Nedostatek zaměstnanců tlačí firmy k nabírání zahraničních pracovníků. Největší překážka? Trvá to dlouho
V úklidových službách se Anna Šťastná pohybuje už od devadesátých let.
Na nedostatek zakázek si nestěžuje. Se zaměstnanci je to horší. Češi o manuální činnost zájem příliš nejeví. Práci by tak podnikatelka klidně dala i cizincům. Třeba s Ukrajinci, Rusy nebo Moldavany má zkušenosti dobré. Hlavní překážka? Zaměstnat pracovníka ze země mimo Evropskou unii zabere několik měsíců, zákazník ale nepočká.
„Část, kterou musíte projít na Úřadu práce, je časově velmi náročná. Napřed totiž podáte oznámení o volném pracovním místě. Poté musíte dát po dobu třiceti dnů přednost českým občanům a občanům EU, což by vůbec nevadilo, kdyby mezi nimi zájemci opravdu byli. Tak to ale často není,“ říká majitelka společnosti Cora Management se zhruba pěti sty zaměstnanci. Až pak přijdou na řadu uchazeči z třetích zemí. V praxi se tak Šťastná domlouvá na spolupráci s úklidovými firmami, které vlastní třeba Ukrajinci a zaměstnávají své krajany.
Touhle cestou ale nemůžou jít všichni. Po zahraničních pracovnících přitom volá stále víc podniků. A sborově si stěžují právě na nepružný systém. V praxi se hledání „gastarbeitra“ může protáhnout i na devět až čtrnáct měsíců. Brzdou je třeba systém Visapoint, přes který se například už zmiňovaní Ukrajinci hlásí ke schůzce na konzulátu. „Dnes je přes něj téměř nemožné získat místo, pokud člověk nezaplatí mafiánským strukturám. Ty si za zprostředkování berou stovky dolarů,“ tvrdí viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková. Odpověď ministerstva zahraničních věcí: termíny jsou kvůli vysoké poptávce rozebrány.
Situace cizinců na českém trhu práce se přitom v posledních letech znatelně proměnila. Přelom znamenala krize z roku 2008. Počet cizinců ze zemí mimo Evropskou unii po ní citelně poklesl. Podle aktuálních čísel ministerstva práce a sociálních věcí v Česku na konci loňského roku pracovalo přes 320 tisíc cizinců. Jen zhruba 17 tisíc z nich mělo pracovní povolení, a šlo tedy o pracovníky z takzvaných třetích zemí, po kterých teď firmy volají. Dalších 61 tisíc mělo trvalý pobyt, a tím i volný přístup na pracovní trh. Počet zaměstnanců z jiných zemí EU dosáhl 245 tisíc.
Jen to potvrzuje trend posledních let, kdy část Ukrajinců nebo třeba Mongolů nahradili například Rumuni nebo Bulhaři. Jak se to stalo? Podmínky pro lidi ze třetích zemí se po krizi znatelně zpřísnily. „Nebylo jim prodlužováno povolení k zaměstnání a byli nuceni buď vycestovat, nebo si přes prostředníka zajistit živnost,“ popisuje Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci. Přísnější podmínky se promítly i do legislativy. Více cizinců se tak ztratilo ve švarcsystému, mnohem méně jich mohlo legálně přijet do Česka.
KDO VŠECHNO CHYBÍ
S rostoucí ekonomikou o ně ale podniky jeví stále větší zájem. Na trhu podle nich scházejí. „Projevilo se to v posledním roce, kdy prokazatelně chybí na trhu práce přes sto tisíc zaměstnanců. Chybějí i například montážníci, pomocní dělníci, skladníci a zanedlouho nebudou ani pracovníci v úklidu,“ podotkl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Dopad? Firmy nemohou plnit zakázky. „Některé z nich, i například zahraniční podniky, se proto chystají opustit Česko,“ varuje Bartoňová Pálková.
Podle interních průzkumů komory mají podniky zájem až o dvacet tisíc pracovníků z řad cizinců ze třetích zemí. A to napříč obory – od výroby až po služby.
Vláda proto už na podzim přišla s projektem, který by měl usnadnit víza pro vysoce kvalifikované Ukrajince. Podle ministerstva zahraničních věcí už byla prvním žadatelům udělena. Vše ale nemusí být tak růžové.
Po dle firem se projekt svým zaměřením na vysoce kvalifikované cizince minul s jejich požadavky. „To dokumentuje i nízký počet žádostí zhruba do čtyřiceti z celkové předpokládané kapacity pět set,“ říká Tereza Hejlová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Na jaře se tak objevil vládní návrh na rozšíření o středně a nízko kvalifikované Ukrajince. Původně počítal s pěti tisíci cizinci ročně, realita však může být jiná. „Proti jsou odbory, které se bojí poklesu platů,“ říká Bartoňová Pálková s tím, že ale cizinci dostávají po dle zákoníku práce stejný plat jako Češi. „Mělo by tedy dojít pouze k navýšení kvót skrz systém Visapoint až na tři tisíce ročně. Dnes se pohybují kolem pěti set,“ vysvětluje.
DOVÉZT A VRÁTIT
Zároveň ale – jak ukázala i situace po krizi – „dovážení“ cizinců a pak zase jejich „vracení domů“, když poptávka klesá, nemusí být bez problémů. „Cizinci pracující na nízko kvalifikovaných pozicích jsou první, kteří ztrácejí práci v době ekonomického poklesu. Zároveň vzhledem k vazbám, které si v zemi utvoří, a často velmi špatné ekonomické situaci v zemi původu ani při ztrátě zaměstnání nemají motivaci se vracet,“ říká Lucie Trlifajová z Multikulturního centra Praha. „Pokud by se státní politiky měnily podle aktuální ekonomické poptávky, jako tomu bylo doposud, v dlouhodobém horizontu hrozí, že zde vytvoříme nové skupiny marginalizovaných obyvatel,“ dodává.
Prozatím ale s vidinou růstu volají podniky po dalších a dalších zahraničních zaměstnancích. A podle svých odhadů jen tak nepřestanou. „Určitě to bude ještě palčivější problém. Nám už chybí i nižší a střední management, to znamená vedoucí objektů, provozní manažer, který má na starost více zakázek, a další,“ říká majitelka úklidové firmy Šťastná a opět opakuje klíčové slůvko: rychlost. „Takže v případě, že si dáme žádost na Úřad práce, tak bychom chtěli mít možnost vybírat pracovníka jak mezi Čechy a občany EU, tak třeba ukrajinské národnosti. Pokud se domluvíme na podmínkách, nemělo by být nutné brát ohled na národnost,“ dodává. ?
ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČR PODLE TYPU PRÁCE
Nekvalifikovaná práce
Kvalifikovaná práce
Nekvalifikovaná práce
Kvalifikovaná práce
POČET EVIDENCÍ NA ÚŘADECH PRÁCE (VYBRANÁ ODVĚTVÍ)
Zpracovatelský průmysl 48 371
Stavebnictví 52 619
Doprava a skladování 2391
Činnosti v oblasti nemovitostí 6423
Zpracovatelský průmysl 54 551
Stavebnictví 16 457
Doprava a skladování 5518
Činnosti v oblasti nemovitostí 2696
Zpracovatelský průmysl 14 129
Stavebnictví 12 490
Doprava a skladování 1982
Činnosti v oblasti nemovitostí 1724
Zpracovatelský průmysl 61 374
Stavebnictví 19 178
Doprava a skladování 8674
Činnosti v oblasti nemovitostí 3624
Zdroj: MPSV ČR, ČSÚ 2015, za rok 2014 kvalifikované odhady
O autorovi| MARKÉTA ŽIŽKOVÁ zizkova@mf.cz
