Jak se vyšetřuje v Ostravě

Armádní zakázky

Pátrání po údajné korupci při nákupu tatrovek stojí na nestandardních krocích

Na ministerstvu obrany se děly a dodnes dějí nestandardní věci. Podivné okolnosti však provázejí i vyšetřování armádních kontraktů potřísněných podezřením z korupce. Týdeníku EURO se podařilo zjistit několik nových informací, které na vyšetřování zmiňovaných obchodů, především možného úplatkářství ohledně dodávek vozidel kopřivnického podniku Tatra, nevrhají zrovna dobré světlo.
Už to není příběh žádosti o úplatek, jehož výši si nikdo nepamatuje. Vyšetřovatelé nyní pracují se sumou pět milionů dolarů. „Nadále intenzivně vedeme trestní řízení ve formě prověřování. Jsou prováděny průběžně vyšetřovací úkony, přičemž rozhodnutí o dalším postupu je závislé na výsledcích vyžádané právní pomoci z USA a ze Švýcarské konfederace,“ sdělila týdeníku EURO šéfka Krajského státního zastupitelství v Ostravě Zlatuše Andělová, jejíž podřízený Dušan Táborský případ dozoruje.

Překvapující rychlost Rozplétání možného úplatkářství provázejí od počátku sporné záležitosti. Případ začal loni 11. listopadu vyšetřovat Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), tedy policejní složka, která nemá s ohledem na své zaměření s odhalováním korupce absolutně nic společného. Protikorupční policie se do vyšetřování vložila až ve chvíli, kdy bylo evidentní, že detektivové ÚOOZ nebudou ve věci postupovat coby specialisté na tuto trestnou činnost. To se stalo zhruba po čtrnácti dnech od zahájení vyšetřování a rozhodl o tom tehdejší náměstek policejního prezidenta Viktor Čech. Přibližně o týden později se stal náměstkem ministra vnitra.
Jen na okraj: informace o podezřelých okolnostech okolo dodávek tater armádě předal ÚOOZ už před delší dobou šéf vojenské rozvědky Miroslav Krejčík, jenže až donedávna se buď nic nevyšetřilo, anebo spíš nevyšetřovalo.
Dalším sporným momentem je takzvaná místní příslušnost dozorujícího státního zastupitelství. Vyšetřování kauzy Tatra odstartoval výrok někdejšího velvyslance USA a později člena dozorčí rady Tatry Williama Cabanisse. MF Dnes loni 11. listopadu napsala, že podle Cabanisse si 26. února 2008 v USA tehdejší náměstek ministra obrany Martin Barták řekl o úplatek, který měl vyřešit spory při dodávce tater vojákům.
Údajný trestný čin byl tedy dle svědectví Američanů spáchán mimo území České republiky. Podle metodiky prokuratury by proto mělo případ logicky dozorovat buď pražské obvodní státní zastupitelství, pod nějž spadá Bartákovo bydliště, nebo pražské městské státní zastupitelství kvůli závažnosti případu. Jenže kauzu Tatra dostalo z nepochopitelných důvodů na stůl Krajské státní zastupitelství v Ostravě a státní zástupce Dušan Táborský, který nemá s případy takového kalibru žádné větší zkušenosti. Zarážející na případu rovněž je, že hned tentýž den, co se tato informace v médiích objevila, byli příslušníky ÚOOZ vyslechnuti oba američtí svědci William Cabaniss i předseda představenstva Tatry Ronald Adams. Taková rychlost při podobných vyšetřováních nebývá obvyklá.

Žalobce varuje Na problém s místní příslušností zastupitelství upozornilo podle informací týdeníku EURO už v prosinci loňského roku Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. „Za podstatné považuji to, že Krajské státní zastupitelství v Ostravě spornou otázku své místní příslušnosti vede v patrnosti, a podle mého názoru lze minimálně v případě jednání, jehož se měl dopustit MUDr. Martin Barták, předpokládat předání věci k výkonu dozoru mimo obvod působnosti Vrchního státního zastupitelství v Ostravě (pozn. red.: tedy Praze),“ konstatovala tehdy státní zástupkyně z Olomouce Jarmila Večeřová. Jenže případ dosud dozoruje Ostrava.
„Trestní řízení je vedeno pro podezření z trestného činu přijímání úplatku na podkladě informací, že neznámí pachatelé z řad osob, majících vztah k určité obchodní společnosti nebo které měly vazby na ministerstvo obrany v přesně nezjištěné době, nejméně od března 2007 a minimálně do února 2008, žádaly v sídle společnosti Tatra, a. s., se sídlem v Kopřivnici, popřípadě na jiných dosud neustanovených místech, opakovaně o úplatek ve výši pět milionů dolarů od osob jednajících za společnost Tatra, a. s., v souvislosti s obchodní zakázkou pro českou armádu. Zde je nutno zdůraznit existující podezření, že jednání, ke kterému mělo dojít, bylo rozloženo na několik fází v delším časovém údobí, přičemž jedním místem, kde měl být předmětný úplatek vyžadován, byl areál obchodní společnosti Tatra, a. s., v městě Kopřivnice v Moravskoslezském kraji. Tato skutečnost nepochybně zakládala mimo jiné i místní příslušnost Krajského státního zastupitelství v Ostravě pro účely výkonu dozoru nad přípravným řízením trestním,“ snaží se problém s místní příslušností objasnit krajská státní zástupkyně Andělová.

Nezbytné úkony? Další zvláštností vyšetřování jsou výslechy v režimu takzvaných neodkladných a neopakovatelných úkonů. Tyto výslechy se pak dají u soudu předložit jako platný důkaz bez nutnosti výslechu svědka před soudním senátem. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci použití této formy výslechu také zpochybnilo. „Pokud je v protokolu uvedeno, že je úkon považován za neopakovatelný, lze mít v tomto směru pochybnosti, neboť svědek Cabaniss je předsedou dozorčí rady Tatry Kopřivnice a do České republiky jezdí vícekrát do roka podle zasedání v Tatře,“ konstatovala žalobkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Jarmila Ošlejšková. Podobným způsobem byl vyslechnut i reportér MF Dnes Janek Kroupa. „Zde už podmínky pro použití tohoto paragrafu trestního zákona neshledávám vůbec,“ míní státní zástupkyně.
Ostravská krajská žalobkyně Zlatuše Andělová připustila, že vyšetřující policisté využili možnosti neopakovatelného úkonu. „Policejní orgán provedl prvotní úkony trestního řízení, z nichž některé byly realizovány za přítomnosti dozorujícího státního zástupce. U jednoho úkonu týkajícího se výslechu cizího státního příslušníka byl vedle státního zástupce přítomen i soudce příslušný k úkonům v přípravném řízení trestním, neboť se jednalo o neopakovatelný a neodkladný úkon,“ napsala v odpovědi týdeníku EURO. Jak Andělová naznačila, u tohoto výslechu musí být přítomen soudce, aby byl sepsaný materiál právně validní. Jenže podle informací týdeníku EURO proběhl na základě zmíněného paragrafu trestního řádu minimálně ještě jeden výslech, u něhož soudce přítomen nebyl. Ohledně závažného případu, který by měl být vyšetřován co nejzodpovědněji, tak nadále panuje příliš mnoho pochybností.