Pracovat pro stát? Platy nic moc, ale jistota. To platí ve většině vyspělých zemí, v Česku však jeho první polovina. Výjimkou byl loňský rok, kdy byly poprvé průměrné platy ve státní sféře vyšší než v soukromém sektoru. Budoucnost ale nebude tak růžová.
Autor: ČTK
Prakticky každé volební období zažívají státní zaměstnanci dva scénáře. První je plný euforie a očekávání. Naklonit si početnou skupinu státních zaměstnanců předvolebním slibem je něco, co neodmyslitelně patří k českému politickému koloritu. A tak se státní zaměstnanci mohou probírat stohy předvolebních brožur, kde si přečtou, o kolik jim chce ta která politická strana přidat, jaké výhody pro ně zavést, a vůbec, jak celkově zvýšit prestiž tohoto povolání, které je pro chod státu klíčové.
Sliby chyby
Vhozením posledního lístku do volební urny však začíná rychlé vystřízlivění a idylka se pro státní zaměstnance rychle mění v horor. Ti ostražitější už začínají za slovy politiků o nutných úsporách tušit škrty v platech, nebo dokonce propouštění. Místo reálného snižování počtu úředníků však dlouhodobě dochází spíše k jejich výměně. Stačí se podívat na čísla zveřejněná Českým statistickým úřadem. Zatímco v roce 1995 si státní správa vystačila s 228 261 zaměstnanci, v roce 2008 to již bylo 243 616 pracovníků. Podle posledních údajů ministerstva práce a sociálních věcí nyní v Česku působí 250 281 úředníků státní správy a územních samosprávných celků. Za posledních patnáct let se tak státní aparát rozrostl přibližně o deset procent. Tomu odpovídá i prodlužování doby, po kterou Češi na stát pracují. Zatímco ještě v roce 2000 mohli slavit Den daňové svobody 6. června a na stát pracovali 157 dní, letos již na zaplacení státního aparátu museli pracovat 168 dní a Den daňové svobody připadl až na 18. června.
Při bližším pohledu na čísla zahrnující počty zaměstnanců státní správy je třeba připomenout, že fluktuace úředníků je různá. Například na ministerstvech a dalších ústředních institucích se jejich počty snižují. Ze 125 767 zaměstnanců v roce 1995 jejich počet k roku 2008 klesl na 104 688. Celkový nárůst počtu úředníků tak připadá na vrub především úřadům v regionech. Zatímco v roce 1995 výkon státní správy na obecních a tehdejších okresních úřadech vyžadoval 65 797 úředníků, v roce 2008 již tuto agendu vykonávalo 88 329 zaměstnanců.
Odvrácená strana V podstatě každý, kdo si musí na své živobytí vydělávat sám, ať už jako živnostník, majitel podniku nebo zaměstnanec privátní firmy, má k fungování úřadů nějaké výhrady. Nejčastěji se kritika stáčí ke třem zásadní problémům: korupci, přebujelosti aparátu a nevyhovující výkonnosti. Plán současné vlády na dramatickou změnu v odměňování státních zaměstnanců, který by měl jejich efektivitu optimalizovat, ale vzbuzuje kromě některých sympatií i řadu otazníků. Připomeňme si jen ve stručnosti, v čem má spočívat. Základní plat státních zaměstnanců by podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí neměl růst s odpracovanými léty, jako je tomu nyní. Naopak na dvojnásobek by mělo vzrůst osobní ohodnocení. Jinými slovy, výši platu by nemělo určovat to, jak dlouhou dobu si někdo v kanceláři odsedí, ale jaké podává výkony. Každý šéf odboru na úřadě tak bude moci svým podřízeným na základě svého rozhodnutí odejmout až polovinu platu. Navrhované změny se dotknou celkem 656 850 pracovníků ve službách státu. Kromě zmíněného čtvrt milionu úředníků to bude 98 588 zaměstnanců ve zdravotnictví, 138 610 pedagogických a 64 942 nepedagogických pracovníků ve školství, 64 574 příslušníků bezpečnostních sborů a 5 000 duchovních, přičemž poslední tři skupiny mají mít vlastní způsoby odměňování, které se budou určitým způsobem lišit od základního návrhu ministerstva. Dotčeni budou i vědečtí pracovníci. Odboráři tvrdí, že například zdravotní sestry s mnohaletou praxí přijdou až o 9 600 korun měsíčně, nejzkušenější lékaři až o 12 tisíc korun. Policistům klesnou platy o zhruba deset procent. Přitom již letos jim podle údajů odborářů ubylo z platů v průměru 2 500 korun. V mnoha krajích se jim totiž snižovaly rizikové příplatky nebo příplatky za směnný provoz. V součtu by tak mohly v roce 2011 některým policistům platy v porovnání s rokem 2009 klesnout až o dvacet procent. Úspory, které stát tímto způsobem může získat, nejsou malé. Návrh vychází z programu vlády snížit o desetinu celkový objem peněz na mzdy státních zaměstnanců. Změna má v průměru snížit platové tarify přibližně o 6 150 korun. Stát by tak od ledna ročně ušetřil až 8,77 miliardy korun, na zdravotním pojištění pak dalších 6,4 miliardy korun. Samotní autoři návrhu však přiznávají, že úspory jsou jen teoretické. Není totiž možné odhadnout, jak ve skutečnosti vzroste osobní ohodnocení státních pracovníků. Současné spory o odměňování státních zaměstnanců by určitě neměly být vnímány jen jako konflikt spořivých ministrů s rozhazovačnými odboráři. Pokud něco ukázaly, tak to, že ani 21 let po revoluci nedává systém státní správy v Česku důvod k optimismu. Chybí zákony **
Česku citelně chybí zákon o státní službě, který by přesně definoval kritéria jejich kariérního postupu a zavedl výběrová řízení na obsazování úřednických pozic. Zkrátka předpis, který by přispěl k profesionalizaci úřadů a jejich zaměstnanců. Pravda, takový zákon u nás vznikl již v roce 2002 – byl totiž jednou podmínek vstupu země do Evropské unie. Kromě záruk pro úředníky určuje také sankce za případná pochybení a provinění, kterých se v rámci své profese dopustí. Původně měl platit od 1. ledna 2004, jeho platnost byla však několikrát odložena, naposledy do roku 2012. Současná vláda přitom již avizovala, že tento klíčový zákon, který by měl Česko konečně zařadit k civilizovaným zemím, hodlá zcela zrušit a začít pracovat na úplně nové úpravě. Přitom právě stabilní a dobře fungující státní aparát, který není vystavený politickým tlakům, je jedním ze základních předpokladů omezení korupce v zemi.
