmi brzy jsme pochopili, že každé kritérium se dá zpochybnit stejně jako každá váha kritéria v modelu a že takto konstruovanému hodnocení by široká veřejnost nerozuměla.

Zvítězila subjektivita.

Protože k „objektivnímu supermodelu“ jsme se nemohli ani teoreticky přiblížit, rozhodli jsme se pro naprostý opak. Propracovaný model, postavený na subjektivním názoru kvalifikovaných porotců. Způsob volby Banky roku je vždy emotivní záležitost a její zpochybňování ze strany soutěžících je na denním pořádku. Toto zpochybňování za posledních šest let celou metodiku ještě více vypilovalo a o její smysluplnosti svědčí mimo jiné i to, že se s ní ztotožnili nezávislí kritici. Například šéfredaktor maďarského deníku Népszabadság, který je hlavním mediálním partnerem prvního ročníku maďarské Banky roku. Metodiku jsme zatím obhájili za všech okolností a proti všem kritikám – možná i proto, že lepší zatím nikdo nevymyslel. Jak to tedy funguje?

Porotci ze čtyřech sfér.

Ve většině kategorií hlasuje odborná porota. Tu tvoří zhruba sedmdesát členů, jejichž jména jsou známá, ovšem hlasování je anonymní. Výsledky jsou zpracovávány pod notářském dohledem JUDr. Aleny Procházkové. Porotu musejí tvořit lidé nezávislí na hodnocených institucích, ovšem zároveň lidé, kteří mají k českému bankovnictví „nějak“ blízko. Mimořádně důležitá je rozmanitost pohledů na banky, proto porotci pocházejí ze čtyř skupin. Ze sféry byznysu (podnikatelé, „nezávislí“ bankovní analytici apod.), médií (ekonomičtí novináři), akademické sféry (profesoři vysokých škol ekonomického zaměření) a politici. Každá skupina nazírá české finanční instituce z jiného úhlu, každá má s nimi jinou zkušenost. Právě rozdílné pohledy dokážou přinést relevantní výsledky. Menší část poroty se přirozeně obměňuje každý rok, většinou v důsledku změny pracovní pozice porotců.

Řekněte sami proč.

Porotci hlasují nejen na základě svých zkušeností, ale také na základě podkladů, které jim dodáme. Při sestavování podkladů pro jednotlivé kategorie vycházíme z jednoduché otázky: Kdo jiný než banky (pojišťovny, penzijní fondy, apod.) samy by měly vědět, proč jsou nejlepší, proč by měly zvítězit? V září nám proto jednotlivé ústavy dodávají krátkou odpověď na tuto otázku pro každou relevantní kategorii (odpovědi jsou omezeny rozsahem 250-500 písmen dle kategorie). Ke každé kategorii porotci dostanou odpovědi všech nominovaných institucí. A v nic bývá často kámen úrazu! Tisková oddělení bank si často stěžují na malý rozsah odpovědí a ještě častěji mají tendenci psát marketingové bláboly typu: „Jsme nejperspektivnější ústav s globálním přístupem…“ Tyto věty možná znějí hezky v produktových letácích bank, ovšem když je jich na hlasovacím archu pod sebou několik, rozhodně porotce nepřesvědčí. Stejně nevěrohodně znějí stížnosti na „omezený rozsah“. Jestliže jste nejlepší, tak přeci umíte jasně napsat proč. Rozsah neomezujeme bezúčelně. Porotci hlasují v osmi kategoriích, každá po deseti až dvaceti nominovaných. Kdybychom neomezili rozsah textu, porotci by se učetli.

Veřejnost pomohla eBance.

V kategorii Nejdůvěryhodnější banka roku hlasuje široká veřejnost prostřednictvím SMS a internetu. Zabránit vícenásobnému hlasování není jednoduché, ale je to možné a díky kvalifikaci spolupracujících odborníků i reálné. Banky však nemusejí podvádět, chtějí-li v této kategorii uspět – příkladem je eBanka, která v některých ročnících vyzývala své klienty prostřednictvím internetu k aktivnímu hlasování. Proč ne? Občas se objevují stížnosti na zvýhodnění velkých bank v této kategorii. Vyšší počet jejich zaměstnanců prý může menší banky snadno přehlasovat. Nevím, spokojený zaměstnanec je spíše výjimka a na potřebný stupeň loajality bych osobně nespoléhal. Pokud je mi známo, žádná z velkých bank na něj ani nespoléhá.

Bankéři sobě.

Poslední kategorií je Bankéř roku, kterou vyhlašujeme od minulého roku. V této kategorii volí bankéři mezi sebou a - protože hlasování je anonymní - mohou teoreticky hlasovat i sami pro sebe. Naštěstí se nám zatím nestalo, že bychom měli od šestnácti bankéřů šestnáct různých hlasů, vždy jsme dokázali určit vítěze. Výsledky Banky roku každoročně vzbuzují vášně zejména u těch, kteří nedopadli podle svých očekávání (to znamená u všech kromě vítězů). Porota je kvalifikovaná a lepší metodiku neznáme. Všechny finanční instituce, vítězové i ostatní by si ovšem měli uvědomit jeden fakt. MasterCard Banka roku je zřejmě jedinou příležitostí, při níž média i veřejnost vnímají finanční instituce v pozitivním světle.