Máloco vyvolalo v poslední době větší vášně než návrh ČSSD na progresivní zdanění. Co přesně by nové zdanění přineslo a kdo by na něm vydělal a kdo prodělal? Přečtěte si podrobnou analýzu a spočítejte si na naší kalkulačce, jak by případná nová daň dopadla na vás.
Pokud nebudeme zohledňovat sedmiprocentní solidární daň pro nadstandardní příjmy, tak je v Česku zavedena jednotná 15procentní sazba daně z příjmu fyzických osob. Díky daňovým slevám a daňovým odpočtům je i při jednotné daňové sazbě daňové zatížení progresivní, v porovnání s většinou zemí OECD je však daňová progrese nižší. ČSSD navrhuje čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Jak by se tedy změnila čistá mzda?
Návrh ČSSD počítá s tím, že by se daň z příjmu fyzických osob stále počítala ze superhrubé mzdy a při uplatňování stejných daňových slev ve stejné výši jako je tomu v současnosti.
ČSSD navrhuje ve svém volebním programu tyto čtyři daňové sazby v závislosti na výši hrubého měsíčního příjmu: 12 procent (do 30 tisíc korun), 15 procent (od 30 do 40 tisíc), 25 procent (od 40 do 50 tisíc) a 32 procent (nad 50 tisíc). Zůstanou zachovány i částky daňových slev, které je možné uplatňovat při výpočtu měsíční čisté mzdy.
Kdo by si polepšil a kdo pohoršil?
Dle návrhu ČSSD by čistá mzda stoupla zaměstnancům s hrubou mzdou do 48 955 korun. Zaměstnancům s hrubou mzdou nad tuto částku by již čistá mzda klesala. Nejvíce by si polepšili zaměstnanci se mzdou okolo průměrné mzdy, a to v korunovém i procentním vyjádření. Čím vyšší mzda, tím vyšší pokles. V odkazu níže máme vypočtenu čistou mzdu v roce 2017 a dle volebního návrhu ČSSD.
Protože daňové slevy by se nezměnily, tak by si ve stejném finančním rozsahu polepšili i občané uplatňující i jiné daňové slevy mimo základní daňovou slevu na poplatníka. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než je minimální měsíční mzda 11 tisíc korun by si daňově nepolepšili, neboť neplatí žádnou daň z příjmu fyzických osob.