Ministerstvo zahraničí uzavřelo nevýhodné smlouvy, které úřad stály až 80 milionů ročně
Audit na ministerstvu zahraničních věcí (MZV), který se zaměřil na nákup a správu informačních technologií pro české diplomaty, narazil na několik nevýhodných smluv. Podle zjištění týdeníku EURO na základě těchto smluv realizovaly dodávky IT pro ministerstvo společnosti Asseco a S.ICZ. Firma Asseco měla dodat vízový systém pro zastupitelské úřady za 150 milionů korun. Ve druhém případě ministerstvo platilo firmě S.ICZ deset milionů ročně za komplexní smlouvu na servisní činnosti včetně výjezdů techniků do zahraničí. Dle společnosti Conceptica, která audit provádí, zaplatilo MZV kvůli nevýhodným smlouvám 70 až 80 milionů korun ročně navíc.
Smlouva bez obsahu Firma Asseco, která připravovala vízový systém, nebyla dle auditu smluvně vázána tím, co by mělo být dodáno, a teoreticky tak ministerstvu nemusela poskytnout řádné plnění. „Úřad mohl zaplatit 150 milionů, aniž by dostal funkční systém, případně by mohlo teoreticky dojít k prodražení celého řešení,“ potvrdil Tomáš Hamr, ředitel společnosti Conceptica. Asseco se brání tvrzením, že detailní popis předmětu plnění je popsán na 40 stranách, jež jsou přílohou smlouvy. Plnění prý odpovídá tomu, co firma nabízela ve výběrovém řízení. „Součástí je vývoj a implementace samotného systému, dodávka centrálního hardwaru, 212 klientských pracovišť na 101 zastupitelských úřadech ve světě a tříletá podpora systému v režimu 24 x 7,“ uvedl manažer Asseka Jan Hobza. Jakékoli pochybení vylučuje také bývalý náměstek a generální sekretář MZV Martin Čermák, jenž za smlouvy odpovídal. „Až do doby mého ochodu z funkce projekt probíhal standardně a žádné závažné problémy nebyly identifikovány,“ napsal redakci týdeníku EURO Čermák.
Firma s prověrkou
S firmou S.ICZ uzavřelo ministerstvo zahraničí komplexní servisní smlouvu týkající se zastupitelských úřadů. Jak zjistil audit, mělo MZV vyplácet S.ICZ miliony ročně zbytečně. „Našli jsme tam smlouvu o podpoře zahraničních úřadů, kde se za operativní návštěvy platilo předem, aniž by musely vůbec proběhnout. Jako kdybyste měl televizor, za jehož opravu zaplatíte předem, i když je dosud zcela v pořádku,“ popisuje Hamr.
To rezolutně odmítá Jiří Bouma z ICZ, jenž uvedl, že jejich dceřiná firma S.ICZ nikdy nežádala platbu předem a už vůbec prý není možné hovořit o tom, že by si nechala platit za něco, co nerealizovala. Bouma zároveň potvrdil, že byli ministerstvem požádáni o změnu smlouvy, na což firma reagovala návrhem dodatku smlouvy. O něm se momentálně vyjednává.
Ministerstvo nevypsalo na zakázku, kterou nakonec získala S.ICZ, klasický tendr. Společnost S.ICZ totiž disponovala prověrkou Národního bezpečnostního úřadu pro nakládání s utajovanými informacemi. A pro některé „sofistikované“ úkoly si stát musí ze zákona najmout firmy s podobnými prověrkami, což se nezřídka děje bez klasického výběrového řízení. To byl právě případ podepsání smlouvy s S.ICZ.
Exnáměstek Čermák hájí tento kontrakt tím, že výběrové řízení se vedlo v jiném režimu, neboť se jednalo o služby související se správou utajovaných informací, a musel s ním souhlasit také bezpečnostní ředitel MZV. Čermák rovněž tvrdí, že preventivní servis hardwaru a odstraňování závad na úřadech v zahraničí umožnily zrušit stálé pozice informatiků na ambasádách. Ušetřilo se tak prý 29 milionů korun ročně.
Současný vrchní ředitel sekce zpracování informací na MZV Karel Borůvka týdeníku EURO potvrdil, že informatici na českých úřadech v zahraničí byli skutečně zrušeni. Toto opatření se týkalo především Evropy. Nicméně je podle jeho slov na posouzení, zda nákladovost operativních výjezdů je reálně nižší než plat stálého zaměstnance.
Diplomatům neseděl Zlepšit fungování ministerstva patřilo mezi hlavní úkoly exnáměstka Martina Čermáka. Vycházel při tom z doporučení společnosti Deloitte. Snažil se změnit zavedený systém řízení a delegace odpovědnosti. Většinou však zřejmě k horšímu. „Podívejte se na staré záznamy jednání výboru, tam jsme mu říkali, že to nebude fungovat. Nedal si říct,“ uvedl například Jan Hamáček (ČSSD), předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. Jak tvrdí lidi z diplomatické branže, Čermákovy zásahy přímo ohrožovaly výkon diplomatických povinností. Nyní se ukazuje, že přinejmenším sporné byly také smlouvy na dodávky IT služeb, za něž Čermák rovněž zodpovídal. Okolo nestandardních smluv se pohyboval dle auditora Tomáše Hamra také Čermákův podřízený Vít Lidinský, jenž měl na starost sekci zpracování informací MZV. Ten v září ukončil na ministerstvu své působení. Čermáka odvolal ministr Jan Kohout již v květnu.
Konkurenční boj? V současnosti ministerstvo zahraničí vyjednává se společnostmi Asseco a S.ICZ o výhodnějších podmínkách. Není přitom vyloučeno, že auditoři z Conceptiky budou MZV požádáni, aby prověřili i další smlouvy týkající se dodávek IT služeb (zatím si vybrali jen šest nejzajímavějších). Potvrdí se další nekompetentnost Čermáka a Lidinského? Uvidíme. Podle anonymu, který obdržel týdeník EURO, souvisí audit se snahou vedení resortu v čele s ministrem Kohoutem a jeho generálním sekretářem Milanem Sedláčkem odvést pozornost od návrhu na obvinění na Sedláčka za zneužití prostředků MZV při pořádání seminářů v jihovýchodní Asii. Generální sekretář Sedláček obvinění ze zneužití považuje za absolutně lživé a dodává: „Vzhledem k tomu, že se množí zbabělé a naprosto lživé anonymní útoky nejen na mou osobu, ale i na některé další kolegy z vedení ministerstva, zvažujeme právní kroky. Obrátíme se na policii.“
* ROZHOVOR Tomáš Hamr Není audit jako audit Nebyli jsme najmutí, abychom „odstřelili“ minulé vedení, měli jsme za úkol najít úspory, říká Tomáš Hamr, ředitel společnosti Conceptica, která při auditu narazila na řadu nedostatků ve smlouvách na ministerstvu zahraničních věcí. EURO: Kdo vás oslovil k auditu ministerstva zahraničí HAMR: Byli jsme osloveni vedením ministerstva. Dva roky se na MZV děly zvláštní věci. Bylo nutné prověřit všechny smlouvy na dodávky IT služeb, zda jsou výhodné pro ministerstvo. Nové vedení mělo podložená podezření k metodám hospodaření náměstka Čermáka. Důležitou osobou se ukázal být také pan Lidinský, který měl na starost IT transakce. EURO: Čím si to vysvětlujete? HAMR: Vše se spustilo dřívějším auditem (od poradenské firmy Deloitte – pozn. red.), jenž odstartoval řadu změn, z nichž ne všechny se ukázaly být správné. EURO: Co jste kontrolovali? HAMR: Začali jsme v srpnu a aktuálně jsme dokončili první etapu auditu. Ze dvou desítek zásadních smluv jsme si vybrali šest nejzajímavějších kontraktů. Jejich obsah a plnění jsme následně kontrolovali. EURO: Není audit veden snahou pomstít se bývalému vedení? HAMR: Důvody k auditu byly dva: prověřit si nákladovost a naplnit rozpočtová zadání současné vlády na příští rok. EURO: Co jsou nejpřekvapivější zjištění? HAMR: Zajímá vás, jak se ve státní správě navyšují náklady? EURO: Určitě ano. HAMR: Buď je smlouva předražená – to znamená, že neodpovídá běžným standardům. Příkladem může být hodinová nebo denní sazba nějakého konzultanta. Pak je oblíbenou taktikou dodat nějaké nepotřebné zboží nebo služby. Třetí možností je, že se některé věci dodají i dvakrát. Během auditu ministerstva zahraničí jsme narazili na všechny varianty. EURO: Každá ze šesti smluv, které jste kontrolovali, byla takto „cinknutá“? HAMR: V každé smlouvě bylo něco. Našli jsme i dvě velmi precizní smlouvy. Za ně bychom za nastavení obchodních vztahů vystavili ministerstvu jedničku s hvězdičkou. Pak jsme také našli smlouvy, které byly předražené v řádu desítek milionů korun. Kdyby se to sečetlo, jednalo by se klidně o 70 až 80 milionů korun ročně. EURO: Uvedl byste jasné příklady? HAMR: Našli jsme tam smlouvu o podpoře zahraničních úřadů, kde se za operativní návštěvy platilo předem, aniž by musely vůbec proběhnout. To je příklad za deset milionů korun ročně. EURO: Platilo se tedy předem za služby, které nebyly vůbec poptávány? HAMR: Existovala firma, jež měla na starost údržbu této služby (dle informací týdeníku EURO se jedná o společnost S.ICZ – pozn. red.). Ministerstvo mělo zaplatit za služby bez ohledu na to, jestli byly dodány nebo ne. A ony nemusely proběhnout, což je typický příklad špatného outsourcingu. Jako kdybyste měl televizor, za jehož opravu zaplatíte předem, aniž by se vám porouchal. EURO: Pomáháte ministerstvu s nápravou? HAMR: V tomto případě se snažíme s MZV a dotyčnou firmou jednat o zapracování dodatku, aby údržba pokračovala dál a úřadu neutíkaly zbytečně peníze. EURO: Existují i další takto nevýhodné smlouvy? HAMR: Zajímavý je projekt dodávky vízového systému, který byl vysoutěžen za zhruba 150 milionů korun. Tento projekt přitom neobsahuje závaznou specifikaci, co by mělo být dodáno! Teoreticky mohl úřad zaplatit 150 milionů, aniž by dostal funkční systém, případně by mohlo teoreticky dojít k prodražení celého řešení. EURO: Chybí tam popis toho, co má být dodáno? HAMR: Specifikace je velmi vágní a pro úspěšné dokončení projektu nepoužitelná. Nyní probíhají jednání, aby bylo závazně domluveno, co přesně má být dodáno. EURO: Spolupracujete s generální inspekcí ministerstva? HAMR: Je pravděpodobné, že naše výstupy předá vedení generální inspekci, a ona s tím nějak naloží. EURO: Napovídá to nějak o možnosti trestního stíhání konkrétní osoby? HAMR:** Naším úkolem není vyvozovat trestní odpovědnost, úkolem našich auditorských služeb je pomoci klientovi ušetřit prostředky a řádně nastavit IT kontrakty s dodavateli.
