Za jednu z příčin současné krize, která má celosvětový charakter, je považováno podcenění negativních aspektů globalizace světové ekonomiky. Volný pohyb kapitálu, zabezpečovaný v prostředí informační a komunikační technologie, umožnil téměř okamžitý přesun finančních aktiv, která se později ukázala jako „toxická“, přes hranice kontinentů a umožnil tak epidemické šíření finanční krize do všech světových finančních institucí.
Autor: Isifa.cz
Tato krize rychle přerostla v krizi ekonomickou, která spustila krizi společensko-politickou a není vyloučen její přerod v celosvětovou krizi bezpečnostní.
To vyvolalo snahu jednotlivých států po izolaci od negativních vlivů dříve oslavovaných úspěchů globalizace světové ekonomiky. Tendence k návratu politik ochrany národních ekonomik nepochybně povedou k dlouhodobému poklesu snah o posílení globalizace světové ekonomiky. Ať už se jedná o posílení regulace finančních trhů, obnovení celních bariér vůči importu zahraničního zboží a služeb, posílení státního dohledu nad mezinárodními fúzemi a akvizicemi až po skryté znárodňování některých významných korporací.
| SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY |
| Jak se změní podnikatelské prostředí po krizi – Úvod |
| Jak se změní podnikatelské prostředí po krizi – Známé trendy |
Volný pohyb zboží a služeb bude v post-krizovém světě složitější kvůli přetrvávajícím ochranářským opatřením, zavedeným vládami řady zemí v zájmu ochrany domácích producentů před zahraniční konkurencí.
Také soutěž o talenty se bude řídit jinými pravidly. Zpřísnění imigračních předpisů, způsobené mnohdy populistickou snahou o snížení národní nezaměstnanosti, vytvoří formální překážky pro volný pohyb kvalifikovaných odborníků za atraktivními pracovními příležitostmi. Tato regulační opatření sice možná omezí fyzický pohyb technických a manažerských talentů, ale v současné době používané prostředky informační a komunikační technologie umožňují globální přesun kvalifikované (znalostní) práce přes tyto formální překážky bez větších problémů. Soutěž o získání talentů neztratí na intenzitě, bude však probíhat podle sofistikovanějších a méně transparentních pravidel.
Regulační opatření týkající se volného pohybu kapitálu snad zabrání opakování chyb, které současnou krizi vyvolaly. Nepochybně však budou bránit úspěšné alokaci kapitálu na místa jeho největšího zhodnocení a také mohou zbrzdit realizaci slibných inovačních záměrů. Budou-li však regulační opatření uplatněna koncepčně a systémově, mohou zajistit větší transparentnost světových finančních operací a celosvětové (globální) sjednocení přístupů k managementu rizik.
Ve vztahu k poklesu vlivu globalizačních trendů jako nástroje rozvoje světové ekonomiky, musí být dnešní organizace připraveny reagovat na tři možné scénáře post-krizového vývoje:
(a) bezproblémový pohyb zboží a služeb, talentů a kapitálu přes hranice jednotlivých států;
(b) omezení tohoto pohybu řadou regulačních opatření a tarifními předpisy;
© návrat protekcionistických opatření z první poloviny 20. století.
