Prestiž je až na prvním místě
Když před koncem loňského května spouštěla pražská burza nový obchodní systém SPAD založený na tvůrcích trhu (mezinárodně market makerech), leckteří nevěřili v jeho úspěch. Přesto se zhruba po roce ukázalo, že je životaschopný a unese i dos t slušnou zátěž. Základem úspěšného modelu jsou market makeři, o nichž se ovšem příliš nehovoří.
Lék na nízkou likviditu.
Činnost market makerů spočívá v tom, že na začátku otevřené fáze obchodování vyhlásí své kótace pro nákup i prodej titulu, u něhož jsou tvůrci trhu. Ty jsou potom závazné a po celou dobu obchodování musí ti, k teří je vyhlásili, reagovat na protipokyny od ostatních obchodníků. Trh je hodně regulovaný, a ne pro každého platí každá povinnost vždy. Existují také maximální rozpětí kótací, maximální objemy obchodů pro jednoho obchodníka a podobně. Při úča sti těchto brokerů na trhu se hůře manipuluje s cenami. Nelze si už prohnat balík akcií sám sobě nebo způsobit převis bez obchodů. Proti limitované objednávce totiž stojí market maker. Tato situace stabilizuje kursy a od zavedení systému SPAD s e také zvýšila likvidita trhu. Vstup emise do něj bývá provázen zvýšením obchodů. Nejkrásnějším příkladem jsou České radiokomunikace, hit zahraničních investorů.
Risk může být i zisk.
Být market makerem není žádná legrace. Jde o dost riskantní záležitost. Burza si to zjevně uvědomuje a pro stabilizaci systému zavedla v minulých dnech institut - záruky tvůrců trhu. Důvodem je snaha zvýšit jisto tu garancí vypořádávání burzovních obchodů, třeba v případě, kdyby někdo zkrachoval. Proto musí všichni market makeři složit buďto desetimilionovou jistinu, nebo garantovat krytí svých závazků bankovní zárukou. Výše záruky se na první pohled může zd át dost malá. Podle člena Burzovní komory, ředitele firmy Wood & Co. Jana Sýkory však tato částka statisticky pokrývá rizika možných ztrát. „Bohužel ne všichni market makeři jsou stejní a posoudit kreditní riziko u každého z nich je dost t ěžké. Těch deset milionů by mělo být dostačujících, dodává. Podobně se na situaci dívá další tvůrce trhu, Karel Růžička z ING Barrings. „Tady nejde o pokrytí celkového obratu, ale o potenciální ztráty z jednoho obchodního dne. Násled ující den totiž už obchodník podle výsledků přispívá do garančního fondu, říká.
Musí se to vyplatit.
Právě garanční fond se zdá být ale burze pro SPAD příliš malý. I to svědčí o náročnosti na jeho tvůrce. Co je vůbec nutí do této činnosti? Je to pro ně ekonomicky přínosné? „V první řadě jde o prestižní záležitost, po tvrzuje Jakub Dyba z C. S. First Boston, firmy, která se hodně zabývá nákupem zahraničních akcií pro české subjekty a v případě domácího trhu nikdy optimismem nesršela. „Pokud chce být někdo první nebo mezi prvními na tomto trhu co do podílu na obchodech, musí být market makerem. Na druhou stranu ale také platí, že jen ten, kdo je mezi těmi prvními, si to může dovolit. Bez klientů se to dělat nedá. Pokud nemáte dostatečnou sílu, neovládáte trh, ale trh ovládá vás, říká. Na otázku, zda je činn ost market makera i finačně přínosná, dodává, že jde i o zdroj příjmů.
Růžička vidí hlavní důvod, proč tuto činnost provozovat, jednoznačně: firma může poskytovat lepší služby svým zákazníkům. „Kdyby se mi to nevyplatilo, tak to nemohu dělat. Jsme soukromá firma a já nemohu umístit peníze do činnosti, která nevydělává . To by byla špatná investice, říká jednoduše Sýkora. I on však připouští, že především zpočátku existence SPAD šlo hlavně o prestižní záležitost. Možná i proto počítá, podobně jako ostatní, s poklesem počtu tvůrců trhu. „Můj odhad j e takový, že pět z nich bude časem tvořit okolo sedmdesáti procent trhu, tvrdí.
